Ergosterol se za pomoci slunečního záření mění v pokožce na vitamín D. Jinak je ovšem v běžných potravinách dost vzácný, trochu ho je v rybích konzervách (tuňák, sardinky, tresčí játra, treska, halibut). Trochu je také ve žloutku. Nejbohatším zdrojem je stále ještě působení ultrafialových paprsků, pokud možno v čistém vzduchu (znečištěným těžko procházejí). Předpokladem je míra a dostatek ostatních prvků a minerálů.
Sluneční záření má i karcinogenní vlastnosti !! Nejjednodušším i když ne ideálním zdrojem je také tření pokožky, nejlépe kartáčováním. Ovšem kartáč, nebo jiný třecí prostředek (např. žínka) by neměl být z umělé hmoty.
Nedostatek se projevuje:
- u dětí křivicí = rachitida - deformace kostí při nedostatku vápníku
- u dospělých měknutím a řešetlením - pórovitostí a lámavostí kostí, bolesti v kloubech se projevují obyčejně od ledna a to u těch, kteří bývají málo na slunci. Je to známkou počínajícího řešetlení kostí - je třeba vitamín D a vápník
- příčina chřipkové sezóny
Potřeba vitamínu D na den:
- předčasně narozené děti s porodní vahou pod 2,5 kg 1400 m.j.
- normální nemluvňata 700 m.j.
- děti od 5 do 14 let 500 m.j.
- mládež 300 až 600 m.j.
- dospělí 300 až 600 m.j.
- ženy těhotné a kojící 700 m.j.
- starší osoby 300 m.j.
Norma u nás určuje množství 300 až 800 m.j. denně na slunci.
V tropech denně 2000 až 3000 m.j.
Ve věku 10 až 15 let je třeba dodávat 2000 až 3000 m.j. denně, jinak hrozí možnost vzniku RS.
Toxické množství vitamínu D se udává 2000 až 3000 m.j. na 1 kg hmotnosti kg.
Pro aktivaci by ovšem bylo třeba mít také dostatek vápníku a hořčíku.
Zdroje vitamínu D:
Rybí tuk z různých ryb má velké množství vitamínu D, v mj na 100 g, např.:
- tresčí játra 8 až 30 tisíc
- tuňák 4 milióny
- sardinka 1800
Nejbohatším zdrojem v m.j. a bez rybího tuku, ketrý není potravou, ale lékem jsou:
- sleď 294 až 1676
- losos z konzervy 200 až 800
- makrela 304 až 405
- máslo 10 až 150
- houby 83 až 125
- smetana 50
- játra 44 až 55
- mléko 2
