Vyhlášený pražský prodejce ovoce a zeleniny Jan Soukup prohlásil v rozhovoru pro časopis Instinkt, že pro ovoce a zeleninu jezdí do Drážďan, protože u nás prostě dobré zboží není k dostání. „Supermarkety musí platit za odpad. Když tedy vidí, že něčeho vzali moc a už se jim to kazí, raději to odvezou zpátky do skladu. Ten to potom prodává za cenu odpadu, a kdo to tam skupuje? Čeští obchodníci.“

Co nás nepálí

Jak je možné, že máslo z Belgie nebo česnek z Číny vyjde levněji? Klíč je v kvalitě. Máslo, které leželo v belgických mrazácích dva roky, a česnek, kterého si můžete do bramboráku nastrouhat třeba 3 kila, a stejně nebude cítit. Ale je to levné. Pokud čeští výrobci dělají kvalitní potraviny, nejsou schopni konkurovat dováženým odpadkům. To je například důvodem smutného konce českého česneku. Při ceně kolem 25 Kč za kilo, na kolik vyjde česnek z Číny, ho už skoro nikdo v Česku nepěstuje. Asi polovina masa, které se k nám dováží, je masový odpad. Laloky, kůže, odřezky a tuk, který se v Česku dále zpracovává na nekvalitní masné výrobky. Odborníci jsou přesvědčeni, že mezi rakovinou tlustého střeva a nekvalitními potravinami v ČR existuje přímá úměrnost.

Křehčené maso

Kdosi nám řekl, že kuřata jsou na rozdíl od bůčku zdravá, takže jich dnes průměrný Čech spořádá 25 kilogramů za rok. Když narazíte na maso s etiketou „křehčené„, znamená to, že zhruba čtvrtinu váhy představuje napumpovaná voda. Termín „křehčené“ patrně pochází z faktu, že po upečení se maso křehce rozpadne na třísky.

Zmrzlý margarín?

V září 2009 se časopis Instinkt pokoušel od firmy Algida zjistit, co je pravdy na tom, že svou nejluxusnější zmrzlinuMagnum vyrábí v Česku nikoliv ze smetany, ale z rostlinného tuku. Firma se vyjádřila v tom smyslu, že její zmrzliny jsou „v rámci Evropy harmonizované„.

Časopis nicméně zjistil, že španělské Magnum je podle webu firmy energeticky bohatší, a z toho usoudil, že historky o tom, jak Algida v Česku šetří, se zřejmě zakládají na pravdě. Ale pozor, dnes má Magnum stejné energetické hodnoty na českých, španělských i britských stránkách firmy. Ale třeba takové Corneto má ve Španělsku a v Británii o 140 kilojoulů a 2 gramy tuku víc než v ČR.

Zahuštěný jogurt a smetana z kokosu

Pravý jogurt se vyrábí tak, že se do mléka ve sklenici přidá jogurtová kultura a nechá se zrát. V praxi se tímhle způsobem vyrábí jen mizivé procento jogurtů. Ty ostatní jsou připraveny v obří kádi, rozšlehané, a aby to aspoň trochu drželo pohromadě, zahustí se to škrobem. Podíl sušiny poklesl po zrušení závazných státních norem počátkem 90. let na polovinu (ze 16 na 8 procent). Ovoce se do jogurtů nastavuje taky zajímavě. V meruňkovém jogurtu třeba najdete cukr, kukuřičný škrob, gumu guar, pektin, paprikový extrakt, betakaroten, kyselinu citronovou, citráty sodné a vápenaté, želatinu a samotná ovocná dřeň je místo meruněk nahrazená jablky. Přečtěte si informace na smetanových výrobcích. Podle zákona musí být na prvním místě ta nejvíc zastoupená složka, na posledním ta nejméně. Není vám divné, že smetana se pravidelně vyskytuje až za „rostlinnými tuky„?To jen někdo musel ušetřit a místo krávy podojil kokos nebo sóju.

Analogový sýr

Podle české legislativy je sýr výrobek z mléka a mléčného tuku. Jenže ty jsou drahé, takže místo toho vyseparujeme kasein (hlavní protein v kravském mléce), popřípadě sójový protein, vrzneme do toho rostlinný tuk, sůl a vodu, a místo sýra máme takzvaný analog. Poznáte ho podle toho, že se ani po osmažení nerozteče a chutná přibližně jako několik dní nošené ponožky. Najdete je pod jmény, která znějí sýrovitě, ale nikde se v nich nemluví o sýru. Například sidávejte bacha na Eidam alternative.Stejně tak nečekejte mléko v máslíčku, máslanu nebo šlehačce s rostlinným tukem (ta pravá šlehačka se jmenuje smetana ke šlehání).

Chleba a rohlíci

Hmotnost rohlíků se smrskla z původních 50 gramů na 43 gramů. Obsah tuku, který dodává rohlíkům křupavost, klesl na polovinu, z osmi na čtyři procenta. U chleba se začala používat technologie na rozemílání starého chleba, který se pekárnám nepodaří prodat, a tato drť se pak přidává do těsta na další chléb. Podle pekařů jde do tzv. kvasu od 10 do 40 procent strouhanky. Místo osmnácti hodin kynutí se používají koncentrované kvasy, které vyženou těsto rychleji a koncentrát dodá chlebu i potřebné aroma, chuť a kyselost, kterou dříve zajišťovala žitná mouka. Té bývalo v konzumním chlebu až 45 %, dnes je jí s bídou 20 %.

Můžeme si za to sami

Síť obchodů Levné potraviny, kde je možné s 90% slevou koupit i tři roky starou sójovku nebo čokoládu, stále rozšiřuje počet svých prodejen. V regálech hypermarketů najdete za pár korun výkvěty alchymie, kečup, co nepoznal rajčata, nebo párky, které nevědí, co je prase. Můžeme si za to sami. Nejoblíbenějšími obchody Čechů jsou Lidly, Kauflandy a další diskonty.Potravináři nejsou charita a jejich prvním cílem je vydělávat. Za to, že dojídáme odpadky po zbytku Evropy, můževkus „běžného zákazníka„, kterého supermarkety pravidelně testují. Až přestaneme mlaskat nad igeliťákem nacpaným sójou (říkáme tomu párek) a škrobem s jahodovým éčkem (jogurt), tak se budou muset výrobci i prodejci zlepšit.

2011 - PÁRKY TESCO VALUE

P. S. Orgonet: Tohle je opravdu velké téma. Nevím teda, jestli vůbec k nějakému zlepšení může dojít, protože naši lidé si vůbec neuvědomují, jaký šmejd se jim všude u nás prodává. Když jedou do ciziny, vezou si svoje zásoby nekvalitního jídla, takže vůbec nezjistí, že v té cizině všechno chutná jinak a líp ... Kdo občas cestujete (bez českých zásob) nebo žijete v zahraničí, tak určitě víte. Když k nám přijedou cizinci a ochutnají, nevěří, že jíme to, co jíme. Evropští obchodníci s potravinami dobře znají naši nenáročnost, například speciálně pro východ se vyrábějí v Polsku „francouzské sýry“, které jsou pro Francouze nepoživatelné, a u nás drahé jako prase.

Zdroj: Orgonet
Původně převzato z www.cilichili.cz.