Absurdistán. Podobně jako bývalé socialistické Československo, ani dnešní „demokratická“ Česká republika si nezaslouží jiné než toto trpce sarkastické označení. Pravicová „vláda rozpočtové zodpovědnosti“ každoročně nadhodnocuje státní rozpočet, aby pak jeho překvapivý propad řešila škrty, které vedou k dalšímu propadu, po němž se plánují další škrty. Desítky miliard zanechává tato nekompetentní vláda diletantů v Bruselu; smlsne si ovšem na občanech, zvláště těch nejpotřebnějších, kterým zvyšuje sníženou sazbu DPH. Zdražují tak potraviny; a v České republice se nelze divit, že více, než odpovídá onomu zvýšení DPH.
Nejsou to ovšem jen potraviny, co je u nás drahé; dokonce dražší, než v zemích s výrazně vyšší kupní silou, jako jsou sousední Rakousko či Německo. Tak např. server AC24 upozornil začátkem března, že u rakouského mobilního operátora Drei lze za 7 € (cca 180 Kč) na měsíc získat:
- 1 000 minut volání do všech sítí
- 1 000 SMS do všech sítí a
- limit 1 GB pro stahování dat.
Vraťme se ale k potravinám: Každý, kdo zajede např. do německých Drážďan, může potvrdit, že s výjimkou pečiva, které je výrazně dražší (ovšem také kvalitnější), se skoro všechny potraviny zdají být levnější než v České republice; současné ceny vajec jsou jen jednou, byť nejkřiklavější, ukázkou. Přitom příliš nezáleží na tom, zda nakoupíte v prodejně REWE u Hlavního nádraží nebo zajdete na Prager Strasse do luxusnějšího obchodního domu Karstadt v centru města, který reagoval na současnou bizarní situaci na českém trhu tím, že na webových stránkách zřídil odkaz Pro naše ceské zákazníky.
Že nižší ceny potravin v Německu nejsou jen zdáním, to dokládá článek MF Dnes, jejíž redakce pořídila koš týchž potravin v přepočtu za 940 Kč v Německu a za 1 129 Kč – tedy o 20 % dráž – v České republice.
Jakkoli je láce německých potravin ve srovnání s českými absurdní, dala by se snad skousnout, kdyby ovšem nebyla provázena dalším kontrastem – tentokrát v kvalitě; opět v neprospěch českých spotřebitelů. Vezměme takovou šunku: Obsah masa v české se často pohybuje na úrovni 70 či 80 procent masa, v německé šunce to bývá procent 90 nebo dokonce 95.
V českých masných výrobcích se to hemží nejrůznějšími „éčky“, z nichž nejčastější a nejoblíbenějších je E621 – glutamát sodný, který u potravin z náhražkových surovin vytváří dojem masné chuti a povzbuzuje chuť k (nadměrnému) jídlu. V německých masných výrobcích tato sloučenina zhusta chybí, zato je šunka často vyuzená např. v jedlovém kouři.
Pozoruhodný je německý přístup k potravinářským aditivům v restauracích, kde jídla, jež je obsahují (a nebývá jich mnoho), jsou v jídelním lístku uvedena s číslem v horním indexu. Na konci jídelního lístku lze pak najít seznam použitých čísel s vysvětlivkami, o jaká aditiva se jedná. Tak pro glutamát sodný je uvedeno Geschmacksverstärker (zesilovač chuti). Komu přítomnost dané chemikálie v pokrmu vadí, objedná si jiné jídlo.
Rozdíl ve složení potravin dokumentovala v již zmíněném článku MF Dnes: Vídeňské párky koupené v českém Kauflandu obsahovaly přes 60 procent masa, zatímco ty pořízené v Kauflandu německém obsahovaly masa 91 procento.
Kam až lze zajít v sestavování tzv. potravin, jež je český konzument pořád ještě ochoten vložit do úst, si budeme demonstrovat na potravinářském zboží zakoupeném dne 16. března 2012 v Bille. Jde o výrobek, který byl v akci za 14,90 Kč a jeho producent HAMÉ s.r.o. jej dodává pod názvem
Provensálská paštika
Balena je v plastové krabičce, na jejímž víčku je zobrazeno logo VESELÁ PASTÝŘKA. Pod názvem výrobku je pak napsáno: Samé dobré věci od Hamé… Na spodní straně, na dně, je samolepka s popisem složení. Podstatná část tohoto popisu nyní následuje; pro přehlednost je vyvedena tučně, zatímco komentář je v hranatých závorkách a v kurzívě. S výjimkou posledních tří položek, jejichž pořadí bylo změněno, jsou všechny uvedeny ve stejném sledu jako na oné samolepce. Tak tedy:
Masný výrobek tepelně opracovaný. Složení:
Voda [českého zákazníka a spotřebitele samozřejmě nemůže překvapit, že u masného výrobku je voda jmenována jako jeho první - zřejmě dominantní (?) – složka]
Vepřové sádlo [snad druhá nejpodstatnější složka?]
Vepřová játra [konečně něco od masa… nebo ne?]
Tapiokový škrob [od teď už nic „masného“ – jsou to škrob, sója, brambory, pšeničné proteiny, želatina apod., co formuje potraviny, které prý ač levné, přesto jsou kvalitní… nebo nejsou?]
Solící směs [správně „solicí“, ale kdo by se dnes zabýval takovýmito malichernými pravopisnými hrubkami, byť zásadně mění význam?]: sůl [nejspíš chlorid sodný, kuchyňská sůl], konzervant E250 [jedná se o dusitan sodný, který může způsobit rakovinu, toto jeho negativum ovšem překonává skutečnost, že v potravinách zabraňuje růstu bakterií Clostridium botulinum schopných produkovat neurotoxický botulotoxin, proto se používá i v oněch výše diskutovaných německých uzeninách]
Kořenící přípravky [opět: správně „kořenicí“; viz výše]: koření a extrakty koření, stabilizátor E262 [octan sodný, neškodná látka používaná jako regulátor kyselosti], zvýrazňovače chuti E621 [osvědčený glutamát sodný, o němž jsme již hovořili], E635 [disodné ribonukleotidy, používány s oblibou ke zvýraznění chuti a vůně např. smažených brambůrků, alergen], dextróza [glukosa, hroznový cukr, neškodná látka], antioxidant E316 [erythorban sodný, používaný místo kyseliny askorbové, tedy vitaminu C, bez nežádoucích účinků], aroma, kvasničné extrakty, cukr [zřejmě ten v lokálních podmínkách nejsnáze dostupný – sacharosa, tedy řepný cukr], aroma, glukózový sirup, sušený česnek, sůl
Emulgátor E472c [estery kyseliny citronové, napomáhají homogenitě výrobku, který obsahuje značné množství tuku – viz níže]
Bramborový škrob [tak na něj nakonec došlo…]
Sušená cibule.
Hmotnost obsahu: 150 g
Obsah tuku max. 40% hm. [hmotnostních; toto balení výrobku tedy obsahuje maximálně 60 g tuku]
Obsah masa 0% hm. [sic!]
V tomto okamžiku laskavý čtenář jistě pochopí, proč je úvodní otázka položena způsobem poněkud expresivním.
Ovšem, pokud někomu slovo „žereme“ připadá přese všechno nepatřičné, pak mu nelze než popřát: Dobrou chuť!
Zdroj: www.blisty.cz
