Třetí velká archetypická součást člověka dle učení Huna. Střední Já – to jsme „my“: bytosti, které se inkarnovaly na planetě Zemi, aby s pomocí své vlastní, svobodné vůle rozvíjely svou individualitu a konstruktivně zacházely s tímto darem. Hlavním úkolem Středního Já je pěstování síly vůle a rozvoj svobodné vůle. Velká a zodpovědná úloha pro člověka, díky které člověk v kosmu zaujímá zvláštní postavení – a dokonce i anděl by tváří v tvář tomuto božímu daru „svobodné vůle“ zbledl závistí, kdyby byl závisti schopen!
Vedle pěstování svobodné vůle má Střední Já ještě jednu další důležitou úlohu: musí se naučit chopit se iniciativy a převzít odpovědnost za sebe sama, za svůj vlastní život. K tomu potřebuje rozvíjet rozum a inteligenci.
V nejlepším případě by Střední Já mělo také převzít vedení nad Vnitřním Dítětem. K tomu musí rozvinout vědomí, volit vědomě svá slova a myslet vědomě své myšlenky, aby Vnitřní Dítě, které bere všechno doslovně, vedlo pozitivním směrem.
- Střední Já žije v prostoru a čase (v hmotném světě).
- Sbírá zkušenosti, učí se a vyvíjí se.
- Pěstuje svou svobodnou vůli, bere do svých rukou iniciativu ve svém životě a přebírá zodpovědnost za sebe sama.
- Aby mohlo Střední Já dokonale ovládat svůj život, je potenciálně nadáno inteligencí a rozumem.
- Svými myšlenkami a slovy píše Střední Já během svého života programy, které ho pak řídí. Tyto programy jsou uloženy v mentální rovině a odtamtud vykonávají svůj vliv.
- Střední Já se řídí dojmy pěti smyslů, které mu poskytuje jeho Vnitřní Dítě.
Protože se Střední Já řídí z větší části programy, které si kdysi samo napsalo, může docházet k rozličným nesnázím. Četné staré, vlastně překonané programy vedou totiž k tomu, že stále lpí na představách založených na víře, na předsudcích a vzorcích chování. Programy, které si napsalo v mládí, mohou později vést k myšlení a chování, které už není přizpůsobené aktuálnímu životu. Přesto tyto programy běží automaticky dále a omezují Střední Já v jeho svobodě, zvláště pak, pokud vedou k takzvaným „řetězům reakcí na popudy“. To znamená, že člověk na určité popudy reaguje stereotypním, jakoby předprogramovaným způsobem, často bez pravých, silných pocitů, které by vlastně byly dané situaci přiměřené.
Tyto programy si časem vytvoří svůj vlastní silný život, takže není bez pomoci jednoduché je přepsat nebo odstranit. Tento mechanismus je ještě dodatečně ztížen tím, že ke Střednímu Já patří také „ego“. To je podle představ mnoha spirituálních hledačů funkční kruh, který lidé sice vlastní, který by ale měl být „transcendován“ nebo „zrušen“.
