Průlomový okamžik: ve Švýcarsku připravují referendum o základním nepodmíněném příjmu!
Grundeinkommen - Ein Kulturimpuls - Německo, 2008, 99 min - německé znění s českými titulky.
Český přepis filmu: http://dokumentarni.tv/penize-ekonomika/zakladni-prijem-kulturni-impuls-grundeinkommen-ein-kulturimpuls
10.12.2012 22:32
Základní příjem je neokeynesiánská metoda, jež podobna Rooseveltovu plánu nalézá východisko z krize v dostání peněz dolů, ke spodním vrstvám obyvatelstva, ovšem s bonusem navíc - sází nikoliv na plánované hospodářství, nýbrž na seberealizační potenciál obyvatelstva, jemuž je ponecháno na vůli, jak naloží s výhodami plynoucími z odstranění rizik samostatně se rozhodující existence. S touto teorií přišel Belgičan Van Parijs, u nás byla jeho kniha přeložena a okomentována akademikem Markem Hrubcem spolu s jeho kolegou, Marek se tímto zabývá dále, jakož i značné množství kroužků a hnutí, iniciativ a organizací, jako je os Danubka, jejíž aktivista minulý týden ohlásil:
Gabriel Karácsony 5 prosinec v okolí místa Bratislava, Slovakia
Príprava referenda o ZÁKLADNOM PRÍJME vo Švajčiarsku! Tento týždeň zberatelia podpisov dosiahli počet 50 000, čo je polovica z potrebného počtu pre vyhlásenie referenda. Beží 8. mesiac zbierania podpisov, pričom celkovo je k dispozícii 18 mesiacov. Za ten čas chcú iniciátori získať 120 000 podpisov, aby mali aj určitú rezervu. Vo Švajčiarsku, pre vyhlásenie referenda postačuje 100 000 petičných podpisov. V takom prípade je vyhlásenie referenda povinné. Platnosť referenda nie je podmienené počtom hlasujúcich. Výsledok referenda má účinok zákona a nepodlieha ďalšiemu schvaľovaniu parlamentom, či prezidentom. Návrh referendovej otázky je prijatý, ak za jej prijatie hlasovalo minimálne 50 % zúčastnených voličov a zároveň, ak sa táto hranica dosiahla minimálne v polovici všetkých kantónov.
Vlastně ve všech německy hovořícíéch zemích je základní, ničím, ani prací, nepodmiňovaný příjem jedním z hlavních témat většího množství stran, a podle informace, kterou mi poskytl brazilský Němec Ingo došlo i k demonstrativnímu výpočtu, že ekonomika by takto fungovala lépe, a protože by fungovala lépe, je to naprosto ufinancovatelné, nicméně Ingo neznal zdroj a nicméně my zatím v Čechách ani nevíme, jak nastavit hranici a co všechno souvisejícího bychom měli udělat. Bohužel nikdo z česko-moravsko-slovenských aktivistů na tom není tak, aby objížděl pracovní konference v německy hovořícím teritoriu, jak se ukázalo, pro ty, kdo umí německy či anglicky, je vše interaktivně vysvětleno zde: http://www.bge-interaktiv.de/
Kde v první rovině po odvysílání úvodního videa naleznete první čtyři okénka základních otázek a pod nimi videa s odpověďmi, a když zmáčknete „alle videos anzeigen“ naleznete celé spektrum otázek - interaktivní tabuli videí s odpověďmi, kterou si můžete pustit po částech: http://www.bge-interaktiv.de/alle.html a probírají se všechny otázky, zda by lidé ještě pracovali, či zda by to mohlo způsoit inflaci, jak je to realizovatelné, jak je to finacovatelné a zda je to opravdu realizovatelné již dnes, kdo by vůbec dělal špinavé práce, znamená základní příjem přerozdělování (s tím se to má „legračně - část platu by zaměstnanec dostával od zaměstnavatele, nýbrž od státu - a na změstnavateli by pak bylo buď plnit daňovou povinnosti více, nebo rozšířit aktivity o něco, co lidé opravdu potřebují, v každém případě by odměnou pro něj byl také větší trh o koupěschopnost těch, kteří ji doposud neměli, a samozřejmě, že pokud jste bezdětní a bez rodičů, připadá na vás vyživování aliákvotní části dětí a starců jiných lidí.), také se zde zodpovídá otázka, jak jak vysoký by nepodmiňovaný příjem měl být a mnoho dalších otázek.
