Kubický zirkon

Je chemicky oxid zirkoničitý ZrO2. Je to synteticky (uměle) vyráběný nerost, který se zasazuje do šperků pro svou podobnost z diamantem. Jeho tvrdost je 8,5 v Mohsově stupnici a index lomu světla 1,93-1,98.

Diamant

Chemicky je to krystalický uhlík C. Na rozdíl od zirkonu je to přírodní nerost, který se získává těžbou v dolech. Jeho tvrdost je 10 Mohsově stupnici a index lomu 2,42.

S předchozího vyplývá, že diamant má větší index lomu než zirkon. Index lomu určuje způsob šíření světla při jeho průchodu kamenem. V praxi to znamená, že diamant je ve šperku jiskřivější - tedy má krásnější hru barev a oheň než zirkon. Když je zasazený ve snubním prstenu jeden malý diamant třeba 0,020ct (průměr asi 1,70 mm), tak ho na první pohled od zirkonu nepoznáte. Pokud je ale více menších diamantů pohromadě, třeba v 5 ks v řadě vedle sebe, je už efekt jasně vidět.

Diamanty podstatně pěkněji jiskří než zirkony. S počtem diamantů potom roste tento efekt hry barev pověstného pro diamanty. Při zasazení diamantu v zásnubním prstenu, kam se většinou umisťuje jeden větší diamant, platí, že jeho jiskra, hra barev a oheň roste s jeho velikostí. U větších kamenů se už stěží může zirkon diamantu rovnat.

Především však diamant předstihuje zirkon svou tvrdostí. Těch 1,5 o které je diamant tvrdší než zirkon na Mohsově stupnici je ve skutečnosti veliký rozdíl. V praxi to znamená, že zirkon se při nošení po nějaké době „ošoupá“ o tvrdší předměty a ztratí tím svůj třpyt. Diamant je nejtvrdším nerostem na Zemi. Při nošení ve šperku se jeho povrch nemá o co narušit, všechny okolní předměty jsou měkčí než on. Proto se diamantový prsten po babičce třpytí pořád stejně krásně, jako kdysi.

Ještě bych zmínil jednu přednost diamantu v porovnání se zirkonem - a to je jeho větší houževnatost. Drahé kameny jsou nejenom tvrdé, ale i poměrně křehké. Při prudkém nárazu se mohou rozbít. A diamant je v tomto směru určitě odolnější než zirkon.