Třapatka nachová

Třapatka nachová, známá spíše jako rudbeckie, je trvalka se silným kořenem, ze kterého vyrůstá vzpřímená, drsná, silná lodyha, dorůstající výšky kolem 1 metru. Je řídce větvená. Lodyžní listy jsou zpravidla vstřícné, ale nacházíme i konfigurace listů střídavých. Charakterizuje je dlouhý řapík, podlouhlá vejčitost, jistá drsnost a zubaté čepele. Koncové, velké květní úbory rozkvétají v červenci a v srpnu a barva květních jazýčků je patrná již z názvu rostliny. Trubkovité středové květy jsou vyklenuté, hnědé, s přečnívajícími tvrdě pichlavými plevkami. Plodem jsou nažky se zakrnělým chmýrem. Množí se výsevem nebo vegetativně, kořenovými úkrojky.

Rudbeckie je rostlina domácí na prériích Severní Ameriky a patří k tradičním indiánským léčivým rostlinám. U nás se bez problémů pěstuje. Vedle této rostliny lze léčebně využívat i některé příbuzné druhy, které jsou však zpravidla jednoleté, jako například třapatku úzkolistou (Echinacea angustifolia D. C.) a některé další, obyčejně kvetoucí žlutě.

Rostlina je využívána celá. Podle dosavadních výzkumů i praktických zkušeností se nejúčinnější drogou jeví kořen (Radix echinacei), potom květ a nakonec list (Flos et Folium echinacei).

Jednotlivé druhy rudbeckie mají poněkud odlišné složení, ale stejný účinek. Například glykosidické látka echinacosid, pokládaná nějaký čas za hlavního nositele účinku, je přítomna pouze ve žlutokvěté třapatce úzkolisté a chybí v třapatce purpurové. U jiných látek je tomu naopak, takže se odborníci přiklonili k tomu, že léčivý účinek je dílem celého komplexu látek. V droze nacházíme estery mastných kyselin, tzv. polyiny, jejichž řetězením vznikají farmakologicky vysoce aktivní látky tridecenpentain, triecadien-epoxid, diindien, dále různé polysacharidy, seskviterpenické alkoholy - echinaxantol, echinadiol, epoxiechinadiol a dihydroxinardol. Nacházíme zde i silici, něco tříslovin a řadu dalších látek, jejichž farmakologický efekt vynikne právě jen v komplexu.

Léčebné účinky jsou rozmanité. Při zevní aplikaci droga účinně hojí rány a zranění. Její hlavní poslání však lze spatřovat v tom, že poměrně výrazně zvyšuje imunitu, vykazuje i značnou aktivitu antibiotickou, a to nejen proti bakteriím, ale i proti některým virům. Osvědčila se i při žilní nedostatečnosti - hemoroidech, křečových žilách, bércovém vředu, kdy je ovšem třeba ji aplikovat vnitřně i zevně. Tlumí vnímání bolesti a působí jako afrodisiakum. Bylo zjištěno i působení kancerostatické na bázi podobného účinku, jaký vykazuje nedostatkový interferon.

Kořen sbíráme přednostně na podzim, po odkvětu rostliny, květ a list během květu.

Nejvhodnější formou je tinktura, případně lihovodný roztok z ní připravený. Na trhuje dostatek přípravků z rudbeckie, bohužel však mají jedno společné - vysokou cenu. Proto je člověk nucen uchylovat se k domácké výrobě, která poskytne srovnatelný a mnohem levnější produkt:

Vezmeme 100 gramů kořenů nebo 113 gramů květů nebo 125 gramů listů a přelijeme je 400 gramy, tj. asi 500 ml čistého lihu o koncentraci 60 až 65 %. Surovina má být čerstvá - příprava výtažku ze sušené byliny poskytuje výrobek, který vykazuje menší účinnost. Vše macerujeme při pokojové teplotě a za občasného protřepání 7 dní. Osmý den necháme ustát a pak přefiltrujeme.

V prevenci užíváme dlouhodobě jednou denně, ráno na lačno, 1 čajovou lžičku. V cílené prevenci, tedy v době, kdy kolem nás zuří například chřipková epidemie, bereme stejnou dávku také večer. Pokud však onemocníme, užíváme 1 čajovou lžičku každé tři hodiny, v těžších případech každé dvě, a to po první tři dny. Další tři dny 4krát denně 1 čajovou lžičku a poté až do plného uzdravení 3krát denně 1 čajovou lžičku. Lékárenské speciality užíváme podle návodu udaného výrobcem.

Drogu podáváme především samostatně jako tinkturu nebo lihovodný roztok, kdy příslušnou dávku tinktury přidáme do dávky podobně účinkujícího čaje. Kombinaci drogy do čajových směsí obvykle neprovádíme, protože sušením se její účinnost dost výrazně snižuje. Proto čajovou nebo kombinovanou formu užíváme pouze tam, kde vadí podání etanolu, byť podání minimální, například u těžkých jaterních poruch.

