Trnovník bílý

Akát je strom, dorůstající výšky až 25 metrů. Opadavé listy jsou lichozpeřené, ve 4 až 10 jařmech, krátce řapíkaté, vejčitě eliptické. Palisty přecházejí v trny. Květenství vytváří převislé, visící hrozny. Plody jsou lysé, černé, ploché lusky. Kromě květů jsou všechny části stromu víceméně jedovaté.

Akát je původem z Ameriky, v Evropě však dokonale zdomácněl. V maďarských nížinách vytváří dokonce souvislé, husté porosty. U nás je poměrně hojný, najdeme jej především v teplejších nížinách, ale daří se mu všude tam, kde je místo dostatečně prosluněno.

Používanou drogou je květ bez stopek (Flos robiniae), sbíraný v květnu, nejlépe kolem poledne. Někdy se sbírají celá květenství, ale tato droga je pokládána za drogu horší kvality. Předmětem sběru bývá i čerstvá kůra, sbíraná v březnu a dubnu z mladých větviček, ale ta se užívá výhradně v homeopatii.

Květová droga obsahuje flavonové glykosidy, silice, malé množství organických kyselin, asparagin, éterické oleje a menší množství antokyanů. Rostlina je vysoce medonosná a akátový med se považuje za vůbec jeden z nejlepších.

Droga patří mezi velmi mírně působící bylinné prostředky. Je prokázán mírný účinek spasmolytický, močopudný, žlučopudný, vedle toho má schopnost zvyšovat tvorbu přírodních enzymů pro zlepšení trávení, aniž by se zvyšovala chuť k jídlu. Droga bývá často předepisována jako vehiculum nebo jako prostředek, mírnící příliš razantní účinek léčivého čaje. Nejužívanější formou podávání je nálev, připravovaný obvyklým postupem. Užívá se 2 až 3krát denně po jedné sklenici.

Akátový květ se s oblibou používá do směsí, ve kterých jednak podporuje spasmolytické působení a jednak značně zlepšuje chuti i vůni. Květová droga je však velmi choulostivá na skladování, mnohdy nevydrží ani do příští sklizně. Proto se doporučuje skladovat ji ve vzduchotěsně uzavřených láhvích.

Droga je velmi vhodná jako účinná příměs do spasmolytických směsí, nejlépe v kombinaci například s natí mochny husí, s natí lnice a s natí zeměžluče. V gynekologii je obvyklá kombinace s natí řebříčku, případně s kontryhelem. Květová droga je zcela neškodná, nemá žádné vedlejší účinky, což se ale nedá říci o akátové kůře nebo kořeni. Proto se také oboje v alopatii neužívá.

Pro soustředěný účinek se doporučuje z akátového květu a z akátového medu připravit balzám. Ten se pak používá především jako účinné a chutné spasmolytikum. Kromě toho také zlepšuje látkovou výměnu a působením na ledviny pomáhá i při revmatismu.

V homeopatii se používá jako základní surovina čerstvá kůra z mladých větví, ale také kůra z kořenů. Oboje se zpracovává macerací lihem 70% po dobu 14 dní, při pokojové teplotě a občasném protřepání. Základní tinktura se pak ředí lihem 30%. Užívá se jednak tinktura a jednak tablety, obojí v ředěních D2, D3 a D4.

Droga obsahuje řadu dalších látek jako například tanin, albuminy, glykosidy, organické kyseliny, karotin, robigenin a další. Užívá se především proti hyperaciditě, pálení žáhy, při skutečných migrénách, jako laxativum, ale i jako posilující prostředek a jako silnější spasmolytikum.