Kniha kolektivu autorů Van Parijs, Hrubec, Brabec, je sice momentálně rozebraná, ale najde-li se dost zájemců, mohou ji dotisknout: http://www.kosmas.cz/knihy/137554/vseobecny-zakladni-prijem.-pravo-na-lenost-nebo-na-preziti/
Němci natočili základní výkladové video, jež bylo česky otitulkováno (a můžete jej nejen shlédnout, ale také si jen separátně přečíst titulky: http://dokumentarni.tv/penize-ekonomika/zakladni-prijem-kulturni-impuls-grundeinkommen-ein-kulturimpuls
Důvodem, proč by ekonomika fungovala lépe, je právě ona mnou mnohokrát probíraná finanční anémie, jev, kterým se do hloubky zabýval Giacinto Auriti, jakožto důsledkem zcizení monetární suverenity, a nezřízené lichvy a spekulace, z nichž vyplývá pauperizace, rozevírání nůžek a ohrožování primárního národního sektoru výroby, obchodu a služeb, jež jsou postupně buď zaháněny do stagnace, nebo rovnou bankrotu, aby je posléze nahrazovaly služby a výrobky zemí s nižšími příjmovými hladinami, a posléze, když domácí kapacity padnou, jak finační anémie zasahuje, vše, co může a tkanina ekonomických činností se trhá, jsou vytěsňovány další a další činnosti, převálcováním spekulativním kapitálem, investováním do předražených technologií a novou kolonizací národního hospodářstvíze zdrojů z kvantitativního uvolňování světové rezervní měns s fortelem penězokazců - ovšem jen pro vyvolené, kteým se vyplatí zhodnocování obyčejných potištěnýách ppířků, i kdyby hra trvala sebedéle, znají, hru monopoly.
V každém případě s probíhajícím snižováním životního standardu obyvatel dochází ke zrychlováním honičky za penězi. A rozevírání nůžek.
To jen našim zešovinizovaným podnikatelům nedochází, že jejich zboží dostává hodotu teprve tehdy, když si jej někdo koupí, a zatímco jeden miliardář sní za měsíc jednu kýtuý a za život si nechá postavit třeba jen dvě vily, 300 solidně zajištěných nízko a středně příjmových sní za stejné období kýt 300 a nakoupí či zrekonstruuje 300 bytů či domů.
Film, jenž linkuji, poměrně jasně vykládá, proč by Základní příjem měl fungovat, v Německu se to má samozřejmě trošilinku jinak než u nás: Německo překypuje aktivitami až za hranice, kdežto my vyrábíme jen 30 % výrobků, které spotřebováváme, a bylo by třeba se zamyslet, jak rovnováhu mezi tím, co dovážíme a co vyvážíme znovu nastolit.
Já osobně jsem přesvědčená, že jediné správné je kombinovat základní příjem s monetární suverenitou - a Auritiho rentou z emise nových peněz - vždy v majetku národa, mnozí aktivisté jdou mnohem dále a svůj program rozšířili jak o přímo-demokratické nástroje (v německy mluvících zemích běžné), tak o bezúročnou ekonomiku. Já na rozdíl od nich považuji za nejdůležitější totéž, co akcentují Němci: „Co byste dělali, jak byste se seberealizovali, do jaké práce byste se pustili, kdyby Vaše základní životní potřeby byly zajištěny?“
Je toho totiž kupodivu tolik, co bychom od fungující společnosti očekávali, a ona to není ochotna poskytovat, a když, tak jen fiktivně - totiž natažené ruce se najdou, výkony už ne. (Nemluvě o tom, že mezitím již také odmítá za celou řadu výkonů platit vůbec.) Proto je třeba, aby co největší část dosud rozhárané populace trpící pochybnostmi, zda opravdu dělá to, co by dělat chtěla, poposkočila po Maslowově pyramidě psychických potřeb o něco výše od zajišťování střechy a žvance, sebevzdělávala se dle své potřeby, navazovala styky dle své potřeby a v míře co nejhojnější a uvedla v chod to, co potřebujeme k tomu, abychom se konečně k ideálu lidského společenství začali přibližovat, místo abychom se od něj vzdalovali.
A konečně - také na ekonomiku založenou jen na čerpání zdrojů také budeme muset velmi brzy a dost možná rázem zapomenout. Už proto je tato změna panujícího diskurzu nutná. K Mezinárodnímu dni lidských práv Němci sestavili z lidských těl srdce na výše uvedeném obrázku a prohlásili nepodmíněný základní příjem za jedno z lidských práv. Jisté je, že těch, jejichž seberealizace plynoucí z výhod základního příjmu by přesáhla normální dimenze, by zprvu byla velmi nízká, nicméně oni by pomohli vytvořit vzory a koleje pro další, kteří by také rádi naskočili do tohoto nového modelu aktivního života. Nemluvě o tom, že by snad samospádem došlo k tomu, že ti nemnozí, kteří se živí jakýmisi druhem podvádění, jež sype peníze, by snad pod tlakem změnili záměr a začali dělat práci poctivou. Jistě by také došlo k určitým přeskupením - a sice od korporativismu k větší subsidiaritě a od naprosté předprojektové opuštěnosti ke kooperativnímu slučování podle zájmů. Společnost by si patrně také hlídala cenové prahy.