Nejběžnější používání (také proto, že působení byliny není zdaleka objasněno) je pro vzestup obranyschopnosti a odolnosti organismu, pro posílení biologické imunity a hlavně pak konkrétně proti všem lymfatickým potížím, proti všem septickým procesům, mastitidě, hnisání, růži, nefritidě a problémům podobného charakteru. Užívá se i vně ředěná tinktura nebo mast, například na bércové vředy.

Droga je zcela netoxická, nejsou známy kontraindikace ani nežádoucí účinky. Pouze v těhotenství je třeba zvážit, zda by nebylo výhodnější podávat čaj než lihový výtažek.

S velkými úspěchy podáváme tinkturu z rudbeckie ve směsi s tinkturou z maralího kořene (leuzey) a s tinkturou chinovou takto:

tinktury z rudbeckie 50 g
tinktury z leuzey 40 g
tinktury chinové 10 g

Dobře promícháme a podáváme ráno a v poledne, ženám 20 až 25 kapek a mužům 30 až 35 kapek jako imunostimulans, antistresor, na podporu trávení a látkové výměny. Podáváme po dobu minimálně tří a maximálně šesti týdnů.

Homeopaticky se zpracovává celá kvetoucí nať, trhaná nejlépe kolem patnácté hodiny. Zpracováváme ji podle §3 lihem 95% a obvykle ředíme až na potenci D6 lihem 40%. Obecně užíváme potence D2, D4 a D6 s individuálním dávkováním. Zcela obecně se nejčastěji užívá potence D4 s dávkováním 3krát denně 8 kapek, po jídle.

Rudbeckie patří k moderním léčivkám a její působení nebylo ještě plně objasněno. Diskutuje se o jejím možném protinádorovém působení a zkouší se též jako afrodisiakum.

Vytrvalá, až 1 m vysoká bylina. Lodyha přímá, drsně chlupatá. Listy řapíkaté, kopinatě vejčité, drsně chlupaté, na okraji pilovité, řapík žlábkovitý. Květní úbory jednotlivé, koncové, jazykovité květy nachové, trubkovité květy hnědé, umístěné na vyklenutém květním lůžku, plevky z květů vyčnívající a pichlavé (odtud je také odvozen latinský rodový název rostliny, neboť slovo echinátus znamená ježatý nebo ostnitý jako ježek). Kvete od července do září.

Jde o poměrně nenáročnou rostlinu, které vyhovuje chudší, kamenitá, dobře propustná, mírně kyselá půda a slunné stanoviště. Divoce roste na suchých prériích střední části Severní Ameriky. Množí se semeny, dělením trsů nebo kořenovými řízky. Pěstuje se v několika odrůdách, které se liší barvou květů (purpurové jazykovité květy a oranžové trubkovité, růžové jazykovité a hnědé trubkovité, bílé jazykovité a žluté trubkovité).

Co se sbírá?
Rostlina je využívána celá, nejúčinnější částí je kořen, potom květ a nakonec list. Užívá se zejména kořen, ale také květ nebo list. Kořen se dobývá na podzim ze 3 až 4 letých rostlin. Květy a listy je nejlépe sbírat v době květu rostliny. Z rostliny se také lisuje olej. Je lepší dávat přednost rostlinám s tmavými květy, obsahují mnohem více účinných látek.


Účinné látky
Obsahuje estery mastných kyselin, polysacharidy, seskviterpenické alkoholy, dihydroxinardol, silice, třísloviny a další látky.

Zevní užití
Echinacea má celou řadu léčivých účinků. Zevně se aplikuje na nejrůznější poranění, spáleniny, ekzémy, akné, opary, křečové žíly, hemoroidy, lišeje, proleženiny, lupénku, plíseň na nohou apod. Na nehojící se rány aplikujte echinaceu ve formě masti.

Vnitřní užití
Mnohem významnější je však její vliv na zvyšování imunity organismu. Vede k aktivaci bílých krvinek, tzv. lymfocytů, které jsou schopny pohltit původce infekce přímo v organismu člověka a také produkovat protilátky. Díky tomu vykazuje značnou antibiotickou aktivitu, a to nejen proti bakteriím, ale také proti virům. Vnitřně se tedy užívá zejména v období chřipek nebo nachlazení, a ke stejnému účelu ji lze použít i preventivně. Droga má značné účinky desinfekční (pomáhá likvidovat mnoho druhů virů, bakterií, prvoků i hub), tlumí vnímání bolesti, působí jako afrodisiakum a předmětem zkoumání je i její potenciální protinádorové působení. Doporučována bývá pacientům, kteří podstupují léčbu chemoterapeutiky nebo ozařováním, neboť dokáže zvýšit množství bílých krvinek, které jsou často těmito léčebnými metodami více či méně likvidovány.

Pro svou schopnost stimulovat produkci a funkci bílých krvinek je doporučována i při rekonvalescenci po prodělání nemoci, dokonce i po léčbě rakoviny chemoterapií a ozařováním. Stručně řečeno, echinacea pomáhá naše tělo dostat zpět do správné formy, chrání ho a posiluje.

