Maliník obecný

1) Maliník obecný je keř, dorůstající výšky přes 1 metr. Vedle loňských, zdřevnatělých, květonosných výhonků, vyhání maliník i prutovité neplodné výhonky, které další rok zdřevnatí, vyženou květonosné větévky a po dozrání plodů zaniknou. Listy jsou zpeřeně tří až pětičetné, nejspodnější bývají i sedmičetné. Skládají se z vejčitých, pilovitých, sytě zelených lístků, které j sou na rubu světlé a plstnaté. Květy vyrážejí v úžlabních, nitích, složitých hroznech. Květ je bílý a má pět korunních lístků. Plodem je malina - krátce chlupatá peckovička. Při zralosti se odděluje celý složitý plod od suchého kuželovitého lůžka. Kvete od května do srpna. Kořeny má maliník plazivé, umístěné vodorovně.

2) Hojný výskyt maliníku pozorujeme na lesních mýtinách, paloucích, při lesních cestách v nížinách i horách, avšak vždy na prosluněných místech.

3) Předmětem sběru pro potravinářské účely jsou maliny (Fructus rubi idaei), pro léčivé účely sbíráme především list (Folium rubi idaei), nejlépe v květnu a červnu kolem desáté hodiny dopolední.

4) Listová droga obsahuje třísloviny, organické kyseliny, flavony a minerální látky. V plodech je především kyselina citrónové, kyselina jablečná, mravenčí, askorbová, cukry, antokyanový glykosid kyanidin, pektiny, slizy, guma, aldehydy, inosit a další látky.

5) Droga má mírně adstringentní (svíravý) účinek, který může napomoci při zánětech v ústní dutině, při průjmech apod. Spasmolytické, tedy křeče tlumící působení lze využít zejména v gynekologii, například při menstruačních bolestech.rnrnPlody mají účinky potopudné a tlumí horečky. Používají se jako korigens vůně a chuti některých čajovin a jako výživná a zdravá pochoutka pro rekonvalescenty.

6) Listovou drogu připravujeme formou nálevu nebo asi 1 minutu vařeného odvaru. Plody zpracováváme většinou na sirup, ovocnou šťávu nebo na džem. Můžeme je podávat i sušené, dávkování není stanoveno.

7) Listovou drogu pro slabý účinek samostatně prakticky nepodáváme. Obě drogy lze však bez jakýchkoli problémů míchat do směsí. Aplikace nemá kontraindikaci (snad s výjimkou plodů) a nejsou známy ani nežádoucí účinky. Droga je naopak pokládána za indiferentní a je doporučována na přípravu tzv. domácích čajů, které pijí i lidé bez léčebných ambicí, podobně jako je tomu u ostružiny.

8) Abychom zlepšili organoleptické (chuťové, vjemové) vlastnosti tzv. domácích čajů, doporučujeme jejich listové složky fermentovat, což lze v domácnosti dělat třeba takto:rnrnČerstvě utržené listy necháme nejprve ve slabé vrstvě rozloženy na prostěradle 12 až 24 hodin zavadnout. Pak je lehce převálíme kuchyňským válečkem, abychom narušili žilnatinu a aby listy pustily šťávu. Rostlinný materiál překryjeme druhým prostěradlem, přes něj dáme igelit, abychom zabránili přístupu vzduchu, a vše plošně zatížíme. Materiál se zahřeje, zapaří a zčerná. Za dalších 24 až 48 hodin je fermentace hotova. Odstraníme zatížení, igelit i vrchní prostěradlo a materiál na spodním prostěradle natřepeme, provzdušníme a dosušíme. Časové rozpětí určujeme podle počasí a okolní teploty. Nejsme-li si jisti, jak proces probíhá, jednoduše zátěž nadzvedneme a sáhneme si na fermentovaný materiál. Pokud by se nám zdál příliš horký, fermentaci ukončíme nebo ji krátkým provzdušněním zpomalíme či zkrátíme.rnrnFermentovat můžeme téměř každou listovou drogu, ale fermentujeme především drogy s obsahem tříslovin. Pamatujme, že fermentací se zvýrazní chuťové vlastnosti nápoje z drogy připraveného, avšak zbytečně se ztrácejí léčivé účinky drogy, s výjimkou těch, u kterých očekáváme především vliv tříslovin.rnrnTypickým příkladem je černý čaj, jehož černou, tedy fermentovanou verzi, denně pijeme, aniž bychom si blíže uvědomovali, že zelený čaj nefermentovaný patří k výborným přírodním léčivům a fytopreventivům.

