Drogou je především list (Folium betulae), sbíraný přednostně v dubnu a květnu. V březnu se ale dají sbírat pupeny (Gemmae betulae) a v dubnu, ovšem v závislosti na počasí někdy až v květnu, se stáčí míza břízy, zvaná březová voda.
Z jarní březové mízy se připravuje pro vlasovou kosmetiku březová voda a březové šampony protože příjemně osvěžuje pokožku hlavy, omezuje tvorbu lupů a dává vlasům pružnost a lesk.
Březová kůra se získává z poražených stromů, především z větví. Účinné antibiotické látky se získávají hlavně z vnitřní části větví. Usušené je roztlučeme na prášek. Doporučuje se jím zasypávat nepříjemné projevy při kožních onemocněních (po poradě s lékařem).
Březové drogy obsahují flavonoidy, silice, vitamíny, organické kyseliny, saponiny, minerální látky, třísloviny, betulalbin, prchavý olej, cukr a pryskyřice.
Sbírají se především listy, hlavně časně zjara, nejúčinnější jsou úplně mladé ještě lepkavé listy. Sušíme je ve stínu při teplotě do 40 °C. Kromě listů sbíráme také pupeny, jelikož podporují vylučování žluče.
Listová droga se užívá hlavně jako nedráždivý močopudný prostředek při chorobách ledvin a močových cest a v čajích proti revmatismu. Současně s rostoucí diurézou vzrůstá i vylučování chloridů a dalších solí, jakož i iontů sodíku. Silný protirevmatický účinek mají i březové koupele, ať už celkové nebo dílčí.
Březové pupeny léčí zánět kostí a kostní dekalcifikace, stimulují jaterní funkce, příznivě ovlivňují zánět slinivky a funkci sleziny. Při zánětlivých chorobách ledvin dokáží odstraňovat bílkovinu z moče.
Březovou mízu podáváme při revmatismu a při snížené funkci ledvin. Míza nesmí přijít do styku s kovy. Výtažek z březových pupenů podáváme jako tzv. drenážní prostředek po dobu 3 až 5 dní.
Březový list je mimořádně vhodný ke kombinacím, zejména v urologii a revmatologii. Při bolestech svalů a kloubů s horečkami kombinujeme březový list především s lipovým květem a s květem černého bezu ve stejném poměru a k tomu přidáme půl dílu natě mateřídoušky nebo tymiánu.
Výborný kostní lék dává výtažek z pupenu břízy, který použijeme jako drenážní prostředek. Výtažek z jedlových pupenů zde potom působí jako specifikum, zejména u mladistvých a také v geriatrii.
Bohužel méně obvyklou je aplikace březového listu pro koupele ve funkci odvodňovacího prostředku. Zejména otoky a tzv. "voda v těle" jsou vděčnými oblastmi použití, protože základ potíží je v ledvinách, na které březový list působí sice intenzivně, ale z hlediska funkce velmi mírně a nenásilně, bez vedlejších účinků.
Z nežádoucích účinků je možné zmínit slabý hemolytický vliv listové drogy, který se však projevuje pouze při delším podávání vysokých dávek.
Za pomoci celkových březových koupelí můžeme provést nenásilnou redukční dietu. Z množství asi 2 až 3 hrstí čerstvých březových listů na jeden litr připravíme 5 až 10 litrů odvaru, který zředíme ve vaně na 60 až 100 litrů. Celková koupel by neměla trvat déle než 15 minut, při mírné tělní teplotě vody. Po lázni se neutíráme a pohybujeme se asi 10 minut po místnosti.
Koupel provádíme 2krát, u těžších obezit i 3krát týdně, k tomu podáváme ještě 8 čajových lžiček otrub denně, a to i v době, kdy koupel neprovádíme. To nám umožní bezproblémový průběh nízkokalorické diety, kterou musíme současně držet. Celková doba léčby je minimálně tři týdny, maximálně 3 měsíce.
Při nedostatečné funkci ledvin a v důsledku toho otocích dáváme přednost právě březovému listí. Jedna polévková lžíce čerstvých, mírně pomačkaných listů se přelije sklenicí vařící vody, přikryje a nechá 10 minut vyluhovat. Pijí se 3 dávky denně, vždy mezi jídly, aby se ledviny zatěžovaly co nejméně.
Velmi dobrým prostředkem na kožní neduhy, ale také na dnu a obecnou vodnatelnost je odvar z březové kůry. Kůra se sbírá v březnu a dubnu a to tak, že se uříznou větvičky s bílou borkou a oloupe se kůra. Výhodné ovšem je oloupat kůru z pokácených stromů s bílou borkou. Suší se umělým teplem, třeba i na kamnech, ale teplota nesmí překročit 45 °C. Skladuje se na suchých místech.
