V reportáži vám představíme děti, které nosí přes oči neprůhledné brýle a přitom jezdí na kole a hrají si jako by normálně viděly. Dokonce dovedou s neprůhlednými brýlemi číst nebo poznávat barvy. Je to zázrak nebo trik?

http://tn.nova.cz/zpravy/tv-archiv/na-vlastni-oci/na-vlastni-oci-zazrak-nebo-trik.html

3. 4. 2012 jsem se zúčastnil na pozvání kamarádky přednášky Marka Komissarova (MARK KOMISSAROV- Metoda rozvoje přímého vnímání z okolí.), člověka, který učí slepé děti číst knížky, jezdit na kole a na bruslích, učí zdravé děti se zavřenýma očima rozeznávat barvy. Trik nebo zázrak? Uvedu tento příspěvek citátem: „To, že my nerozumíme proč něco funguje, ještě neznamená, že to neexistuje.“

Pokud si na internetu vyhledáte člověka jménem Mark Komissarov, naleznete odkazy zejména na videa s dětmi, žáky Marka. Na úvod podotýkám, že se dětmi Mark (oficiální stránky Marka komissarova a jeho školy jsou pouze rusky) pracuje ve své „škole čar a kouzel“, jak sám říká, zdarma.

A co své žáky učí? Raději se nejprve koukněte sami. Následně budu pokračovat:

Upřímně podotýkám, že kdybych si to sám nevyzkoušel a neviděl předevčírem ty děti, co tam předváděli to samé, byl bych nadále nevěřící Tomáš. Jak to funguje? Nemám ponětí, ale funguje. Neandrtálci bychom těžko vysvětlovali, jak funguje mobil, člověku ze 17. století těžko popisovali internet. Pro ně by to byl zázrak. To, že věcem nerozumíme, neznamená, že ještě neexistují.

Teorie režimu přímého vidění

Mark Komissarov zastává teorii existence šestého smyslu, který člověku umožňuje přistupovat k informaci, kterou chápe jako energii - „informační záření“, přímo, bez potřeby ostatních pěti smyslů. Režim přímého vidění chápe jako další z lidských smyslů, stejně jako čich, hmat, sluch, zrak, který funguje nezávisle na ostatních našich smyslech, které každodenně v kombinaci používáme.

Co toto chápání šestého smyslu člověku umožňuje? Vše je ve své podstatě ve videu ukázáno, třeba číst zavřenou knihu, která je vzdálená několik set mil daleko. Člověk MŮŽE každou, libovolnou informaci vnímat přímo, aniž by potřeboval oči, uši nebo čich. A intuice samotná zde hraje pouze roli spícího informačního centra, které přijímá informační záření přímo z okolí. Dle mého zajímavé pojetí a chápání intuice.

Intuice jako taková nemá nic společného s přemýšlením a myšlením samotným, s informační energií není spojená žádná logika. Je to to samé, jako bychom chtěli logiku dávat hmatu. Prostě a jednoduše něco vnímáme povrchem našeho těla.

Na druhé straně se ale „informační signál“ (energie vyzařující z vnějšího okolí z každého předmětu a prostoru) neodděluje od myšlenky. Dá se říci, že informačním signálem je „to prvé, co vás napadne“. Abych tedy dle Marka něco věděl, nemusím to vidět.

Přímé vnímání reality je dalším lidským objektivním vjemem. Je zapotřebí věci znát. Jedná se o stejný podnět vnější reality, který mozek získává díky sluchu, hmatu, zraku a čichu.

Připustíme-li si tuto teorii přímého vnímání vnějšího okolí podle Komissarova, alespoň na okamžik, staneme se více jak Harry Potterem. Proč? Ten na své čáry a kouzla potřebuje kouzelnou hůlku. S Markem Komissarovem to zvládnete bez ní a poslepu.