Třezalka tečkovaná

Bylina je 25 až 60 cm vysoká. Z vytrvalého oddenku vyhání třezalka tečkovaná tuhou, přímou, oblou, po stranách lehce zmáčknutou lodyhu, porostlou vstřícnými, podlouhle vejčitými, celokrajnými, okrouhlou spodinou přisedlými, prosvítavě tečkovanými lístky. Z úžlabí listů vyrůstají obyčejně listnaté větvičky. Květy jsou sestaveny v bohaté laty, složené z vidlanů a troubelů, a jsou jasně žluté, s obrovským počtem tyčinek. Na korunních plátcích jsou černé žlázky, obsahující červené barvivo. Tečky na lístcích obsahují olejíček. Plodem je třípouzdré tobolka, s četnými semínky.

Je rozšířená v Evropě, Asii a v severní Africe.

U nás rose na slunných stráních, na mezích a pastvinách a na lesních pasekách, od nížiny do hor.

Drogou je kvetoucí nať (Herba hyperici) a sbírá se v červenci nebo v srpnu, po rozkvětu hned ráno, když sejde rosa.

Užívá se celá nať nebo jen květ ve formě čajů, nálevů, tinktur, tablet, oleje nebo také homeopatik.

Nejsme-li si při sběru jisti, zda sbíráme opravdu třezalku tečkovanou, vězme, že musíme jednoznačně sbírat jen byliny s oblou lodyhou, jakoby elipsovitou, nikoliv byliny s lodyhou čtyřhrannou, které vykazují menší množství léčivých látek a sníženou účinnost.

Chceme-li ji bezpečně poznat, rozmačkáme jeden otevřený květ. Pokud jde o třezalku, vyteče z něho červená šťáva.

Květ obsahuje katechinové třísloviny, flavonové glykosidy (hyperosid), rutin, quercetin, silici, červené barvivo hypericin, pryskyřici, organické kyseliny, provitamín A, vitamín C a další.

Třezalka se mezi léčivými bylinami řadí na první místo. Působí jako antibiotikum, čistí krev ve smyslu bylinářském, tedy podporuje látkovou výměnu, má silné účinky protizánětlivé, léčí většinu ekzémů, včetně těžkých forem. Výsledky se dostavují po 6 až 8 týdnech léčby.

Po úrazech hlavy léčí poškozenou tkáň a odstraňuje otoky, léčí plíce, hlavně v kombinaci s pelyňkem černobýlem, slinivku břišní a pokud nejsou příliš poškozena též játra. Léčí žaludek a dvanáctník, záněty, vředovou chorobu, žaludeční neurózu. Je vhodná do ledvinových protizánětlivých směsí.

Léčí hemoroidy: aplikujeme ji vnitřně i zevně, v těžších případech i rektálně formou klystýrů.

Působí jako mírné kardiotonikum, zcela netoxické. Pomáhá při těžkých, srdce ohrožujících chřipkách s arytmiemi, fibrilacemi apod.

Její hlavní místo je při nervových problémech, psychickém napětí a depresích. Je drogou první volby při úzkosti, neklidu, psychickém napětí, neurastenii, panickém syndromu, lehčích depresích apod. Zde však zabírá až po 10 dnech léčby. Nejlepších výsledků dosáhneme kombinací s natí dobromysli a listem vrbky úzkolisté.

Je vhodná při sklerózách multiplex a při všech formách zánětů a nervových poruch. Pomáhá při rehabilitaci po mozkových příhodách, a to kombinovaně pitnou kúrou, pomocí obkladů a masáží třezalkovým olejem. Stejný postup pomůže i v počátcích obrn různého původu.

Třezalka, aplikována dlouhodobě a nepřerušovaně, je základní bylinou léčby sklerózy multiplex.

Zevně i vnitřně je vhodná k léčení ran, pohmožděnin, zlomenin, naraženin a zanícených ran, pomáhá při léčbě závratí, tlumí vnitřní krvácení a zlepšuje kvalitu cévních stěn. Pomáhá také v boji proti otylosti.

Je to bylina mající protizánětlivé a protiekzematické účinky.

Obvyklou lékovou formou je nálev podávaný v menších dávkách, obyčejně po 125 ml, 2 až 4krát denně. Nejúčinnější formou je tinktura, se širokým spektrem dávkování od 10 do 40 kapek, podle stavu nemoci, vnímavosti a hmotnosti nemocného. Velmi často používáme lihovodný roztok. V gynekologických indikacích, kdy je třeba výraznější tlumení zánětů a také při těžších virózách, při průjmech apod. doporučujeme přednostně bílý vinný odvar, podávaný po polévkových lžících. Macerací květů v kvalitním olivovém nebo slunečnicovém oleji získáme hodnotný masážní, případně i vnitřně použitelný, hojivý, jasně červený olej.

