Odvaha a její toliko nepříjemná opačná strana - strach.
Bože ty víš, jak moc nám tato energie ztěžovala a ztěžuje život. Ty víš, kolikrát jsme leželi schouleni naprosto propadlí a bezmocní. Ty víš, jak těžké noci v myšlenkách strachu a obav jsme zažívali. Ty si pamatuješ chvění našich těl pod touto tíhou. Proč to všechno? Proč právě já? Má tohle vše vůbec nějaký smysl? Já tady nechci být. Já už nemůžu.
Dny, měsíce a roky našich životů probíhaly v těchto energiích.
Já sama strávila dětství plná strachů a v slzách. Bála jsem se sama sebe a o sebe, bála jsem se svého života, bála jsem se smrti samotné. Mé vlastní probuzení přišlo právě skrze strach. Tudy prorazilo do mého života Světlo. Díky mým strachům jsem byla probuzena, díky nim jsem nyní tam, kde jsem. A tak otázka, zda tohle všechno má smysl, má jednu a naprosto zřejmou odpověď. Ano, má! Všechno trápení a utrpení má obrovský význam. Vše má smysl, vše je zde z nějakého důvodu. Vše je zde pro nás a pro náš posun a prozření.
Když jsem vstoupila na cestu ke Světlu, přišlo první zasvěcení do Reiki. Vzpomínám si jak jsem se chvěla. Měla jsem strach. Ano, i tam byl. Strach z neznámého, z nového, z něčeho co nemám pod kontrolou. Co ego nezná a čeho se bojí- zbraň k jeho oslabení. Obdivovala jsem a tehdy dokonce i záviděla těm, co do toho šli s lehkostí. Já to tak neměla. Stejné to bylo téměř pokaždé, ale vždy jsem se snažila přijímat tyto pocity jako informaci ke zpracování. Ne jako varovné stop. Odmítala jsem připustit si variantu, že je tento strach snad proto, abych zasvěcením neprošla. Ne, cítila jsem, že chci prorazit tu zeď, kterou si má mysl staví, aby mně ovládala. Prorazila jsem ji a vždy to stálo za to. Strach byl o kus oslaben a já cítila přísun energie. Samozřejmě přicházela vždy další a další témata k pochopení, ale vždy jsem je přijímala jako: „Hurá, zase něco leze ven, aby to navždy opustilo mé bytí.“ Díky za to.
Také přišly klacky z okolí, přes mé známé, rodiče a rodinu. Slovo „sekta“ znělo jednu dobu poměrně často. Jejich strachy o mně, možná o ně samotné a jejich nepochopení. Snažila jsem se to přijímat, nepřesvědčovat je a hlavně nikomu nic nenutit. Nekomentovala jsem to, nebránila jme se a jen to rozdýchávala v sobě. Snažila jsem se dávat tomu všemu co nejméně energie. A věřila, že co mně nezabije, to mně jen posílí a vše jsem odevzdala Vesmíru. Samozřejmě se tyto energie uklidnily a byl další kus krunýře proražen. A já šla zase dál :o).
Když jsem začala pracovat s kyvadlem, úspěšně jsem se zamotala do energií čištění, do energií toho, že mám na sobě nějaké duše, či negativní energie, které je potřeba vyčistit. Dostala jsem se do víru negací a nevnímala nic jiného, než tyto energie. Známý zákon Vesmíru, že „podobné přitahuje podobné“, zde spolehlivě zaúčinkoval. Takže tam, kde byly mé myšlenky, tam jsem byla i já. Myšlenka, že musím čistit, vyvolávala zase potřebu čištění. Myšlenky na negace, zase negace. Myšlenky na duše, je ke mně samozřejmě přitahovaly. A tak nebylo zbytí, než se od toho úplně odstřihnout a nasměrovat svou pozornost na to, že Jsem čistá a ve Světle a Lásce. Na to, že Jsem Světlo a že Jsem zdravá, plná energie a zářivá.
Povedlo se. Prorazila se další vrstva :o).
