Dívky z Telče komunikují s mimozemšťanem

21.08.2012

Komunikují s mimozemšťanem
Jitka Lenková
http://universepeople.sweb.cz/divky_z_telce.htm

Jsou z Telče. Obyčejné mladé dívky, které si potrpí na pěkné oblečení, mají rády diskotéky i koupání u moře. A přece představují fenomén, nad kterým si spousta lidí láme hlavu, když někteří jiní se jen shovívavě usmívají a další si nenápadně tukají na čelo. Jisté však je, že Ilona s Ivanou tvrdí, že už pravidelně komunikují s mimozemšťanem! Všechno to začalo někdy v devadesátých letech. Tenkrát Ilonu přemluvila jedna její zákaznice, aby si s ní vyzkoušela vyvolávání duchů za pomoci skleničky, která se pohybuje po abecedě napsané na papíru ležícím na stole. Pro Ilonu to byla spíše legrační zábava. Ovšem jen do okamžiku, kdy zkusila „vyvolávat duchy“ spolu se svou setrou Ivanou. Byl to totiž doslova šok. Ostatně, záznam tehdejší komunikace mi později obě dívky poskytly:

Otázka: Duchu, jak se jmenuješ?

Odpověď: JÁ NEJSEM DUCH. JSEM MIMOZEMŠŤAN Z PLANETY ELIELJI. V AMERICE NÁM ŘÍKAT EBE. MY PŘICHÁZÍME V MÍRU, CHCEME ZACHRÁNIT VAŠI PLANETU ZEMI PŘED JADERNÝMA VÝBUCHAMA A PŘED NIČENÍM VESMÍRU. PODÁVÁME VÁM POMOCNOU RUKU. JSME RÁDI, ŽE VĚŘÍTE V NAŠI EXISTENCI. IVANA JE OBDAŘENA ZVLÁŠTNÍ SÍLOU.

Otázka: Jak je daleko vaše planeta?

Odpověď: DOST, 39 SVĚTELNÝCH LET.

Otázka: Jak vypadáte, kolik měříte?

Odpověď: JEDEN METR DVACET, PODLE VÁS. JSME HUMANOIDI.

Otázka: Za jak dlouho se k nám dostanete?

Odpověď: ZA POMĚRNĚ KRÁTKÝ ČAS.

Otázka: Jak to, že rozumíš česky?
Odpověď: MY VÁS STVOŘIT, DÁT UMĚLÁ MUTACE, VYŠŠÍ INTELIGENCE. BŮH STVOŘIL VŠECHNY SVĚTY A NÁS A MY JSME STVOŘILI VÁS. ZAČALI JSME VÁS STVÁŘET POMOCÍ ROBOTŮ A PAK UMĚLÁ MUTACE. A PAK UŽ JSME VÁS NEMOHLI DOTVOŘIT NA VYŠŠÍ INTELIGENCI JAKO JSME MY....„

Co na to říkáte? Podvod? Mystifikace? Skutečnost? Těžko říci. Z přísně tajných pramenů amerických výzvědných služeb v roce 1985 unikla téměř šokující informace. Hovoří o tom, že v roce 1949 v Americe ztroskotala mimozemská kosmická loď a při záchranných pracích měl být z této lodi zachráněn jeden mimozemšťan. Muž, kterého pojmenovali EBE (Extraterrestrial Biological Entite) prý pocházel ze systému Zeta Reticuli, vzdáleného 40 světelných roků od Země. Údajně žil až do 18. června 1952, kdy zemřel na neznámou nemoc. Během svého života předal americkým vědcům informace týkající se technologie kosmických letů, původu vesmíru, biologie a mnohé další. Jeho zkoumání se uskutečňovalo v rámci přísně tajné operace Majestic 12, projekt Aquarius. Z obavy před reakcí světové veřejnosti jej však americká vláda přísně utajovala a vlastně utajuje dodnes...