Kontraindikací jsou těžší formy cukrovky a pylové alergie, velmi nízký krevní tlak, metastazující nádorové onemocnění. Není-li předepsáno jinak, při vleklém onemocnění vždy po třítýdenní léčbě třezalkou zařazujeme týdenní pauzu. Š výjimkou roztroušené sklerózy nepodáváme drogu dlouhodobě. Můžeme ji podávat samostatně i v kombinacích. Z nežádoucích účinků je třeba uvést především přecitlivělost na UV záření. Vnitřní předávkování může vyvolat průjem a vnitřní krvácení.

Toto je recept na nejlepší nervový čaj, jaký je snad možno namíchat:
nať dobromysli 100 g
nať třezalky 50 g
list vrbky úzkolisté 50 g
květ vřesu 25 g
květ měsíčku 25 g

Snižuje psychické napětí, uklidňuje, zlepšuje náladu, tlumí úzkosti. Podáváme formou nálevu, dle potřeby i několikrát denně. Doba léčby jsou nejméně 3 týdny, nejvíce 3 měsíce. Kratší léčba nemá smysl, a jeli zapotřebí delšího podávání, je na tom naše psychika už moc špatně a měli bychom bezpodmínečně navštívit psychiatra.

V homeopatii se užívá čerstvá kvetoucí nať, trhaná v počátku rozkvětu, nejlépe během dopoledne, hned jak sejde rosa. Nať zpracováváme podle §3 lihem 90 až 95%. Dále ředíme lihem 40% do potence D6. Obecně užíváme potence D3, D4 a D6, s dávkováním 3krát denně 7 kapek, před jídlem. Možnosti aplikace tinktur jsou obrovské: na fotosenzibilní dermatitidy a stavy po mozkové mrtvici, proti aterosklerotickým depresím apod. Ukrajinský bylinář Nosaf tvrdil, že třezalka je nejlepší léčivkou mírného pásma. Bylinář Mikolášek byl zase toho mínění, že třezalka, sbíraná v nížině, nemá léčebně valné ceny. Název třezalka pochází od staroslověnského trjezati, tedy rozdrásat, rozpíchat, což se vztahuje k listům třezalky, které vypadají jako rozpíchané. Třezalka je též jednou z nejznámějších magických rostlin. Červenému barvivu, obsaženému v květech, se říká krev svatého Jana, neboť dle legendy zuřivá a prostopášná Hérodiané, když jí přinesli na míse hlavu sv. Jana Křtitele, v záchvatu zuřivosti propíchala jazyk světcův za to, že neutajil její špatné skutky. Z krve, která skanula na zem, vyrostla bylina, připomínající tento ukrutný čin, mající listy podobné propíchanému jazyku. Široké je i užití v alopatii; namátkou vybíráme třezalkové víno: 30 gramů květů třezalky dáme do láhve dobrého bílého vína a necháme čtrnáct dnů macerovat. Pak jemně přefiltrujeme a uskladníme v láhvích v chladu a temnu. Užíváme jednu likérku vždy před obědem a večeří. Účinkuje hlavně při astmatu, zejména při jeho nervových projevech.

Zvyšuje obranyschopnost organismu, zlepšuje činnost centrální nervové soustavy a posiluje organismus. Předpokládá se, že v budoucnu bude léčit dosud neléčitelné choroby. Omlazuje organismus. Zároveň přitom čistí tělo.

Janův olej je nejlepším olejem na rány, zmírňuje bolesti, odstraňuje a léčí záněty. Kojenci s bolavým bříškem se hned upokojí, když jim je potřeme Janovým olejem.

Čaj z třezalky se používá při zranění nervů a nervových obtížích všeho druhu, při zraněních po úderech jakož i při následcích namožení svalů ze zdvihání. Je také výborným prostředkem proti průjmu.

Dobře léčí i zánět trojklanného nervu, pijeme-li denně dva až tři šálky čaje z třezalky a zevně delší dobu natíráme příslušné místo Janovým olejem.

Mladá děvčata by měla pít v čase dospívání po určitou dobu každý den dva až tři šálky čaje z třezalky. Podporuje totiž vývin ženských orgánů a pomáhá vyléčit nepravidelnosti periody.

Tinktura z třezalky se označuje jako „arnika pro nervy“. Můžeme si ji připravit a s úspěchem použít při onemocnění nervů, zánětech nervů, neurózách, slabostech nervů a nespavosti.

Třezalkou vyléčíme poruchy řeči, nepokojný spánek, hysterické záchvaty, náměsíčnictví i noční pomočování a deprese. Při všech těchto chorobách kromě vnitřního užívání čaje účinně pomáhají i sedací koupele z třezalky. Během týdne se absolvuje šest koupelí nohou po sobě. Tato kúru se doporučuje při všech stavech způsobených nervy.