Adrenalin (epinefrin), je hormon vyměšovaný dření nadledvinek. Připravuje tělo na výkon, je základním hormonem stresové reakce „útok nebo útěk“. Adrenalin společně s kortizolem se podílejí na udržení oragnismu při životě při stresové reakci. Působí proti sobě. Adrenalin se snaží „vyhecovat“ tělo k co největším výkonům. Kortizol ho brání před poškozením od účinků adrenalinu.
Působení:
- zúžení periferních cév díky působení na alfa-receptory a následné kontrakci hladkých svalů, tím dochází k tzv. centralizaci oběhu, krev se soustřeďuje v životně důležitých centrálních orgánech (srdce, mozek, plíce), působí také pozitivně na srdeční činnost a dochází ke zvýšení krevního tlaku a tepu.
- urychlení srdeční činnosti, zvýšení síly stahu srdečního svalu
- působí také na hladkou svalovinu průdušek – rozšiřuje jejich průsvit (bronchodilatace) a zlepšuje tak ventilaci plic
- rozšíření zornic, do očí vstupuje více světla (mydriáza)
- aktivace potních žláz
- zvyšuje glykémii (hladinu glukózy v krvi), tím že zvyšuje hladinu hormonu glukagonu, který dává povel játrům, aby štěpily glykogen (živočišný škrob) na glukózu (zdroj energie).
Dále zvyšuje glykémii tím že:
- snižuje inzulín – což se zdá trochu kontraproduktivní, jelikož inzulín transportuje cukr do buněk (i do těch svalových). Avšak inzulín ukládá cukr do tuků, nebo z nich v játrech tvoří glykogen (což při stresu není moc vhodné).
- zvyšuje syntézu glukagonu, který štěpí glykogen v játrech na glukózu.
Používá se v akutní medicíně. Pro své mohutné účinky na
srdce je používán v resuscitaci.
Aktivity spojené s uvolňováním adrenalinu do krve pozitivně ovlivňují lidskou psychiku. Podle sexuologa Radima Uzla zvyšuje adrenalin chuť na sex.
Je to účinná protilátka při otravě bylinou oměj šalamůnek.