9) Pro účely homeopatické se maliník obecně nevyužívá, a to je škoda, protože je stejně jako alopatické droga velmi vhodnou přísadou do různých směsí, především tam, kde je pestrost bylinné směsi malá.rnrnZákladní drogou je čerstvý list, který se nakrájí nadrobno a zpracovává podle §2 lihem 80%. Základní esence se ředí lihem 30% na potenci D2. V té se také obecně používá, při dávkování 3krát denně 10 kapek, před jídlem, a to bez časového omezení.rnrnNejvíce se používá v různých směsích, ale především proti horečnatým stavům, do močopudných a žlučopudných čajů apod.

10) Jen málo se ví, že například při nechutenství nám postačí před obědem a večeří sníst menší porci čerstvých malin.rnrnPři slabosti močového měchýře si připravíme 15 gramů listu maliníku, vložíme do 0,5 litru studené vody, přivedeme k varu a 5 minut na mírném ohni vaříme. Pak stáhneme a necháme 10 minut vyluhovat. Pijeme ráno, v poledne a odpoledne do sedmnácté hodiny vždy 1 šálek.rnrnMalinové víno se doporučuje pít při chřipce a kataru průdušek. Víno sladíme kandovaným cukrem a pijeme teplé.

Maliník obecný Je všude rozšířený keř s dvouletými výhony, rostoucí s oblibou na pasekách, v křovinách, světlých lesích od nížin až do hor. Kvete od června do července. Plody zrají od července do září a z hlediska výživy jsou planě rostoucí maliny hodnotnější než šlechtěné. Plody obsahují až 10 % cukrů, 6 % pektinů, organické kyseliny, vitamin C, provitamin A, vitamin B2, soli železa, mědi, draslíku, vápníků a fosforu. Listy maliníku obsahují třísloviny, mnoho vitaminu C a organické kyseliny. Můžeme je fermentovat, usušit a připravovat z nich čaj. Pěstuje se také často v mnoha sortách pro ovoce - maliny. Pro farmaceutické potřeby se sbírají především listy. Nejde však o skutečnou léčivou rostlinu. V terapii se samotné malinové listy užívají jen zřídka, jsou však často obsaženy v léčivých čajových směsích i průmyslově vyráběných, kde tvoří velmi oblíbenou součást, ať už jde o čaje dietetické, močopudné, žlučníkové atd. V lidovém léčitelství listy maliny jsou ve velké oblibě a používají se spolu s listy ostružinovými jako tzv. čaje krev čistící, domácí, jarní apod. Malinové listy obsahují hlavně třísloviny, stopy silice, organické kyseliny a poměrně dost vitamínu C. Lze je použít jako mírný přípravek svíravý, stahující, močopudný a podporující tvorbu žluče. Čerstvé zralé plody maliníku maliny se upravují s cukrem na sirup. Sirup z malin je terapeuticky důležitý, slouží jako prostředek upravující barvu a chuť rozličných léků, jako nápoj při horečnatých stavech a jako přísada v bylinných kůrách. MALINÍK Maliník je vytrvalý keř s dvouletými výhony. Roste na pasekách a v křoví, kvete od června do července. Plody zrají od července do září a z hlediska výživy jsou planě rostoucí maliny hodnotnější než šlechtěné. Plody obsahují až 10 % cukrů, 6 % pektinů, organické kyseliny, vitamin C, provitamin A, vitamin B2, soli železa, mědi, draslíku, vápníků a fosforu. Listy maliníku obsahují třísloviny, mnoho vitaminu C a organické kyseliny. Můžeme je fermentovat, usušit a připravovat z nich čaj. Organické kyseliny obsažené v pecičkách malin podporují činnost střev, malinová šťáva velmi dobře působí při nachlazení a horečkách. Plody se používají i jako podpůrný lék při revmatismu. Malinová šťáva bez vaření Čerstvé maliny (na 5 kg šťávy z nich): 50 g kyseliny citrónové, 1 litr vody, 5 kg pískového cukru, 1 litr vody, 1 Petol Dobře vyzrálé maliny přebereme, opláchneme a necháme okapat. Potom je protlačíme na strojku, odměříme šťávu a přidáme kyselinu citrónovou a 1 litr převařené chladné vody. Necháme stát do druhého dne. V litru vody svaříme cukr a přes sítko vmícháme Petol. Chladný cukerný nálev přilijeme k malinové šťávě, velmi dobře promícháme a plníme do čistých suchých láhví. Uzavřeme a uložíme v temnu a chladu. Takto připravená malinová šťáva si uchovává všechny důležité látky.