Usmířená se ŽIVOTEM jdu.
Poskládané poznatky zasunuté kdesi
znovu skládám jak vybělené prádlo.
Probuzená z těžkého snu
vstávám z chaosu i nečinnosti.
Klopýtám unavená strachem z příštích dnů.
Zabloudila jsem?
Podáš mi znova ruku?
BOŽE, kdo jsem? Čím jsem?
Pláču. Nechci se TI ztratit!
Ani zapomenout byť jen na okamžik.
Stále vím, že JSME!
Dál půjdu vzpřímená
zahalená v oparu lásky tam,
kam TY mi dovolíš nahlédnout.
L.S.
