„Nedávno jsem četl skvělou analogii o malém orlu, který vypadl z hnízda a přistál ve slepičí ohradě. Vyrostl, myslel si, že je kuře, a celé dny hrabal s ostatními slepicemi. Jednoho dne ho zahlédl mohutný orel vznášející se ve velké výšce a spustil se dolů, aby se podíval, co se děje. Když řekl orlovi pravdu, že je mocným velkolepým stvořením určeným k tomu, aby se vznášelo ve velké výšce nad zemí, orel byl ohromen a nemohl uvěřit, tomu co slyšel. Stačilo jen podívat se vzhůru, roztáhnout křídla a letět. Když se orel konečně podíval vzhůru a vylétl z kurníku, žasl nad dary, které mu dal Bůh. I my se musíme podívat vzhůru a přijmout náš svobodný dar vzletu. Musíme zvednout naše hlavy od pozemských omezení a nechat náš majestát, aby vzlétl a vznášel se nad Zemí.“

Robert Reckmeyer