Exteriorizace, tento termín vznikl z francouzského exteriorisation.
Jde o projev a označuje schopnost člověka vyslat své astrální tělo na libovolné místo, nezávisle na vzdálenosti i čase. Děje se vědomě nebo nevědomě, v transu, ve spánku (snění) nebo při normálním stavu fyzického organismu. V závislosti na třídě jevu osoba exteriorizující dokáže více či méně používat smysly duchovního těla.
Mistr je schopnost vědomě opouštět své tělo a pohybovat se v psychonoetickém prostoru, tedy v astrálním světě. Poté se do svého těla může vrátit kdy chce a pamatuje si všechno, co viděl a zažil mimo tělo.
Když jsme mimo své tělo, můžeme se pohybovat v psychickém světě, či v éterické vrstvě hmotného světa. Je to pocit, jako když létáme. Přemisťování funguje tak, že si v mysli vytvoříme obraz místa, kam se chceme dostat. Vcítíme se do něj, jako by jsme tam byli a pak tam skutečně budeme. Kdyby v té chvíli na tom místě byl nějaký jasnovidec, viděl by nás tam. Až budeme mnohem vyspělejší, budeme se umět na jiném místě skutečně zhmotnit, materializovat a uvidí nás i obyčejní lidé. Když takto cestujeme, naše hmotné tělo může být buď v transu, ve stavu hlubokého spánku, ale můžeme časem dospět až do stavu, kdy cestujeme při plném vědomí. Záleží na stupni našeho duchovního vývoje.
Největší mistři ovládají supervědomí a mohou se nacházet na několika místech najednou při plném vědomí i smyslech.
Viz také řízená představivost, astrální svět.
