Kometa Elenin konec světa nepřinese
Nedlouho po objevu komety C/2010 X1 Elenin v prosinci 2010 se objevila řada zpráv předpovídající blížící se katastrofu. Většinou se jedná o nespecifické zprávy, které neříkají, jak vlastně kometa konec světa způsobí, či co za katastrofu přinese. Na internetu najdete zajímavé zprávy, které dávají kometám skoro až nadpřirozené schopnosti. Z těch, co mne zarazily nejvíce byla předpověď, že ke Slunci se blíží obrovská kometa, protože se na něm vyskytlo mnoho erupcí. V tomto článku si řekneme něco o tom, jak je to ve skutečnosti s katastrofami způsobenými kometami.
Komety Romeo a Julie v roce 1998. Kredit: NASA, ESA. Nejprve je třeba si uvědomit, co jsou to komety. Ač kometa jako celý objekt dosahuje opravdu monumentálních rozměrů, sta tisícikilometrové hlavy komet a mnoho miliónů kilometrů dlouhé ohony, je to jen zdání. Ve skutečnosti jsou to netečné „skalky“ velice křehkého materiálu. Jiří Grygar kdysi v televizní sérii 'Okna vesmíru dokořán' hezky popsal, že ohon takové komety bychom si mohli poskládat a odvézt v trabantu. Ve skutečnosti je v ohonu hmoty trochu více, ale přirovnání má blízko ke skutečnosti. To, co vidíme jako monumentální kometu, je vlastně jenom 'trochu hustší' vakuum. Ve skutečnosti jsou to naprosto neškodné řídké konglomeráty prachových zrnek, vody a těkavých plynů o velikosti několika kilometrů, které prostě jen dělají velkou show. Náraz komety do Slunce je srovnatelný s nárazem sněhové vločky do Mount Everestu. Komety, které do Slunce 'padají', se obvykle ani nedostanou k jeho pomyslnému povrchu, protože se vypaří v horké sluneční atmosféře. Cokoliv, co vidíme na Slunci, určitě nesouvisí s kometami. Skutečně nebezpečná může být srážka komety se Zemí (nebezpečí pro lidstvo, samotná Země si z toho, co 'pročesává' její slupku, mnoho vrásek nedělá).
Nyní tedy konečně ke kometě Elenin, může být její hrozba pro Zemi skutečná?
1) Velikost jádra - Tu neznáme nikdy přesně, protože je kometa aktivní a jádro v oblaku kolem něj nevidíme. Podle aktivity komety však můžeme alespoň usuzovat, o jak velký „kousek“ se jedná. U komety Elenin se podle stávající aktivity jedná o kometu s miniaturním jádrem (v poměru s jinými kometárními jádry), pravděpodobně s průměrem mezi 0.5-1 km! Těleso takových rozměrů by při zásahu Země mohlo způsobit pohromu kontinentálních rozměrů, případně po pádu do moře nepříjemné vlny tsunami. Kometa projde přísluním 10. září letošního roku. Přísluní komety je poměrně blízko Slunci a průlet kolem Země nastane až poté. Při velikosti jejího jádra ale není vůbec jisté, zda z něj něco po průchodu přísluním zbyde a možná se komety nakonec ani nedočkáme!
2) Nejistota dráhy - V různých zdrojích s katastrofickými scénáři se můžeme dovědět, že dráha komety Elenin je nejistá. To je částečně pravda, ale nejistota dráhy se pohybuje v úzkých mantinelech. Trefit Zemi není vůbec snadný oříšek! Pokud si Zemi představíme jako terčík na střelnici o rozloze 1 AU (střední vzdálenost mezi Zemí a Sluncem; asi 150 milionů km), pak při stejném měřítku na střelnici 1 km je velikost terčíku 8 desetin milimetru! Trefit se by dělalo problém i nejlepším pozemským ostrostřelcům. Pokud je tedy dráha komety nejistá a nejnižší hodnota přiblížení k Zemi se pohybuje okolo 0.24 AU, nemusíme se vůbec ničeho obávat.
3) Zatajování informací od NASA - To se stává v konspiračních teoriích folklórem. Jádrem je informace: „katastrofa bude, jen je skutečná dráha komety utajovaná aby nevznikla panika“ (a na oběžné dráze se staví kosmická loď s Brucem Willisem, který se chystá Zemi zachránit). NASA by si určitě přála, aby mohla něco takového zatajit, ale není to v její moci. Aktuální dosah amatérských dalekohledů je tak veliký, že třeba právě kometa Elenin byla takovým amatérem objevena a mnoha ostatními sledována. To dává možnost si kterémukoliv amatérovi dráhu komety spočítat. Kdyby tedy byla na kolizním kurzu k Zemi, jistě by si nějaký amatér všiml, že kometa není tam kde má na obloze být. A téměř určitě by si to nenechal pro sebe.
