V americkém vojenském dokumentu z roku 2000 „Znovu vybudování americké obrany“, vydaném organizací 'Projekt pro nové americké století', se píše, že USA nemají předem informovat své protivníky o nových zbraňových systémech, které vyvinuly. Světová veřejnost tedy neví, jaké zbraně, kromě jaderných, by v příští světové válce byly použity.
V tomto dokumentu se také píše: „Existuje všeobecná shoda, že informační a jiné nové technologie... tvoří dynamiku, která může ohrozit schopnost Ameriky uplatňovat svou dominantní vojenskou moc. Potenciální rivalové, jako Čína, jsou dychtiví využít široce těchto transformačních technologií, zatímco nepřátelé jako Irán, Irák a Severní Korea spěchají s vývojem balistických střel a jaderných zbraní...“ (15).
V roce 2000 vyšel v seriózním ruském deníku Segodňa článek „Jezdci psychotronické apokalypsy“ (ruský originál článku http://web.iol.cz/mhzzrz zkrácený anglický překlad Riders of Psychotronic Apocalypse, - http://mojmir.webuda.com), ve kterém se psalo, že v roce 1996 informovali pracovníci ruské vládní informační agentury FAPSI, že účinek použití tzv. informačních zbraní je srovnatelný s účinkem zbraní hromadného ničení a vypracovali zprávu nazvanou „Informační zbraň jako hrozba národní bezpečnosti Ruska“.
Ruská Státní duma a potom i Meziparlamentní shromáždění Svazu nezávislých států na to reagovaly tím, že se v roce 1997 obrátily na OSN, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci a Evropskou radu s návrhem, aby byla uzavřena mezinárodní konvence zakazující informační válku a cirkulaci informačních zbraní. Podle deníku Segodňa (1) byla v březnu 1998 tato otázka prodiskutována s generálním tajemníkem OSN Kofi Ananem a ruská iniciativa byla zahrnuta do pořadu jednání Valného shromáždění OSN. Iniciativa zřejmě neprošla přes odpor USA.
Podle ředitele FAPSI Alexandra Starovojtova by informační útok mohl vyřadit z provozu všechny elektronické systémy řídící obranu Ruska, stejně jako elektronické systémy vládní infrastruktury a dopravní, energetické a jaderné systémy. Armáda by tak ztratila bojeschopnost a politické vedení země by nebylo schopné získávat informace nezbytné k řízení obrany. Tento článek byl zjevně ruskou reakcí na uvedení do provozu amerického systému HAARP.
Koncem roku 1994 byly v USA na Aljašce provedeny první pokusy s tímto systémem, který je nejvýkonnějším radarovým systémem na světě. Tvoří ho 180 antén, které mají celkový výkon 3,6 MW na frekvencích 3 až 10 Megahertzů a svým uspořádáním soustřeďují tento výkon do úzkého paprsku. Tento paprsek může být vyslán do ionosféry. Ionosféra vzniká působením slunečního
záření na atomy zemské atmosféry, které způsobuje vznik iontů a volných elektronů. Tato elektricky nabitá část zemské atmosféry způsobuje, že se od ní odrážejí některé elektromagnetické vlny. Tento odraz usnadňuje rádiové vysílání na větší vzdálenosti.
Systém HAARP je schopen ionosféru ohřívat a tím měnit její výšku. Podle toho, jak se mění výška ionosféry, mohou se elektromagnetické vlny od ionosféry odrážet na různá místa na planetě a systém HAARP je tam pomocí této manipulace s výškou ionosféry může směrovat.
Systém HAARP je navíc schopen využít energie uložené v ionosféře k tomu, aby ztisícinásobil energii, kterou tam vyšle. Tuto energii je pak schopen vyslat na předem určené místo na planetě. V současné době by to mohlo být 3,6 Gigawatu, ale k systému mohou být přidávány další antény, které mohou zvyšovat jeho výkon.
Systém HAARP je, podle oficiálních informací americké vlády, určen k vědeckým výzkumům. Příliš mnoho fakt ale svědčí o tom, že je určen především k vojenským účelům. Celý projekt je financován americkým vojenským námořnictvem a vojenským letectvem.
O systému HAARP byla publikována kniha od syna bývalého aljašského senátora, Nicka Begicha a novinářky Jeanne Maningové „Angels Don‘t Play this HAARP“ („Andělé nehrají na tento HAARP“ – haarp je v angličtině harfa). V této
knize jsou citovány patenty použité k budování systému HAARP. Základní patent Bernarda J. Eastlunda (č. 4.686.605) popisuje možnosti využití energie vysílané systémem HAARP. Úzký paprsek energie může ničit naváděcí elektronické systémy raket a letadel kdekoli v atmosféře. Umístění systému HAARP na Aljašce, na hranicích s Ruskem, jeho případné použití pro tento účel usnadňuje.
V druhé polovině minulého století provedly USA i SSSR řadu jaderných výbuchů v ionosféře, které do ní přidaly tolik nabitých částic, že bylo ve velkých oblastech znemožněno rádiové vysílání. V jednom z Eastlundových patentů se píše: „tento vynález poskytuje možnost uložit nebývalá množství energie do zemské atmosféry na strategických místech a udržovat úroveň této energie... mnohem přesnějším a lépe kontrolovaným způsobem než bylo doposud prováděno...
výbuchy jaderných náloží o různých vydatnostech v různých výškách.“ Zahřátí elektronů v ionosféře systémem HAARP by vyvolalo ionizaci neutrálních částic v atmosféře a tím by znemožnilo mikrovlnné vysílání ze satelitů nebo dokonce úplně vyrušilo rádiové komunikace nad velkou částí planety.