Echinacea jako antibiotikum
Díky výše zmíněné schopnosti podpory funkce bílých krvinek k „požírání“ a likvidaci škodlivých mikroorganismů je třapatka účinným antibiotikem. Tato její funkce je o to přínosnější, že vlastně vyburcuje naše tělo k vlastní obraně, bez zbytečného užívání chemických antibiotik s mnohými vedlejšími a škodlivými účinky.

Prevence
Kromě prevence infekčních chorob, která byla vědecky prokázána, patří k jejím přednostem i to, že se člověk při jejím pravidelném užívání subjektivně lépe cítí. K prevenci se používá jedna lžička tinktury ráno nalačno. V době, kdy kolem nás zuří chřipková epidemie, bereme jednu lžičku také večer. V době nemoci se doporučuje užívat jednu lžičku každé 3 hodiny.

Třapatka nachová má však také další dobré účinky. Pomáhá hlavně při chronických zánětech kloubů, léčí žaludeční vředy, prostatické potíže, záněty močových cest,záněty horních cest dýchacích, alergické projevy, ale je účinná i při rakovině střev, jater a žaludku. Osvědčila se i při léčbě žaludečních vředů, nemocí střev, cévního systému a zánětlivých onemocnění ledvin a močových cest. Tinktura zředěná s vodou se užívá jako kloktadlo při bolesti v krku či zánětlivých onemocněních dásní. Své uplatnění najde i při vnějším užití. Indiáni o ní říkali, že dokáže vyléčit každou ránu. Poraněné místo dezinfikuje, chrání před infekcí a urychluje hojení. Je účinná při léčení zanícených a špatně se hojících poranění kůže, některých typů ekzému či plísňových infekcí.
Ve vyšších dávkách působí echinacea jako přírodní analgetikum, dokáže tlumit bolest. V mnohých kulturách se jí také připisují afrodisiakální účinky a zlepšení sexuální kondice.

Dobrou zprávou je, že užívání echinacei je vhodné nejen pro dospělé, ale i pro děti, které tak můžeme uchránit před zbytečným nadužíváním chemických antibiotik s mnohými neblahými vlivy na náš organismus. Běžně se totiž při léčbě echinaceou nevyskytují žádné vedlejší účinky, alergické reakce nebo kontraindikace s jinými léky.

Užití, pokud lékař nedoporučí jinak:

Nepodávejte dětem do 3 let!

Děti od 3 do 6 let věku ráno, v poledne a večer 3 kapky. Děti od 6 let věku ráno, v poledne a večer 5 kapek. Před polknutím ponechte přípravek asi 10 sekund v ústech ke zlepšení vstřebání.

K předcházení nemoci užívají dospělí a mladiství ráno, v poledne a večer 20-50 kapek. Při propuknutí nemoci 50 kapek jednorázově a pak každou hodinu 10-20 kapek do ústupu příznaků nemoci.

Přípravek neužívejte déle než 8 týdnů.

Podává se obvykle ve formě tinktury, někdy i ve formě odvaru, což se ale jeví jako méně účinné, neboť sušením se účinnost drogy poněkud snižuje. V prevenci se užívá jedna čajová lžička tinktury denně, v době nákazy lze dávku zvýšit až na jednu čajovou lžičku každé 3 hodiny.


Echinaceová tinktura I. - domácí recept (www.mc-maj.com)
Tinkturu připravíte tak, že díl rostliny zalijete stejným dílem kvalitního destilovaného alkoholu – například koňakem, vodkou nebo slivovicí (doporučuji vybrat si takový destilát, který je pro vás chuťově přijatelný). V dobře uzavřené nádobě necháte dva až tři týdny ve tmě a v pokojové teplotě proležet. Každý den nádobu důkladně protřepejte, ale neotvírejte. Potom procedíte, pevné zbytky vyhodíte a užíváte alkoholický výluh. Kvůli skvělým účinkům třapatky je dobré mít ho stále po ruce. Echinacea nemá vedlejší účinky, předávkování se bát nemusíte, takže jenom pozor na množství užívaného alkoholu.

Echinaceová tinktura II.
100 g čerstvého kořene se maceruje 7 dní v 500 ml 60 % lihu. V prevenci se užívá jedna čajová lžička tinktury denně, v době nákazy lze dávku zvýšit až na jednu čajovou lžičku každé 3 hodiny.

Echinaceová tinktura III.
10 dnů necháme jeden díl třapatky (natě nebo kořene) louhovat v pěti dílech 50 % alkoholu. Denně pak vezmeme ráno kávovou lžičku extraktu k posílení odolnosti a zlepšení kondice, při potřebě dosažení vyššího výkonu nebo při rekonvalescenci.

Čaj z třapatky
1/2 lžičky kořene se spaří 150 ml vroucí vody a nechá 10 minut louhovat.
Po přecezení pijeme jeden šálek několikrát denně.