Základní étos tohoto nového lidského práva vychází z faktu, že na pochodech v naší společnosti je toho demokratického pramálo - ti, kdo jsou společností okopávání a šikanováni nejvíce, to mají navíc ještě podruhé od státu, který svým (ne) výměrem sociálních dávek tuto šikanu ještě potvrdí a zdvojnásobí - a jako dlouhodobý nebo setrvalý stav. Což je nelidské a nehumánní a popírá práva sociální e ekonomická a jejich demokratičnost.
Snahu nepodmiňovaný základní příjem probojovat, je tedy nutno chápat také jako snahu napravit společnost, aby se takto nesolidárně a šikanózně chovat přestala. Chápu, pro české země je závan takto vysoké společenské kultury nebývale avantgardní.
Projekt by patrně velmi dobře doplnila transformace bankovnictví - kdy výdělkem by nebyla parazitní renta, nýbrž odměna za specializované konzultační služby bank diverzifikovaných podle oborů ekonomických činností tak, aby ti, co financují zemědělství dokázali rozeznat, zda údajní držitelé kompetencí nejsou štont umořit krávu.
“The United States spends over $87 billion conducting a war in Iraq while the United Nations estimates that for less than half that amount we could provide clean water, adequate diets, sanitation services and basic education to every person on the planet.” ― John Perkins, Confessions of an Economic Hit Man
aneb John Perkins
Doznání ekonomického zabijáka: „Spojené státy utratily za válku v Iráku 87 miliard dollarů, zatímco OSN odhaduje, že pouhá polovina z toho by byla schopná zajistit čistou vodu, adekvátní přísun stravy, zdravotní služby a vzdělání pro všechny lidi na planetě.“
A jedna inspirace ze Španělska: http://www.cez-okno.net/clanok/hospodarstvo/prima-demokracie-a-ekonomicka-samostatnost-v-tri-tisicove-obci
Těžko někdo bude pochybovat, že by přechod na základní nepodmíněný příjem bylo něco, co by švýcaři nezvládli a nemohli realizovat na výbornou, v případě Švýcarska se naskýtá spíše jiná otázka - a totiž, zda by transformaace společnosti k hlubšímu vnitřnímu humanismu dokázala dosáhnout také ven, přesáhnout hranice Švýcarska - a napravit staré švýcarské „dluhy“. Totiž:
Demokratická levice
Afrika je daleko a její problémy nás nezajímají, zní často z českých luhů, hájů či hospod. A co takhle Švýcarsko – to už je lepší? Naše dnešní pouť za chudobou začíná právě tam. Víte, kdo je největším světovým dovozcem zambijské mědi? Švýcarsko. Kde se zambijská měď těží? Samozřejmě v Zambii, která disponuje pohádkovým nerostným bohatstvím, a kdyby si s ním mohla hospodařit sama, nepatřili by její obyvatelé k nejchudším na světě. Podíváme se do idylického Švýcarska, symbolu buclatého blahobytu, i do afrických měděných dolů mezi lidi, kteří trpí – zdravotně i ekonomicky. A kdo by očekával pestrobarevný pohodový cestopis, trpí krátkozrakostí. Afrika je hodně daleko…
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10418848677-proc-chudoba/212382554020007-ukradena-afrika/
A zde je německé video základních důvodů proti základnímu příjmu - zejména co s těmi, kteří příliš podléhají chorobě mládí, totiž bezcílnosti - přičemž tato otázka je beze zbytku uspokojivě zodpovězena a vyřešena! :http://www.youtube.com/watch?v=EcQIzkcioiI a zde je základní německé video důvodů pro základní nepodmíněný příjem: http://www.youtube.com/watch?v=-m7mcefKd7I (Pozn. Orgonet: Německé video s českými titulky zde: http://dotsub.com/view/26520150-1acc-4fd0-9acd-169d95c9abe1 )
Němci sesbírali ve své petici dokonce o několik tisíc podpisů více než švýcaři, ale protože u nich je petiční právo nanejvýš komplikovamné, tak, že je nelze považovat za pravou demokracii, svolávají občany na den voleb do Bundestagu 14. 9. 2013 všechny do Berlína ke švýcarskému velvyslanectví. http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=Ha064obOjfo
Česky pro Deník Referendum připravila článek o Základním příjmu Alena Wagnerová, nemá ale takovou vypovídací hodnotu, jako materiály, jež připravili Němci sami: http://www.denikreferendum.cz/clanek/14607-svoboda-rovnost-zakladni-prijem-aneb-o-dustojnosti - tj-. budu se muset pochlapit a Němcům nabídnout otitulkování v češtině.
S tímto článkem souvisí i tento: http://www.vasevec.cz/blogy/silvano-agosti-rozprava-typickeho-otroka
Zdroj: OrgoNet