Dále se v patentu píše: „Schopnost použít a vysílat elektromagnetické vlny o různých frekvencích a měnit je náhodným způsobem poskytuje jedinečnou schopnost rušit všechny druhy komunikací, zároveň na moři, na zemi a ve vzduchu, nad rozsáhlými oblastmi planety... Navíc je možné... využít jednoho nebo více takových paprsků k provozování vlastní telekomunikační sítě i když zbytek světových komunikací je zrušen“.
V knize „Andělé nehrají na tento HAARP“ je také popisována plánovaná zkouška použití systému HAARP společně s jiným radarovým systémem umístěným na Aljašce, HIPAS, k vytvoření plazmatu, které bude fungovat jako ionosférické zrcadlo, které usnadní vojenské komunikace a umožní přesnější identifikaci
přilétajících objektů.
Manipulací ionosféry by systém HAARP mohl i posunout zemskou atmosféru do nepředpokládaných výšek, což by mohlo způsobit, že by balistické střely narazily na neočekávané brzdné síly, které by je buď odklonily od předpokládaného cíle nebo i zničily. Další patent, který se k systému vztahuje, umožňuje určit, jestli přilétající objekt nese jaderné zařízení – to je důležitá schopnost, protože americká armáda předpokládá, že v případě jaderné války by na americké území bylo namířeno velké množství raket, z nichž jenom některé by nesly jaderné nálože.
Co ale zřejmě nejvíc vyděsilo ruské ministerstvo obrany je možnost, kterou na webové stránce věnované HAARPu popisuje český odborník na vojenské technologie, Lukáš Visingr. V roce 1958 americký vědec Van Allen, díky prvnímu americkému satelitu Explorer 1, objevil pásy tvořené siločarami zemského magnetického pole, do kterých se zachycují vysoce energetické částice přilétající z vesmíru – zatímco částice uvolněné při jaderném výbuchu mají energii od 0,3 do 3 milielektronvoltů, vysoce energetické částice přilétající z vesmíru mají energii 100 a více milielektronvoltů. Podle článku Rosalie Bertellové („Background of the HAARP Project“ – Počátky projektu HAARP), která se podílela na americkém projektu Hvězdných válek, bylo v roce 1962 provedeno několik jaderných výbuchů v horní zemské atmosféře, o kterých se předpokládalo, že „dočasně prakticky zničí vnitřní Van Allenův pás, tím že částice z pásu budou přeneseny do atmosféry. Předpokládalo se, že zemské magnetické pole bude na několik hodin ve velké oblasti narušeno, což znemožní radiové komunikace“.
Lukáš Visingr píše, že při použití dvou zařízení typu HAARPu, mezi nimiž by bylo vytvořeno spojité elektromagnetické vlnění, by bylo možné vynulovat zemské magnetické pole (nad určitou oblastí). Tím by částice, zachycené ve Van Allenových pásech, začaly pronikat do atmosféry, kde by došlo k mohutné ionizaci, což by mělo „fatální vliv na veškerá zařízení využívající principů elektromagnetismu“. Vědci, kteří se zabývali systémem HAARP varovali, že při jeho uvedení do provozu hrozí stejné nebezpečí jako před prvními atomovými výbuchy, kdy vědci nebyli schopni odhadnout, jestli se reakce štěpení atomových
jader zastaví a že i systém HAARP může v zemské atmosféře vyvolat nevratné reakce.
Přesný popis fungování systému HAARP zůstává utajen a i na Internetu o něm najdete velmi málo informací. Zpravodajská agentura ruské vlády FAPSI si o něm ale nepochybně udělala dost přesný názor. Soudě ale podle současného odporu ruské vlády k americké okupaci Iránu a respektu, který k němu projevuje americká vláda, našlo Rusko proti systému HAARP nějaké protizbraně. Každého napadne, že by stačilo zaměřit na místo v ionosféře, kam je zaměřen systém HAARP, jiný podobný systém, čímž by se změnily všechny předpokládané parametry.
Evropa i Rusko podobné radarové systémy mají. V roce 2000 se lišily jen tím, že nebyly schopny směrovat své vysílání do tak úzkého prostoru jako systém HAARP. Systém by také mohl být zničen nízko letícími raketami nebo letadly.
Na zprovoznění systému HAARP reagovala i Evropská unie. 28. 1. 1999 odhlasoval Evropský parlament „Rezoluci o životním prostředí, bezpečnosti a zahraniční politice“ (Resolution on the environment, security and foreign policy, A4-0005/99), kde v bodě 24 „Pokládá HAARP..., díky jeho dalekosáhlým účinkům na životní prostředí za důvod ke globálním obavám a žádá, aby,
než dojde k dalšímu výzkumu a testům, byly mezinárodním vyšetřovacím orgánem vyšetřeny jeho právní, ekologické a morální implikace“. Evropský parlament také vyjádřil politování, že americká vláda odmítá vyslat na veřejné nebo jiné slyšení odborníka, který by mu předložil důkazy o rizicích pro životní prostředí a veřejnost spojených s provozem systému HAARP. Díky této neochotě americké vlády byl před vydáním této rezoluce v Evropském parlamentu svědčit Nick Begich, spoluautor knihy „Andělé nahrají na tento HAARP“.