Vraťme se však do Telče. Obě dívky už uskutečnily desítky seancí, chcete-li spojení, s jejich EBEm. Většinou se konají v neděli odpoledne, kdy je cosi nutí, aby usedly ke stolu a začaly pomocí skleničky komunikovat. Nic zvláštního prý nepociťují, jen jakousi silnou únavu., když seance skončí. To, co jim EBE sděluje, si zapisují a kopie těchto zpráv nám posílají. Už je jich před desítky stránek. Obsah se neustále opakuje: varování před zkázou lidstva, pomoc ze strany mimozemšťanů, tvrzení, že naši planetu navštěvují odedávna. EBE jim odpovídá česky, dosti často ale nesrozumitelně, někdy, Ilona s Ivanou tvrdí, že tehdy, když jsou unavené, hovoří jakousi neznámou řečí. Ostatně, zde je ukázka a nebylo by od věci, kdyby se mezi čtenáři našel jazykovědec, který by pomohl tento jazyk definovat:

4“VŠPAKAMA PEMENA SICMA ODAKA OMEGA ANAMA KAPALA OHALA. V PAKAMA POM DLELE REMA NALANA REMARAMAPA. PIDOL SNELAN PCHANA OGAMA ANANAN CNAPKA EOKAN EXEMA. LANEL ROHAN EMEKAN MOHAM RELEM. IVANA ŘADA PEMAN V RAJAMA PJAMA BAJ.„

Všechno to je podvod. Holky jezdí po republice, chtějí být zajímavé, slyšíme občas. Co když je to opravdu tak? Proto jsme s kolegou Vladimírem Liškou podnikli logický pokus. Obě dívky jsme svého pozvali do Prahy, pevně rozhodnuti odhalit, co se za tím vším skrývá. A výsledek? Inu, předem krčíme rameny.

Setkali jsme se s v hotelové pokoji. Dívky na náš pokyn položily papír s abecedou na stůl, na něj skleničku a spojení mohlo začít. Tvrdí totiž, že postupem času se jejich kontakt s EBEem zdokonalil natolik, že jsou schopny s ním navázat spojení kdekoli a za jakýchkoli okolností. Ilona: „EBE, napiš nám něco hodně zajímavého.“

Sklenička se začíná pohybovat po papíře, zdá se že prsty obou dívek, kterými se skleničky dotýkají, nevyvíjají žádný tlak. Sklenička velmi rychle krouží a dívky se pokoušejí odečítat písmena, na nichž se její pohyb přibrzdí.

OBĚŽET... FAJN ZEMĚ...

Ilona: Řekni, co chcete dělat na naší planetě.

Sklenička se opět pohybuje.

ZACHRÁNIT... MUSET ZABRÁNIT... DÁVAT VAM OBDAROVANI... UCHAVA

Odečítání písmen dělá oběma dívkám problémy, dohadují se, co EBE vlastně napsal. Ilona: „Vypadá to, že si z nás dělá strandu, je tomu špatně rozumět.“ Ví o nás,“ ptáme se. Sklenička zakrouží po papíře a Ilona odečítá: ANO.

S Vladimírem se po sobě rozpačitě díváme. Je to podvod? Žádné magnety, žádné dorozumívání mezi dívkami, zdá se, že vše probíhá zcela bezprostředně. Nakonec se rozhodujeme. Nejprve usedám proti Ivaně já a opatrně kladu prst na skleničku. Ta stojí uprostřed stolu a ani se nepohne. Kolega se potměšile usmívá, ale nakonec to jde vyzkoušet i on. Sklenička se rozbíhá po papíře. Než dívky stačí odečíst nějaká písmena, Vladimír, zjevně překvapený, snímá prst. „Mám pocit, že to jezdí samo....“ Pak žádá dívky, zda by pokus nezopakovaly se zavřenýma očima. Obě skutečně zavírají oči a otáčejí hlavy do strany. My s Vladimírem ostřížím zrakem sledujeme skleničku. Ta se však pohybuje jen ve středu papírového kruhu a nedojíždí k písmenům na jeho obvodu. „Víte, on se EBE dívá mýma očima,“ komentuje to zcela nepochopitelně Ivana....

Dívky z Telče se už staly v naší malé republice značně populárními. Komunikaci s mimozemšťanem předváděly v Šumperku, v Plzni, v Praze, přijíždějí za nimi redaktoři i lidé, kteří se zajímají o danou problematiku. Dopisy, které od dívek pravidelně dostáváme, hovoří o pozorování UFO kolem Telče a Brna, poslední z nich obsahuje i jakési kresby, které dívky automaticky kreslí. Pochopitelně, EBE jim přitom, jak tvrdí, vede ruku...

Jsme na rozpacích. Co se za tím vším skrývá?