Jóga lásky a oddanosti. V této józe žák, bhakta, uctívá božstvo v některé jeho podobě či formě (Višnu, Šiva ap.) a odevzdává mu svůj život. Láska a sebeobětování ruší iluzi nepravého ega a jogín dosahuje osvícení.
Může být nejbližší lidem nábožensky založeným. Jóga totiž není v rozporu s žádným náboženství - ale ani jej nevyžaduje. Bhaktijogín věnuje každou svoji myšlenku, rozjímání a každý svůj čin Zřídlu své lásky. Mnohdy má tak bhaktijóga velmi blízko ke karmajóze. Na rozdíl od ní však prostředkem ani cílem není čin (a samozřejmě ani produkt tohoto činu), ale vědomí plné lásky.
Přehled hlavních směrů jógy v Bhagavadgítě:
Karmajóga (Karma Yoga)
Bhaktijóga (Bhakti Yoga)
Džňánajóga (Jnana Yoga)
Hathajóga (Hatha Yoga)
Rádžajóga (Raja Yoga)
Kundaliníjóga (Kundalini Yoga)
Gurujóga (Guru Yoga)