V bodě 25 své rezoluce Evropský parlament požádal svůj orgán pro vědecká a technologická vyhodnocení (STOA), aby prostudoval dostupné vědecké a technické informace o systému HAARP a posoudil, „přesný rozsah rizika, které HAARP znamená pro místní a globální životní prostředí a pro lidské zdravívšeobecně“.
V bodě 26 Evropský parlament žádá Evropskou komisi, aby prostudovala, jaký vliv bude mít činnost systému HAARP na životní prostředí a lidské zdraví v arktické Evropě a v bodě 27 „vyzývá k mezinárodní konvenci, která by zakázala veškerý vývoj a rozmisťování zbraní, které by mohly umožnit jakoukoli formu manipulace lidských bytostí.“
V bodě 28 vyzývá Evropskou radu a Evropskou komisi, aby pracovaly na uzavření mezinárodních dohod, které by chránily životní prostředí před zničením v případě války.
SYSTÉM HAARP A DÁLKOVÉ OVLÁDÁNÍ ČINNOSTI LIDSKÉHO MOZKU
Poukaz na možné použití systému HAARP k manipulaci lidí je v rezoluci Evropského parlamentu umístěn dost nenápadně. V článku v ruském deníku Segodňa o informační válce toto téma ale zaujímá větší prostor než téma vyřazení z provozu ruských komunikačních a energetických zařízení. Deník Segodňa psal převážně o „mysteriózních informačněpsychologických“ prostředcích, které jsou schopny poškodit zdraví, způsobit smrt nebo 'zablokovat na podvědomé úrovni svobodu lidské vůle, způsobit ztrátu schopnosti
politické, kulturní a jiné sebeidentifikace lidské bytosti„ a dokonce způsobit “destrukci nedělitelného informačního a duchovního prostoru Ruské
federace„.
Protože lidé jsou velmi neochotní připustit si, že činnost jejich mozku může být dálkově ovládána, budu se tomuto tématu věnovat zevrubněji. Když v roce 1951 zahájily americké tajné služby práci na projektu Artichoke, stanovily si mimo jiné tyto cíle: „Můžeme získat informace od nějaké osoby proti její vůli a bez jejího
vědomí?... Můžeme ovládnout lidského jedince natolik, že bude poslouchat naše rozkazy proti své vůli a dokonce v rozporu s tak základními přírodními zákony jako je pud sebezáchovy?“ (New York Times, 2.8.1977, „Private Institutions Used in CIA Efforts to Control Behavior“).
Tento výzkum byl od počátku co nejpřísněji utajován. V jiné zprávě CIA, citované New York Times, se píše: „Mnoho fází výzkumu ovládání lidského chování vyžaduje vysoký stupeň utajení. Profesionální pověst výzkumných pracovníků, zaměstnaných mimo agenturu, je ohrožena, protože cíle takového výzkumu jsou širokou veřejností považovány za nemorální nebo protizákonné“. V té době se bývalí pacienti psychiatrické léčebny Allan Memorial Institute v Kanadě domáhali odškodnění za pokusy s použitím drog, elektrických šoků a různých
drastických psychologických metod jako je smyslová deprivace, které tam na nich prováděla CIA.
V rámci skandálu New York Times otiskly i záznamy CIA o pokusech s používáním psů jako dálkově řízených bomb a koček jako dálkově ovládaných mikrofonů. Při těchto pokusech CIA používala elektrické stimulace mozku. Signály v nervových vláknech mozku a celého těla probíhají jako slabé elektrické impulsy, které jsou při přechodu z jednoho nervového vlákna do druhého převáděny chemickými reakcemi. Elektrické impulsy probíhají v určitých charakteristických frekvencích, Vědci zaváděli do mozku tenké drátky, pomocí kterých tam vysílali slabé, kmitavé elektrické proudy a dosáhli pozoruhodných výsledků.
V roce 1969 publikoval Jose Delgado, španělský profesor fyziologie, pracující v té době na špičkové americké univerzitě v Yale, knihu „Fyzikální ovládání mozku,
na cestě k psychocivilizované společnosti“, která shrnovala výzkumy těchto vědců. Podařilo se jim zmapovat vztah různých míst v mozku k činnostem, funkcím a pocitům lidí i zvířat. Býk při sto stimulacích příslušného nervu 100krát zabučel. Když byl člověk, u kterého bylo stimulováno zvednutí ruky, požádán, aby jí narovnal, řekl: „Myslím, že vaše elektřina je silnější než moje vůle“. Elektrickým podněcováním mozku byl ovlivněn rytmus dýchání, tep srdce (který byl i
zastaven), vyměšování žaludečních šťáv, funkce většiny vnitřností a velikost očních panenek. Bylo vyvoláno mračení, otevírání očí a úst, žvýkání, zívání, spánek, závratě, vyměšování i epileptické záchvaty.
Působení slabých, kmitavých elektrických proudů v jiných místech mozku způsobovalo změny psychických stavů. Pasivní, deprimovaná žena, u které bylo drážděno centrum vzteku, roztrhala kus papíru a potom řekla: „Chtělo se mi vstát a trhat. Neovládla jsem se.“ Při podněcování center slasti nabízely pacientky terapeutům manželství (Jose M. R. Delgado: Physical Control of the Mind, Toward a Psychocivilized Society, 1969, USA).
