Houpavé vlny moře,
třpytivá hladina,
delfínů družina
se k hladině prodírá,
modravá kůže rybích těl
splývá s barvou moře.
Zvolna se nadechneš a spatříš je.
Moudré oči se do tvých zahledí,
touha po splynutí tě zahltí.
Nečekáš,
plavně skočíš mezi ně
a pohybem houpavým se přizpůsobíš,
obejmeš hladké tělo rybí,
necháš se unášet do vod neznámých,
klidný a tichý je vodní svět.
Slunce nahlíží pod hladinu,
v hlubině naráží na tmu,
delfín tě vynáší za sluncem.
Naposled shlédneš rybí oči.
A v tobě zůstane
houpavý pocit klidu.
Jana Polcarová