Se skutečným ohrožením Země kometou nebo asteroidem je to složitější...
Malířova představa katastrofocké srážky asteroidu se Zemí. Autor: Don Davis/NASA. Pravděpodobnost srážky s kometou je menší než u asteroidů. Počet komet procházejících drahou Země je mizivý - okolo komety za rok, spíše méně. Dráha Země (tj. její obvod) je dlouhá skoro 940 milionů kilometrů a trefit na takové dráze kilometrovou kometou těleso o průměru téměř 13 tisíc kilometrů je dost obtížné. Nebezpečí je v nečekanosti. Může se jednat o kometu přicházející z Oortova oblaku, kterou lidstvo doposud nepozorovovalo a tak v případě objevení takovéto kometu bude jen málo času na to nějak efektivně zareagovat.
Asteroidů se v blízkosti Země potuluje více, přesto je kolizní prostor za čas existence naší planety dost pročištěný. Nebezpečím jsou zbloudilé asteroidy, gravitačními poruchami vychýleny na kolizní kurz. Takový proces může trvat i stovky miliónů let, při kterých můžeme asteroid pozorovat a zkoumat. Při přesně známé dráze nám takový časový předstih dává dost času podniknout jednoduchou akci k mírné změně dráhy, která způsobí, že v budoucnu asteroid Zemi mine.
Pokud nějaká katastrofa nastane, nevíme, zda ji způsobí kometa, nebo asteroid. Statistika je ošemetná, stačí si vzít srovnání mince a kostky. Je větší pravděpodobnost, že padne orel na minci, než jednička na kostce. Přesto může v klidu v šesti pokusech padnout 6 jedničet a samá panna!
Katastrofální planetární vymírání se dle historických záznamů vyskytuje jednou za 27 - 30 miliónů let. Pravděpodobně se jej nikdo z nás nedožije, a tak si budeme moci pohodlně vychutnat pohled hezkou kometu Elenin na podzimní obloze a poté spokojeně přežít rok 2012.
S ohledem na výše uvedené pravděpodobnosti, bychom na komety měli nahlížet spíše jako na nositelky života. Jsou odpovědné za transport organických látek a životadárné vody na Zem v minulosti a tak umožnily vznik života a kdo ví ... v budoucnosti snad mohou posloužit jako oázy pro kosmonauty, na kterých lze snadno přistát a získat palivo, vodu i substrát pro potravu ve vesmíru...
Přavzato: www.kommet.cz
Kometa Elenin v náruči pekla
V průběhu léta měla kometa dostatečnou „velikost“ pro přežití průletu kolem Slunce. Absolutní jasnost komety byla o 1.37 mag větší než stanovuje Bortleho limit pro přežití jádra komety. Tento limit je velice přibližný, existují vyjímky komet a hranice nemusí být směrodatná. Kometa také může utlumit aktivitu a dostat se pod limit později. Zjasnování komety zatím probíhalo stabilně přibližně do poloviny minulého týdne. Na dlouhoperiodické komety možná až nečekaně rychle. Pokud by aktivita komety vydržela i po průchodu kolem Slunce, měla by být vidět i pouhým okem na ranní obloze. Její současný průlet „peklem“ nedaleko naší mateřské hvězdy jí to ale nejspíš neumožní.
Kdyby kometa přežila svůj průlet kolem Slunce, od nás by začala být pozorovatelná někdy kolem 4. října o jasnosti 4.4 mag a v následujících dnech by velice rychle stoupala nad obzor. Již o týden později by dosáhla na začátku svítání více než 1/3 výšky obzoru k nadhlavníku. Okolo 14. října by měly být geometricky nejlepší podmínky k pozorování iontového ohonu. Při hypotetické délce 0.01 AU by ohon mohl na obloze dosahovat téměř 3° délky (6 měsíčních úplňků vedle sebe). Tou dobou by měla kometa stále držet jasnost kolem 5 mag a tedy být na temné obloze celkem pohodlně vidět pouhým okem jako slabá mlhavá hvězdička. V druhé polovině měsíce by již zeslábla pod 5 mag, ale viditelnost pouhým okem by si pravděpodobně udržela s ohledem na stále lepší podmínky viditelnosti. Níže uvádíme efemeridu dráhy komety pro případ, že by svůj průlet kolem Slunce přežila.
Zdá se, že kometa svůj průlet kolem Slunce nepřežije. Australský astronom Michael Mattiazzo svými pozorováními udává, že kometa nápadně slábne a získává silně difúzní vzhled. To je chování typické pro malé komety rychle se rozpadající pod náporem slunečního záření.
Zdroj: http://www.astro.cz/clanek/4810