Sám Jose Delgado získal světovou proslulost tím, že se s malou černou skříňkou postavil proti býkovi a nejprve ho stisknutím jednoho knoflíku rozzuřil tak, že na něj zaútočil a když doběhl skoro až k němu, stisknutím druhého knoflíku ho zastavil. Že by stejné účinky mohly vyvolat elektromagnetické vlny muselo napadnout každého vědce, který v tomto oboru pracoval. „Analogové“ vjemy jsou totiž v lidském mozku zpracovávány do digitální podoby, když jsou přenášeny množstvím a frekvencí nervových impulsů. Intenzita pocitů odpovídá intenzitě elektrického proudu.
Walter J. Freeman, který, pomocí mikroelektrod měřil činnost mozku při jeho reakci na různé podněty napsal v roce 1975: „nový vnější podnět je široce přenášen z primární smyslové mozkové kůry nebo z thalamu do jiných částí mozkové kůry... přenos se odehrává v určité charakteristické frekvenci a příjem se odehrává v... souborech naladěných na tuto frekvenci“ (Walter J. Freeman: Mass Action in the Nervous System, Academic Press, New York, San Francisco, London, 1975). Jinými slovy neurony, které zpracovávají určitou informaci, vysílají impulsy ve stejné frekvenci. V pokusu Wolfa Singera byla reakce na dva rozdílné podněty v mozku reprezentována dvěma soubory neuronů vysílajícími impulsy ve dvou odlišných frekvencích.
Elektroencefalografové nepochybují o tom, že se na elektroencefalografech objevují právě tyto synchronizace v mozkové činnosti a jsou schopni z jejich frekvencí vyčíst i jednotlivá písmena vnímaného slova (Journal of Electroencephalography and Clinical Neurophysiology, supplement no. 45, 1996, “Continuous Wave-Form Analysis”, str. 64).
Z toho vyplývá teoretická možnost, že děje v mozku mohou být vyvolány „synteticky“, když je do mozku dodávána dodatečná energie ve frekvencích odpovídajících specifickým mozkovým aktivitám Tyto frekvence v něm potom svým působením vyvolají příslušnou mozkovou činnost. John Marks, v knize o výzkumu ovládání lidského mozku prováděného CIA, citoval jednoho veterána tohoto výzkumu, který si vzpomínal na kolegův vtip: „Kdybyste zjistil přirozenou radiovou frekvenci svalu svěrače nějaké osoby, mohl byste jí donutit opravdu rychle vyběhnout z místnosti“ (John Marks: „The CIA and Mind Control - the Search for Manchurian Candidate“, USA, 1988, ISBN 0-440-20137-3).
Protože většina mozkové činnosti se odehrává ve frekvencích od 1 do 100 Hz a
elektromagnetické vlny v těchto frekvencích jsou tisíce až stovky tisíc kilometrů dlouhé a z tohoto důvodu nemohou zasáhnout lidský mozek, začali vědci experimentovat s mikrovlnami pulsovanými ve frekvencích mozkové činnosti. Existují totiž mikrovlnné frekvence, které proniknou dost hluboko do lidského mozku na to, aby ovlivnily činnost neuronů. Vědecké experimenty potvrdily tyto hypotézy. V pokusech Mc Affeeho, z let 1961, 1962 a 1971, vedlo ozařování hlav krys mikrovlnami, pulsovanými v 300, 600 a 1000 Hz, po pěti minutách k jejich probuzení z narkózy (James C. Lin: Microwave Auditory Effects and Applications, Charles C. Thomas publisher, Springfield, Illinois, USA, ISBN 0-398-03704-3).
V jiném experimentu s působením elektromagnetických vln na chemikálie v mozku měřil Dr. Merrit úbytek nervových přenašečů norepinefrinu, serotoninu a dopaminu v mozku při aplikaci pole o hustotě 80 miliwattů na cm2 (Emerging Electromagnetic Medicine, 1990, conference proceedings). Dopamin ovlivňuje schopnost učit se a jiné poznávací schopnosti. Narušení biologické syntézy
dopaminu nebo jeho přenášení může vést k Parkinsonově nemoci.
V dalším experimentu vyvolaly mikrovlny pulsované v 500 Hz uvolňování noradrenalinu v sympatických neuronech. Protože tyto neurony ovládají svaly vnitřních orgánů a noradrenalin v nich působí jako nervový přenašeč, signál s opačným účinkem by omezil činnost vnitřních orgánů a mohl by tím poškodit lidské zdraví.
Publikace Světové zdravotnické organizace o účincích elektromagnetického záření na živé organismy z roku 1981 cituje řadu experimentů s účinky mikrovlnného záření na vyměšování žláz a chemické složení krve („Critere d“hygiene de l'environment, frequence radioelectric et hyperfrequences“, World Health Organization, Geneve, Switzerland, 1981). I tak je možné ovlivnit zdravotní stav lidského organismu.
Elektromagnetické záření může působit i na molekuly DNA. To dokázal pokus Jose Delgada, který začal experimentovat s elektromagnetickými vlnami. Když ozařoval zárodky kuřat mikrovlnami, pulsovanými v 10, 100 a 1000 Hz, zastavil
se jejich vývoj a nevyvinuly se u nich srdce a žíly. Tento pokus zopakovali výzkumníci amerického vojenského námořnictva se stejnými výsledky.
