Také jsem vyzkoušel už mnoho potravinových doplňků, vitamínů, minerálů, koloidních minerálů, různé vody, energií nabité vodičky a extrakty, mastičky, zaručené a vyhlášené elixíry, zázračné čaje, různé chaluhy…a nesetkal se, se žádným výrazněji pozitivním účinkem. Nešlo pokaždé jen o nějaké ochutnávky, ale také o podstoupení vyhlášených systémů a přesto k ničemu. Ještě občas na něco menšího z toho naletím, ale už toho bylo dost.

Našel jsem jedno řešení, na které nikdo nevyrábí reklamu.

Jedná se opět o byliny, ale z úplně jiného pohledu. Nejde mi o byliny z pohledu nemocného člověka, který donekonečna jen hledá patřičné léky. Na byliny zde nahlédnu z pozice zdravého člověka, který si jejich jednoduchým požitím a nejlépe v syrovém stavu přirozeně udržuje zdraví a nemá zdravotní problémy, protože má přirozenou, zdravou a pestrou stravu. Víte, že se dřív říkalo plevelu zelenina? Různé plevely a byliny se dřív jedli jako opravdová zelenina z dnešních supermarketů a obchodů.

Chemické složení pampelišky je oproti hlávkovému salátu až nesrovnatelně výhodnější. Plevelem by měl být spíše hlávkový salát a pampeliška vyhlášenou zeleninou. Vitamínu A je v ní 25 000x více, železa 4x, vitamínu C 3x, vápníku 4x. Listy břízy obsahují vitamíny A,C,E, řady B a karoten.Jetel se kdysi jedl v obrovském množství jako výtečná potravina přímo na lukách. Jehličí z borovice vejmutovky požívali indiáni na jaře po dobu jednoho týdne jako jedinou pevnou stravu. Ukázalo se, že má 5x více vitamínu C než citrón.

Lopuch má např. více hořčíku než brambora.

S chemickými rozbory to ale nemá smysl přehánět. Přehánějí to jiní, a kam to vede? Nic to nevyřeší a problémy se mezi tím zvětšují! Nejde ani tak o chemii nýbrž o vlastní zažité účinky na orgány vlastního těla. Zjistilo se, že nedostatek kyseliny listové má závažné důsledky. Jak vůbec mohl kdy takový nedostatek vzniknout? Odpověď může být zajímavá. Zkrátka příroda je velmi pestře prostřený stůl, bez chemického ošetření, éček, genetických úprav, žádná syntetika a je vždy čerstvý.

Na zimu si lze nasušit zásobu. Nahradí pěstovanou zeleninu a ovoce, takže nabízí další možnost volby a nemusí se toho tolik pěstovat. Další možností je, že se anglický trávník z opravdové zahrady jednoduše vyškrtne! Mají tam být sedmikrásky, pampelišky, jetel, jitrocel, kontryhel, mochna… Mnohé z toho je opravdovou delikatesou. Některé rostliny zase nechutnají zrovna jako čerstvý hamburger, je to z počátku docela síla, ale tělo dostává to, co potřebuje a musí to být na něm vidět.

Nenabádám ke slepému zkoušení čehokoliv. Dost už jich zemřelo na nedbalost při sběru a zpracování plodin a bylin z lesů a luk. Něco se jíst nesmí a něčeho se nesmí příliš, něco se nesmí jen někdy. Všechno má svá pravidla. Literatury je na to dost, a z počátku postačí využívat alespoň několik bylin. Určitě platí nesbírat ani u chemicky ošetřeného pole nebo lesa nebo tam kam dopadá spad z fabriky, u silnice nebo tam kde zrovna vyvezli fekálie! Ve městě je to ještě horší, je tam hodně prachu z nejrůznější činnosti, z dopravy, ale také třeba z výkalů od psů, kteří se živí granulemi z masokostní moučky. Ve velkém městě je vše ihned v tunách. Mnoho se nepozorovaně dostává formou prachu do vzduchu a dopadne na byliny, které byste mohli chtít sbírat.

Na všech potravinových doplňcích čtete, že nejsou náhradou za pestrou stravu a že nemáte překročit doporučené dávkování. Plevel je vynikající náhradou za potravinové doplňky. Je plnohodnotnou stravou klidně v dávkách desítek dekagramů denně a lidské tělo tak může být vitální a zdravé. Nejde zde o radu typu „udělejte si jarní pampeliškový salát nebo špenát z kopřiv“. To je fakt málo. Nekřičím zde „byliny jsou zdravé, kupujte si čaje!“. To všechno by bylo stále ještě málo. Vůbec nevolám po exotických rostlinách ani zelených a černých a jiných čajích.

Připomínám starou známou věc, která upadla do zapomnění. Nečekejte na dobrou vůli, že vám všechno ihned někdo řekne, že vás na vše někdo upozorní. Setkáte se nejspíš jen s jediným druhem dobré vůle, která je podmíněna dobrým platem nebo ziskem. Ostatnímu se zmenšuje prostor. Nikdo nikam nedá ceduli „chemicky ošetřeno“, protože je to běžná praxe. Sami budete muset umět číst známky přítomnosti chemie v prostředí, jak to jen jde. Je dobré naučit se vnímat reakce vlastního těla na mnoho podnětů, včetně prostředí a také z potravin. Tady zrovna není na místě umět jen, jak se říká, oddělit plevel od zrna, ale jde o komplexní schopnost oddělit podstatné a správné informace a vjemy od těch zavádějících. Jezte tedy plevel ve velkém, protože patří k těm nejlepším potravinám, co existují.

Zdroj : „Jezte plevel“ od Ben Charles Haras, nakladatelství Volvox Globator
http://drreich.blog.cz/