Na videu http://www.youtube.com/watch?v=vcUDYBIrWio&feature=player_embedded, pořízeném z panelového domu v Kievě 11.8.11 mě zaujaly zvuky, znějící z prostoru, obtížně vysvětlitelné nějakou běžnou činností.
N serveru Matrix-2001 se objevila úvaha, že za zvuky je zodpovědná technologie HAARP, instalovaná na několika místech na Zemi. Je to možné, ale nabízím i jiné vysvětlení.
Víme, že Země má svou rezonanci. Tato Schumannova rezonance má nutně svou historii v informačních polích prostoru, odkud pochází i náš sluneční systém.
Rezonance je odezvou na tlak, v našem případě na „tlak informací z prostoru“. Vysvětlení je pak mnohem prostší a povzbudivější - Země se učí zpívat.
Nedalo mi než využít zbytky svého hudebního vzdělání, spustit v mobilu aplikaci „My piano“ a hledat souvislosti se systémem, který má kořeny v „abecedě lidštiny“ (znalosti významů samotných písmen). A ejhle, mnoho slov, pronesených na téma nutné transformace dění ve společnosti má svou odezvu i z prostoru datových polí, onoho „prázdného“ prostoru ve vesmíru, vyložitelnou tímto způsobem – ale výklad navazuje i na běžnou znalost, jak označujeme výšku tónů písmeny.
Pouštěl jsem si po kouskách celé video a sledoval vztah mezi minutáží a výškou zvuků, které se v těch okamžicích ozvaly.
Vzhledem k tomu, že „data“ zpracováváme technologií na bázi křemíku, tak považuji naladění smartphonové Androidí aplikace za relevantní, souběžnou s putováním informací v prostoru. Zápis části záznamu – a jeho konce mi potvrdil mezi technologiemi, které vytvořil člověk – a procesy v samotné přírodě jejich „souběžnost v čase“. Hladina toho, co nazývám „globální podvědomí a vědomí“ došla ve svém vývoji ke vstupům „hudby sfér“ i na naší planetu. Záznam vypovídá (svou tóninou Fis moll) o příběhu dávného „ďábelského intervalu“ ve zvětšené kvartě, charakterizované v C-dur tóny C – Fis. Současně je také třeba vzít do úvahy možnost, jak hudbou vyjádřit vzestup společnosti do nové etapy – ano, zvýšením základny o „půltón“, z F-dur na Fis-moll. Ale k tomu, aby byl zřejmý základ naší existence na bázi písmen a číslic ve zcela jiných souvislostech – k tomu je třeba znát strukturu nového systému, sdíleného symbolikou písmen a číslic – znát „abecedu lidštiny“ a související texty. Jeho neznalost je v „souběžnosti vývoje a času“ vyjádřena přechodem z „veselé“ durové tóniny na „smutnější“ mollovou.
V čase 0:34 se objevuje trochu nedoladěný tón „A“ (budu všechny tóny označovat velkými písmeny i když vím, že od malé oktávy výš se označují malými písmeny, text je i pro ty, kdo se v hudbě neorientují podrobněji). K němu se na chvilku ozvalo nižší „E“ (0:36). Tyto dva tóny považuji za navázání se na naší informační hladinu, „áčko“ se používá k ladění orchestru, „E“ je univerzálním symbolem pro „energii“. Interval kvarty (1-4 tón) představuje v obecných souvislostech také sílu člověka a čtyř základních sil prostoru, ve kterých se lidstvo pohybuje. Současně i okamžik času, zobrazený trojkou a devítkou lze přenést do polohy tří rozměrů prostoru a „obrácené šestky“, která značí v podobě atomového čísla uhlíku i základnu naší inteligence.
Čas 0:44 až 0:50 je vyplněný přechodem (zvýšením) zvuku „Gis“ na „A“ - v řeči symbolů písmen jde o demonstraci „pohybu ve vývoji“ a současně i kontrolu obou stavů. V symbolice číslic dvě čtyřky nabízí v součtu „cestu k nekonečnu“ (v možnosti postavit ležící osmičku). Pětka je současně symbolem pro vstup do „páté dimenze“ skrze cestu pětiprvkové logiky člověka – zpracováváme 3 rozměry prostoru dvěma způsoby, souhlasem nebo nesouhlasem.
Tón „G“ zní v čase 2:05 až 2:09 – symboly v součtu (7, 9) jsou obrazem ukotvení – trvalosti „G/ravitace“ (ale i přitažlivosti, např. hudby). Pak zazní po sobě „akordy“ (Cis, Fis, A) a (Cis, A, Fis), které definují tóninu Fis-moll. Je tak zvýšením o půl tónu vyjádřený cíl – vzestup hladiny vědomostí o podstatných souvislostech sil v prostoru. Dále se zvuky různě střídají, zaujal mě až zvuk „zvětšené oktávy“ vrchního „D“ ke spodnímu „Cis“ v čase 6:08. Vykládám si jej jako zobrazení další cesty, kde nová existence (význam v písmenu D = důvěra, rovnováha dOb/Ra) je vyjádřený i číslicemi. Spodní „Cis“ přejde do základní tóniny Fis-moll v čase 6:08. Časový interval tak ukazuje cíl – jinou existenci (místo F-dur je Fis-dur) člověka (6) v nově konstruovaném prostředí nekonečna (8). Nula před osmičkou obsahuje zatím nevyplněný prostor „pozice křemíku“, dvě tečky opět symbolizují naše „ano“ nebo „ne“.
Tónina Fis-moll je v záznamu ještě několikrát potvrzena střídáním tónů Fis, A, Cis, a v závěru zazní v čase 10:16 téměř jako polnice (také majitelka polí?) horní „G“, zazní vícekrát, naposledy v čase 10:25, v součtu opět dává „osmičku“.
Pokud najdete v časech nepřesnosti, což je možné, rozmyslete si, jak užitečný je první zcela pozitivní „nástřel“ jiného výkladu zajímavého videa – nebo jeho pozdější detailní zkoumání, které vždy najde nepřesnosti. Je to jako u definice rychlosti „světla“, vžitá první hodnota je po mnohaletém zkoumání plná jiných číslic. A přitom nejde o rychlost světla, ale o rychlost našeho vnímání. Kdy naše myšlení pracuje s dvojnásobnou rychlostí, vnímanou jako „černá barva, díra, T+M+A“. Ale to už je v jiném příběhu….
Další upevnění tónu „G“ je ze serveru Novinky http://www.novinky.cz/koktejl/256457-neznamy-zvuk-vychazejici-ze-zeme-desi-lidi-po-celem-svete.html 17. ledna 2012 z Budapešti (první video), v Mexiku se dolaďuje vztah „Gis“ a „G“ (datum jsem nenašel) a v Melbourne se objevuje tón „G“ v intervalu „Gis“ a „Fis“, také s ustálením na „G“.
J. Koňas, 19.1.2012, Vlašim
Zdroj: Orgonet