Dlouhodobý mikrovlnný útok v podobných frekvencích by mohl mít zničující účinek na celé populace.
Pulsované mikrovlny mohou být použity i k zabíjení. Byl zveřejněn pokus, při kterém pulsované mikrovlny vyvolaly u krys dýchací potíže a dokonce i zadušení. Podobný signál by mohl způsobit zadušení i u lidí.
Na konferenci o „Nelineární elektrodynamice v biologických systémech“ (Nonlinear Electrodynamics in Biological Systems, ed. Ross Adey, proceedings of the conference, Plenum Press, New York, London, 1984) v roce 1983 byl prezentován pokus, při kterém vedlo mikrovlnné záření ke vzniku krevních sraženin. Krevní sraženiny působí zástavu srdeční činnosti.
V roce 1986 vydalo americké vojenské letectvo knihu „Konflikt o nízké intenzitě a moderní technologie“ (Low Intensity Conflict and Modern Technology, red. Lt.Col. J. Dean, USAF, Air University Press, Center for Aerospace Doctrine, Research and Education, Maxwell Airforce Base, Alabama, June 1986). Kapitolu o „Elektromagnetickém spektru konfliktu o nízké intenzitě“ napsal kapitán Paul Tyler, ředitel výzkumu elektromagnetického záření amerického vojenského námořnictva z let 1970-1977. Na začátku kapitoly cituje „Závěrečnou právu o požadavcích na biotechnologický výzkum pro aeronautické systémy do roku 2000“ (Final Report on Biotechnology Research Requirements for Aeronautical Systems Through the Year 2000, Volume I and II, Southwest Research Institute, San Antonio, Texas, USA, citováno z bodu 22 na Internetu tuto zprávu najdete, ale není možné jí otevřít) „V současné době dostupná data umožňují předpoklad, že specificky generovaná pole radiofrekvenčního záření mohou znamenat mocné a revoluční hrozby proti vojenskému personálu... vzrůstající pochopení mozku jako elektricky zprostředkovaného orgánu naznačilo velkou pravděpodobnost, že vnucená elektromagnetická pole mohou narušovat účelné chování a mohou být schopná takové jednání řídit a vyslýchat. Navíc průchod 100 miliampér myokardem může vést k zastavení srdce a smrti... Rychle skanující systém může poskytnout schopnost omračovat nebo zabíjet ve velké oblasti. Účinnost systému bude funkcí... frekvence opakování a nosné frekvence“.
Při méně zničujícím útoku by mohly být mikrovlny použity jen k ovládání lidského chování. V roce 1985 navštívila Kathleen Mc Auliffová, v jeho španělské laboratoři, Jose Delgada. Jose Delgado jí předvedl, jak dokáže elektromagnetickými signály nabudit k aktivitě opici nebo uprostřed boje zklidnit rybu (časopis OMNI, únor 1985, Kathleen McAuliffe „The Mind Fields“).
Další experimenty dokazují, že lidské chování může být ovládáno i sofistikovanějším způsobem. V r. 1961 publikoval americký vědec Allan H. Frey výsledky pokusů s vysíláním zvuků do mozku elektromagnetickými signály, vysílanými na vzdálenost až několika set metrů. Tyto zvuky „slyšeli“ jak zdraví lidé, tak neslyšící. Slyšené zvuky – bzučení, tikání, syčení nebo klepání – se měnily podle toho, jak se měnily parametry vysílače – zejména kmitočet vysílaných pulsů a délka trvání jednotlivých pulsů. A. Frey píše, že do té doby bylo dokázáno, že jenom zrakový systém reaguje na elektromagnetickou energii. Sám pak dodává, že když pozměnil parametry vysílače, vyvolal u lidí vjem prudkého úderu do hlavy a s další změnou parametrů pocit mravenčení. Tento pokus byl několikrát zopakován jinými vědci se stejnými výsledky (Allan H. Frey, 1962, Human Auditory System Response to Modulated Electromagnetic Energy, Journal of Aplied Physiology, 17/4, pg. 689 – 692 - http://jap.physiology.org/cgi/content/abstract/17/4/689 E..M. Taylor. B-. Ashelman, 1974, Analysis of Central Nervous System Involvment in Microwave Auditory Effects, Brain research, vol. 74, pg. 201 -206 J.L. Flanagan, 1961, Audibility of Periodic Pulses and a Model for the Threshold, Journal of Acoustic Society of America, vol. 33 (11), pg. 1540 – 49 K.R. Foster, E.D. Finch, 1974, Microwave Hearing: evidence for Thermoacoustic Auditory Stimulation by Pulsed Microwaves, Science, vol. 185, pg. 256 -258).
Ke zveřejnění ještě pokročilejšího, pokusu s vysíláním „elektromagnetických“ zvuků do mozku došlo už jenom nedopatřením v roce 1975. Don R. Justesen použil v článku o vlivu mikrovln na chování živých bytostí výsledek pokusu, který mu telefonicky sdělil jeho kolega Joseph C. Sharp, který pracoval na tajném projektu Pandora amerického vojenského námořnictva. Don R. Justesen ve svém článku (American Psychologist, březen 1975, „Microwaves and Behavior“, str. 391 – 401) (American Psychologist, March 1975, „Microwaves and Behavior“, str. 391 – 401) psal, že si Joseph C. Sharp nechal do mozku vysílat slovně číslovky od 1 do 10 a poznával je.