A tak to pokračovalo. Dokud ve mně byly strachy, přitahovala jsem je a objevovaly se v mé realitě. Přicházely kudy to jen šlo. Přes texty, přes zážitky, přes mé blízké, prostě odevšad. Podobné přitahuje podobné.A tak jsem si je magnetickou silou krásně k sobě přivolávala. To co jsem nechtěla, přesně to rostlo a sílilo. Má mysl byla dokonalým sponzorem všech těch bubáků. A pokud jsem se něčemu bránila o to více jsem toho měla. Uvědomila jsem si, že se všem těmto vlastním „stvořením“ musím postavit čelem, naplněná maximální možnou mírou lásky, víry, odvahy a pocitu bezpečí. Že je potřeba přehodit výhybku a vystoupit z mysli, přestat se něčeho bát a překročit svůj vlastní stín. Uvědomění, že chyby neexistují, že vše je jen zkušenost, mně velmi posilovalo.
Dnes jen děkuji, za všechna pochopení. Dnes děkuji za všechny zážitky, protože díky nim, jsem vrstvu po vrstvě osvobozovala svou duši ze zajetí.Děkuji tímto za každý strach, děkuji, za každou zlost, která ke mně přišla, protože mi ukázala, kde ještě nejsem ve svém středu. Díky za každou obavu, protože mi vyjevila, kde ještě stojí zeď, kterou je potřeba s láskou a v lásce rozpustit a jí projít. Díky za všechna lidská zrcadla, odrážející naprosto spolehlivě a do detailu mně samotnou. Díky nim jsem nyní tím, kým jsem.
Díky všem zážitkům a uvědoměním, které mi Vesmír do života posílal a posílá mohu stoupat, mohu se přibližovat své duši blíž a blíž. Jsem za vše vděčná a to opravdově.Vrstvy nánosů odpadávají, duše prosvítá, duše ožívá a já se nyní s ní mohu spojit. Cítím její teplo, cítím její Světlo. Cítím, že JE. Díky Bože za ty dary.Přijímám vše, co přichází s pokorou a i když mně něco občas vyhodí ze středu, sesbírám všechny nástroje, abych se do něj vrátila zpět. Je to neskutečná nádhera a to Světlo je tak silné, že nelze volit jinak, než v něm být.
Stále se učím, stále kráčím blíže a blíže k sobě. Ke svým pravdám, ke svému srdci a do svého života.
Miluji HO, dnes ho skutečně miluji, protože má smysl. Už jsem ho našla a vím, že bude sílit.
Vím, že všechnu sílu mám v sobě, že ji stačí probudit, překročit své stíny a nasměrovat svo upozornost ke své duši, ke Zdroji všeho ve mně.Vše máme u sebe, stačí prorazit stěny, které brání Světlu v nás zazářit. Překonat sebe sama, obejmout své strachy a uvěřit, že jsme všichni v naprostém bezpečí. Že jsme dokonale chráněni a že nikdo nám nemůže ublížit. Že jediný, kdo nám ubližuje jsme jen my sami a to můžeme v jakémkoliv okamžiku změnit.
A tak uchopte pochodeň svého Světla a zapalte ji. Narovnejte svá záda a vykročte, zbořte zábrany a přetrhněte řetězy, které vás svazují. Jste svobodní, jste silní, odvážní a hluboce milovaní. Tak to vždy bylo, je a bude.Jste nekonečnou silou Vesmíru. Jste Světelné bytosti, přišli jste zažívat a žít, přišli jste zde, aby jste našli sami sebe. Své Světlo, které ve vás plápolá a hoří. Vejděte k němu a koupejte se v něm. Vystupte z mysli a spojte se s Láskou v sobě.
Tady a Teď a na věky.
Žehnám vám všem, žehnám vaši síle a vaši odvaze.
Jste Láska, Síla, Odvaha, Moudrost a Víra.
A tak to je.
S láskou navždycky,
Vlaďka Rafeyllea
Zdroj: tredoxe.blog.cz
