Jediní skutečně jedovatí brouci žijící u nás, ale jen vzácně na teplých místech. Jsou kovově lesklí, černí, tmavomodří, tmavofialový a tmavozelení, velcí 7 až 50 mm. Jsou nezaměnitelní svými zkrácenými a široce rozchlíplími krovkami, zakrývajícími jen menší část článkovaného zadečku. Páchnou po pižmu. Při podráždění vylučují z kloubů končetin hnědý páchnoucí a leptající jedovatý sekret, který obsahuje prudký jed kantharidin. Na rukou může vyvolat zánět kůže se slévajícími se puchýři. Přenesen na potraviny vyvolává otravu poškozující ledviny a nervovou soustavu, u těhotných žen může způsobit potrat. Ve větší dávce může způsobit smrt.

Obrázek:
1. Meloe proscarabaeus
2. Meloe proscarabaeus
3. Meloe variegata
4. Meloe brevicollis

Majka obecná (Meloe proscarabaeus) a majka (Meloe decorus) se vyskytují na několika lokalitách v okolí Kutné Hory.

Majky jsou teplomilní a suchomilní nelétaví brouci velcí až 5 cm, kteří se vyskytují hojněji pouze lokálně. Z celkem 14 druhů zjištěných v České republice je v současnosti již 5 považováno za vymizelé, zbývající jsou většinou velmi vzácné a jejich výskyt je již omezen téměř výhradně na stepní lokality jižní Moravy. Všechny druhy jsou chráněné zákonem.

Velmi zajímavý je jejich vývoj. Samičky kladou až 4 tisíce vajíček, ze kterých se líhnou drobné larvičky. Ty následně šplhají po rostlinách a pokud se jim podaří vlézt do květu, snaží se zachytit divokých včel a nechávají se přenést do jejich hnízda. Tam pronikají do medových buněk, kde požírají vajíčka či larvičky hostitelů a med. Po složité proměně se na jaře z larvy stává brouk, který po vylíhnutí opouští hnízdo. Parazitem domácích včel se majka stává jen výjimečně.

Majkovití brouci jsou známí i pro svoji jedovatost. V ohrožení vylučují jedovatý kantaridin. Ten může být již v dávce 30 mg pro člověka smrtelný. Z minulosti je znám i případ vraždy k jídlu předloženou slepicí, která byla předtím záměrně krmena příbuznými majek - puchýřníky lékařskými (Lytta vesicatoria). Řada živočichů je však proti jedu odolná.

Majkám musíme přiznat i bioindikační význam. V místech v kterých se vyskytují jsou zachovány dobré přírodní podmínky i pro další druhy hmyzu a fungují jako ekologicky významná biocentra. Jejich výskyt tedy dokazuje, že naše údolí Vrchlice je z ekologického hlediska velice zachovalou a cennou lokalitou.

Při další návštěve údolí dne 5.4.2009 se podařilo nalézt další druh vzácné majky a to Meloe rugosus. Tento druh byl z Kutnohorska zatím znám pouze z Kačinské bažantnice. Výskyt třech druhů majek na jedné lokalitě je již mimořádný a v rámci Středočeského kraje jistě ojedinělý. Teoreticky je možný i výskyt Meloe scabriusculus, která se vyskytuje na několika lokalitách Kolínska.

(článek Michala Kavky)