O tom, že byl systém mikrovlnného přenosu řeči do mozku později přiveden k dokonalosti svědčí dokument, který se objevil v roce 1997 na webové stránce amerického ministerstva životního prostředí ((http://web.iol.cz/mhzzrz/ „communicating via the microwave auditory effect“ – z původní adresy dokument
zmizel) Na stránce byl projekt vývoje zařízení popsán jako „revoluční technologie, která nabízí radiofrekvenční komunikace s nízkou pravděpodobností zachycení“ a konstatovalo se, že „proveditelnost systému byla potvrzena jak s použitím laboratorních systémů o nízké intenzitě tak s vysoce výkonnými vysílači“.
V lednu 2007 psal Washington Post na své webové stránce, že v roce 2002 patentovala výzkumná laboratoř amerického válečného letectva technologii,
která umožňuje vysílání slov do mozku pomocí mikrovln a že na základě žádosti podle zákona o svobodě informací, bylo zveřejněno, že patent byl založen na experimentech s lidmi, při kterých vědci, v roce 1994, přenášeli do lidských hlav stěží srozumitelné věty. Podle Washington Postu výzkum pokračoval nejméně do roku 2002 (Washington Post, 14.1.2007, webová stránka, Sharon Weinberger, „Mind Games“ http://www.washingtonpost.com/wpdyn/content/article/
2007/01/10/AR2007011001399_pf.html) a podléhá zákonu o zachování státního tajemství.
Robert Becker, který byl dvakrát nominován na Nobelovu cenu za objev účinku pulsovaných mikrovln na srůstání zlomenin, uvádí ve své knize „Elektrické tělo“ pokus J. F. Schapitze z r. 1974. Pokus byl také zveřejněn na základě žádosti podle zákona o svobodě informací. J. F. Schapitz uvedl pokus slovy: „V tomto pokusu bude ukázáno, jak může být mluvené slovo hypnotizéra sděleno také elektromagnetickou energií přímo do podvědomých částí lidského mozku... aniž by osoba vystavená takovému vlivu měla možnost vědomě kontrolovat ukládání
informace.“ V rámci pokusu měli dobrovolníci např. zodpovědět 100 otázek, lehkých i velmi technických, a potom jim měly být do mozku vyslány odpovědi na otázky, na které neuměli odpovědět, špatné odpovědi na otázky, na které odpověděli dobře a zapomenutí jiných správných odpovědí. Po 14 dnech si test měli zopakovat. Výsledky druhého testu nebyly zveřejněny. Při pokusech bylo zřejmě použito ultrazvuku vysílaného pulsovanými mikrovlnami. Ultrazvuk
mozek vnímá, ale člověk si tyto vjemy neuvědomuje. Tímto způsobem tedy mohou být lidé, aniž by si to uvědomovali, programováni k různým činnostem podobně jako v hypnóze.
Ruské sdělovací prostředky se ptaly, jestli této metody nebylo použito při vraždě generála Rochlina, kterého zastřelila jeho žena ve dvě hodiny ráno ve spánku po nevzrušeném telefonickém rozhovoru se svou přítelkyní. Spekulovalo se, že přítelkyně mohla v rozhovoru použít slova, která měla nastartovat podvědomě uloženou akci. Před svým zavražděním generál Rochlin plánoval armádní protesty proti reformě armády a v redakcích ruských novin mluvil o tom, že by mohl být brzy zabit při autonehodě, pitce nebo při manželské hádce (Ruský týdeník “Argumenty I Fakty”, číslo 32, srpen 2003, “Versii ubijstva generala Rochlina”).
Robert Becker, který přišel o dotace na výzkum díky svým publikacím na toto téma a svému nesouhlasu s tím, aby v USA, ve státě Wisconsin, byla uvedena do provozu anténa pro komunikaci s ponorkami, která používá „nervové“ frekvence 90 Herzů, uvádí v knize „Křižující proudy“ (Robert Becker: Cross Currents, The Startling Effects of Electromagnetic Radiation on Your Health, 1991, Bloomsberry Publishing, London, Great Brittain, ISBN 0-7475-0761-9) zprávu vzešlou z Výzkumného odboru mikrovln Armádního ústavu Waltera Reeda, kde prováděl svůj experiment s vysíláním slov do mozku J. C. Sharp. Zpráva pojednává o účincích pulsovaných mikrovln na nervový systém a popisuje členění testovacího programu:
1) rychlé otupující účinky
2) rychlá stimulace pomocí sluchových účinků
3) překážení v práci, blokující účinky
4) účinky na stimulem ovládané chování
Americké vojenské letectvo, v druhém dílu Závěrečné zprávy o požadavcích na
biotechnologický výzkum pro letecké systémy píše: „Zatímco zpočátku by se pozornost měla soustředit na degradaci lidských schopností tepelným zatížením a účinky elektromagnetických polí, další práce by se měla zaměřit na možnosti řízení a vyslýchání mentálních funkcí zvnějšku aplikovanými poli“. Výzkum, započatý v roce 1980 měl pokračovat do roku 2010 (Dr. Nick Begich, Jeanne Maning: Angels Don„t Play this HAARP, Earthpulse Press, P.O. Box 393,Anchorage, Alaska 99520, USA - http://www.stormingmedia.us/85/8548/A854811.html).
