Být v „přítomném okamžiku“ se stává velmi častou radou v esoterické oblasti.
Na chvíli to zmátlo i mne.
Toto spojení slov se nám vklínilo do slovníku „zaručených rad“, málokdo však přemítal o tom, zda je čistá „přítomnost“ pro lidskou multidimenzionální bytost vůbec možná.
Být v přítomném okamžiku můžeme jen zčásti. Otázka je, z jak velké a jestli vůbec ta část „bytí v přítomném okamžiku „existuje“.
Slova nevyjadřují to, co doopravdy jsme.
Máme mnoho slov pro věci, které neobsáhnou širokou skutečnost, pokud se přijmeme jako multidimenzionální bytosti zasahující všechny aspekty času.
Pak „být v přítomnosti“ je jen další výraz, který neobjímá naší pravou podstatu.
Jsme součástí existenčního pole.
Sice jsme na chvíli přerušili spojení a zdá se, že si nejsme vědomi detailů širších plánů.
Ale naše Vyšší Já s námi stále spolupracuje a z místa, kde je čas pozastavený, plánuje pozitivní, smysluplné pravděpodobné reality.
Když navážeme spojení se svým Vyšším Já, otevíráme novou úroveň povznášejících pravděpodobností.
Naše vědomé myšlenky mají velkou sílu a pronikají do mnoha realit.
Sice je jedna naše část silně zaměřená na přítomnost, vědomí na subatomární úrovni operuje tam, kde nejsou zdi oddělující prostor a čas. Je neomezené, všudypřítomné se vším – to je také důvod, proč jsou naše buňky jasnovidné.
Ve skutečnosti si vybíráme pravděpodobnosti velmi snadno.
Když se rozhodujeme, vytvoříme energetický vír, kde potencionální reality očekávají náš výběr.
Ve chvíli, kdy se pro něco rozhodujeme, nejsme v čistém přítomném okamžiku.
Než vstaneme z postele, máme myšlenku, že vstaneme, která zasahuje do budoucnosti – není v přítomném okamžiku.
Když se rozhodujeme, co si dáme k snídani, máme myšlenky zasahující do budoucnosti, nejsme proto v čistém přítomném okamžiku.
A takto bych mohla pokračovat mnoha, mnoha příklady.
A jak na jedné přednášce řekl Jaroslav Dušek – který byl před tím poučen o „důležitosti přítomného okamžiku“- přítomný okamžik vlastně ani neexistuje – než to slovo vyslovíte, je už dávno minulostí.
Ke každodenním volbám potřebujete schopnost „vědomě zaměřit pozornost“ a rázně si vybrat, což je známkou probuzené mysli.
Naší podstatou je, že si stále vybíráme z možností realit.
Pokud si chceme vybrat, musíme mít představu o tom, kam chceme směřovat. Tyto představy se odehrávají v budoucnosti.
Nelze opravdově a čistě pojímat a žít pouze v přítomnosti – která ve skutečnosti ani nemusí existovat.
Když vytváříme VOLBU – své myšlenky řídíme s jasným záměrem- zaměřujeme pozornost na určitý projev reality, jako když ladíme rádio.
Záměr se šíří „mimo přítomnost“ do „minulosti i budoucnosti“, protože myšlenku čas ani prostor neomezuje.
Myšlenky proto zkoumají neomezený prostor a vytvářejí nové reality v každém okamžiku minulosti, přítomnosti i budoucnosti.
Stále si vybíráme a vždy máme na výběr.
Realitu si všichni obnovujeme a nově vybíráme s každou chvílí – to je moudré si zapamatovat, jednou se nám to bude moc hodit.
Proto nejsme v čistém přítomném okamžiku.
Setrvání v „čistém přítomném okamžiku“ by nastala stagnace vašich myšlenek a nakonec celé vaší bytosti.
Místo lpění na setrvání v přítomném okamžiku, bychom se měli více zaměřit na vědomý výběr svých myšlenek.
To je naše podstata – jsme tu pro TVOŘENÍ, ne pro „ZBAVENÍ MYŠLENEK“.
Jde spíše o to, umět si myšlenky vybírat.
Jsme multidimenzionální bytosti zasahující do všech aspektů času.
Vaše vědomá volba nezasahuje jen přítomnost, ale i minulost a budoucnost.
Opouštím rady a myšlenky na „setrvání v přítomném okamžiku“.
Zaměřuji se na vědomý výběr pravděpodobností a na svůj jasný záměr a spojení se svým Vyšším Já.
Já Jsem Marie
Autor: Marie Špačková, www.jajsem.com
