Ó, tříoký pane Šivo, medituji na tebe,
žehnej mi zdravím a nesmrtelností.
Tak snadno jako se odloupne okurka ze stvolu,
zbav mne chapadel bolesti a smrti.
Ze všech slavných a klasických
manter je právě tahle, vedle Gajatrí
mantry a Maha Mritjondžaja
mantry, asi ta nejslavnější. Říká se, že se kdysi jeden vznešený pár modlil k Šivovi, aby jim dal syna. Mohli si tedy vybrat, jestli chtějí velmi zbožného a hodného syna, který ale bude žít jen šestnáct let, nebo neposlušného syna, který bude žít sto let. Vybrali si hodného a dali mu jméno Markandeja. Chlapec se už v dětství stal známým světcem. Rodiče mu nikdy neřekli, že v šestnácti zemře, jen ho naučili denně se
modlit k Šivovi. Poslední den před šestnáctými narozeninami se Markandeja modlil, když se před ním zjevil
Jama,
bůh smrti. Když začal
Jama vysávat duši z chlapcova těla, Markandeja začal zpívat tuto
mantru. Pán
Šiva boha smrti odehnal a z chlapce se stal navěky žijící himálajský světec.
Z počátku při zpěvu text čtěte, abyste si osvojili přesnou výslovnost. Jakmile vám to půjde automaticky, představte si, že mantra kolem vás vytváří ochranný energetický štít.