Kapitán Tyler, ve svém příspěvku o Elektromagnetickém spektru v konfliktu o nízké intenzitě předkládá závěr, že „Díky mnoha parametrům, které jsou ve hře a zřejmé specifičnosti každého parametru je možné si naordinovat reakci ať už v konvenční nebo nekonvenční válce“. Pokud se čtenáři zdá, že rozsah frekvencí, ve kterých funguje lidský nervový systém, je příliš malý pro takovou škálu možností, Paul Tyler uvádí, že podle nepotvrzených zpráv, může 0,01 Hz
znamenat rozdíl, který způsobí odlišnou reakci.
Systém HAARP je schopen pulsovat mikrovlnné frekvence od jedné tisíciny Hertze a těžko lze pochybovat, že je schopen měnit frekvence pulsování po tisícinách Hertze i ve frekvencích od 1 do 100 Hz, které jsou klíčové pro fungování lidského mozku. Varování ruské zpravodajské agentury FAPSI a článek v deníku Segodňa se tedy zjevně vztahovaly k uvedení systému HAARP do provozu.
V červnu 1995 vyšel v časopisu Perception and Motor Skills článek “O možnosti vstoupit do každého lidského mozku elektromagnetickou indukcí fundamentalních algorytmů' (M.A. Persinger: „On the Possibility of Directly Accessing Every Human brain by Electromagnetic Induction of Fundamental Algorythms“, Perception and Motor Skills, červen 1995, vol. 80, str. 791 - 799 - http://www.mindcontrolforums.com/mindnet/mn165.htm) od profesora Michaela Persingera z Laurentianské univerzity v Kanadě. Podle nepotvrzených zpráv (David G. Guyatt, nezávislý anglický publicista a výzkumný pracovník, v přednášce připravené pro sympozium 'Lékařská profese a účinky zbraní') se profesor Persinger podílel na elektromagnetickém projektu americké armády 'Spící kráska'. V článku M. Persinger píše: 'Během posledních dvou desetiletí se objevil potenciál, který byl nepravděpodobný, ale který je teď rozhodně reálný. Tímto potenciálem je technická schopnost ovlivnit přímo většinu z přibližně 6 miliard mozků lidského druhu bez zprostředkování smyslovými modalitami,generovaním nervové informace uvnitř fyzického média, ve kterém jsou všichni členové druhu ponořeni. Omezení nepřiměřeného použití těchto technologií vyžaduje otevřenou diskusi o jejich reálné použitelnosti a implikacích, jak ve vědecké oblasti, tak na veřejnosti'.
Deník Segodňa zveřejnil pod citovaným článkem přehled zbraní působících na lidskou psychiku, který obdržel od ministerstva obrany Ruské federace. Vedle ultrazvukové a mikrovlnné zbraně je tam uvedena i „psychotronická“ zbraň, která je kromě přenášení informace mezi lidmi schopná působit i na komunikační a elektronické systémy (Není vyloučeno, že tato zbraň skutečně funguje na psychotronických principech. V 70. letech zaměstnávala KGB i CIA mnoho psychotroniků a usilovaly o to, najít fyzikální principy psychotronických jevů - tento výzkum probíhal i v České republice. Jak uvidíme psychotronické zbraně uvedl ve svém návrhu zákona v americkém kongresu i Dennis J. Kucinich).
Ze známých fyzikálních jevů by k přenosu informací do mozku mohlo být použito nelokálního spojení elektronů a fotonů (na Internetu je možné najít návrh projektu čínských vědců na toto téma).
Západní tisk na článek v deníku Segodňa (a další, které budu citovat) nijak nereagoval. Respektoval zákon o zachování státního tajemství, který se na tyto technologie vztahuje. Situace v Rusku ale byla odlišná tím, že tato technologie byla použita během pokusu o státní převrat proti Michailu Gorbačovovi. Ruské noviny psaly, že už během puče varoval generál Kobec obhájce ruského Bílého domu, že proti nim může být použito technologie ovládání mozku (Komsomolskaja pravda, 7.9.1991, „Sluchi o tom čto nam davili na psychiku ne
potvěrždalis, poka“) a těsně po zmařeném puči publikovala Komsomolská pravda prohlášení Viktora Sedleckého, viceprezidenta ligy nezávislých vědců SSSR. Viktor Sedleckij v něm sděloval: „Jako odborník a právnická osoba prohlašuji: V Kyjevě byla zahájena sériová (a to je velmi vážné) výroba psychotronických biogenerátorů a jejich zkoušky. Nemohu tvrdit, že během puče byly použity právě kyjevské generátory... Nicméně skutečnost, že byly použity je pro mě evidentní. Co to jsou psychotronické generátory? Je to elektronické zařízení, které vyvolává v lidském organismu efekt řízené kontroly. Zejména působí na levou a pravou hemisféru kůry hlavního mozku. Na tom je založen projekt USA Zombie 5. Podobné práce se provádějí v Sovětském svazu (částečně v Kyjevě v Ústavu pro výzkum materiálu...). Proč systém selhal ve dnech státního převratu? Pučisté, kteří s ním neměli zkušenosti, nevěděli o tom, že aby dosáhli potřebné reakce, nesměli dovolit, aby se ‚zpracovaní‘ vojáci smísili s davem na ulici“ (Komsomolskaja Pravda, 27.8.1991, „Avtory programy Zombi obnaruženy v Kyjeve“ – elektronická kopie http://web.iol.cz/mhzzrz/).
