Co Vás k rozhodnutí zveřejnit redaktorův e-mail vedlo a považujete to s odstupem času za dobrý nápad?
Otázka je, co jsem měl na výběr - buď mlčet a nechat si vše líbit nebo se marně soudit nebo novinářům nastavit zrcadlo. Vybral jsem si poslední dvě varianty - tedy, že každou lež a pomluvu napadnu u soudu - v tomto ohledu mi dělá analýzy dehonestujících nebo lživých textů a výstupů advokátka Klára Samková, která bude podávat mým jménem žaloby. A první soud se již blíží, je vydáno již i předběžné opatření. Protože soudit se je však v naší republice zdlouhavá cesta, tak jsem také nastavil to pomyslné zrcadlo - a je pozoruhodné, že zástupce šéfredaktora pan Stoniš z Reflexu dnes pláče, že mu lidé nadávají - aniž by mu došlo, že za to nemůže Okamura, ale on byl ten, kdo začal psát urážlivé články, v nichž byl sprostý jako první on. Stejně tak si teď stěžuje na reakce čtenářů pan Jan Brož z Mf Dnes, kterému také prý přišly na jeho mail stovky negativních reakcí na jeho článek.
Oba ale nechtějí pochopit, že ne já, ale čtenáři jim to vrací stejnou mincí.
Víte, my máme přece krásné přísloví - jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá.
S mými myšlenkami polemizuje například renomovaný novinář Jefim Fištejn a kupodivu to umí na úrovni, bez osobních útoků - polemizuje s mými názory, aniž by ze mě dělal blbce. Takového novináře si musím vážit a naopak za polemiku mu děkuji, protože pochopitelně i jeho názor pomáhá tříbit ten můj.
Radil byste i ostatním politikům, aby se tímto způsobem bránili proti útokům médií?
Radil? Já bych jim to vřele doporučil, kdyby to šlo. To, že se lidé nebrání, když je někteří novináři uráží, špiní a křivě osočují, je totiž pro tyto novináře signál, že to mohou dělat beztrestně.
To, co je dnes v médiích, by ještě před deseti lety nikde neprošlo. Faktem ovšem je, že redakce opouští staří zkušení novináři jako je třeba právě pan Fištejn nebo jako byl Ivan Kytka a další, a jejich místo zaujali porevoluční rychlokvašky - řekl bych někdy až lůza.
Několik mediálních odborníků mi řeklo, že když se politik dá na tuhle profesi, musí počítat nejen s pozitivními, ale i s negativními reakcemi na svou osobu v médiích. Měl by to tak prý brát, že to k profesi politika patří. Co si o tom myslíte?
Každý - politik nebo truhlář - jsme plnoprávní občané a máme právo na důstojnost - s každým můžeme vést polemiku a kritizovat jeho práci, nikdo ovšem nemá právo lživě urážet a křivě špinit člověka, ať to je politik nebo není.
Jinými slovy, když se někomu nelíbí, že prosazuji demokracii proti oligarchii, tak ať polemizuje s myšlenkou.
To, že mně zástupce šéfredaktora Reflexu pan Stoniš nadává do pitomiů ale přece není žádná polemika - to je jen pokleslé sprosťáctví někoho, kdo skutečnou polemiku a kritiku nezvládá. Ale takový hlupák přece v médiích nemá co dělat.
Jaký je Váš názor na česká média a prezentaci Vaší osoby v médiích?
Je závislá na osobních sympatiích a antipatiích konkrétních redaktorů. To je tragické. Nikoho téměř nezajímá, co politik říká, ale kdo to říká - a podle sympatií je pak buď bůh anebo pitomec. To dost zlé a velmi špatný obrázek o české novinařině. Ale připravujeme návrh zákonné normy, která by tomuhle udělala alespoň v těch nejhrubších případech přítrž.
http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/poslanecka-snemovna/Okamura-zacal-trestat-novinare-Jak-Pozor-tento-clanek-obsahuje-sprosta-slova-286002