6. června 1992 otiskla Komsomolská pravda článek („Kupite sredstvo dlja sležki za suseďami“ – elektronická kopie článku: http://web.iol.cz/mhzzrz/ „Buy an equipment to spy on your neighbors“ http://mojmir.webuda.com), ve kterém citovala dopis skupiny vedoucích ruských pracovníků z oborů lékařství a technického výzkumu: „Před dvaceti lety, když jsme začali pracovat na problému mikrovlnné terapie, jsme se shodovali v tom, že objevy v této oblasti nepoužijeme ke škodě lidstva. Varování generála Kobece, že psychotronické generátory jsou v rukách OMON (ruská protiteroristická jednotka – pozn. aut.), dokazuje, že psychotronické generátory už byly zkonstruovány. Dostanou-li se do rukou lidí se špatnými úmysly, mohou být, díky své schopnosti ovládnout lidskou svobodnou vůli, nebezpečnější než jaderná bomba. Obracíme se na prezidenta Jelcina, demokratické organizace světa, se žádostí, aby bylo zakázáno používání psychotronických generátorů jako zbraní“.
Články na téma dálkového ovládání člověka technickými prostředky se objevily snad ve všech ruských novinách. Deník Trud dokonce zveřejnil experiment, při
kterém byla v Novosibirsku elektromagnetickými vlnami uspána celá vojenská jednotka (http://web.iol.cz/mhzzrz/ – „Installation Radiosleep“ - http://mojmir.webuda.com).
V roce 1994 psal ruský týdeník Argumenty i Fakty o televizním dokumentu, kde byly účinky psychotronického generátoru demonstrovány na jednom redaktorovi, pořad ale nebyl v ruské televizi odvysílán (elektronická kopie: http://web.iol.cz/mhzzrz/ – anglický překlad - Brain Breakers http://mojmir.webuda.com).
V ruské Státní dumě se také objevily tři návrhy zákona, které měly řešit problematiku existence těchto technologií. Poslední z nich předložil poslanec Vladimir Lopatin. Během příprav návrhu zákona publikoval i knihu na toto téma
(„Psychotronnoe oružie i bezopasnosť Rossii“ - Psychotronická zbraň a bezpečnost Ruska - anglický překlad částí knihy najdete na adrese – http://mojmir.webuda.com). V knize Vladimir Lopatin psal, že k manipulaci činnosti lidského mozku mohou být použita známá i neznámá fyzikální pole a navrhoval, aby byli odškodněni lidé, kteří byli vystaveni experimentům s těmito zbraněmi (http://www.mindjustice.org/russian.pdf str. 36).
Vladimír Lopatin byl i autorem textu rezoluce, kterou se členské státy Svazu nezávislých států obracely na OSN se žádostí, aby byly zakázány informační zbraně. Organizace, které se tímto problémem v Rusku i v USA zabývají tvrdí, že v Rusku i v USA je přes 2000 lidí, kteří si stěžují, že jsou na nich prováděny tyto experimenty. Soudě podle toho, že někteří vězni na Guantanámu měli zrakové halucinace a slyšeli hlasy, není vyloučeno, že i na ně byla tato technologie použita.
V roce 1984 si dva Palestinci, souzení v Berlíně za terorismus, stěžovali, že byli k přiznání donuceni „vlnami šeptajících hlasů“, vysílaných do jejich mozků západními zpravodajskými službami.
Ruské úsilí o zákaz používání zbraní umožňujících manipulaci činnosti lidského mozku kulminovalo v době, kdy byl uveden do provozu americký systém HAARP a zřejmě se zarazilo na neochotě USA podepsat dohodu, která by používání těchto zbraní zakazovala. V USA sice v roce 2001 kongresman Dennis J. Kucinich předložil návrh zákona, který žádal amerického prezidenta, aby podepsal mezinárodní dohodu o zákazu rozmísťování zbraní ve vesmíru, který zahrnoval i zákaz manipulace lidské psychiky a lidského zdraví, tato část byla ale brzy z návrhu zákona stažena.
V návrhu zákona byly vyjmenovány následující technologie dálkového ovládání činnosti lidského mozku, poškozování zdraví či zabíjení lidí: „systémy umístěné na zemi, na moři nebo ve vesmíru, používající záření, elektromagnetické, psychotronické, zvukové, laserové nebo jiné energie, směrované na jednotlivé osoby nebo populace za účelem informační války, ovládání nálady nebo mysli jednotlivých osob nebo populací“ ( http://thomas.loc.gov/home/c107query.html a hledejte Bill h.r. 2977 ).
Dennis J. Kucinich byl citován, že řekl, že tyto zbraně opravdu existují a že „lidé, kteří mají tyto zbraně pod kontrolou mají smrtelně vážný úmysl je použít, nezastavíme-li zbrojení ve vesmíru“ (http://www.berkeleydaily.org/article.cfm?issue=06-03- 05&storyID=21550).
V roce 1997 vydal Institut strategických studií americké armády publikaci „Revoluce ve vojenství a konflikt o nízké intenzitě“ (Steven Metz, James Kievit: „The Revolution in Military Affairs and Conflict Short of War“, U.S. Army War College, Strategic Studies Institute,, Carlisle Barracks, PA17013-5050 - http://www.strategicstudiesinstitute.army.mil/pubs/display.cfm?pubID=241) . Jako tuto revoluci popisuje použití blíže nedefinované „psychotechnologie“.
...
