Řepík lékařský

Řepík lékařský je trvalka, dorůstající běžně tři čtvrtě metrové výšky. Má krátký, dřevnatějící oddenek a přímou, jen ve spodní části olistěnou, chlupatou lodyhu. Listy jsou přetrhovaně lichozpeřené, místy podlouhle vejčité, pilovité, na rubu stříbrošedě chlupaté. Květy mají jasně žlutou korunu, jsou asi 1 centimetr velké a uspořádány jsou do klasovitých hroznů. Kvete od června do srpna, plodem je ostnatá nažka.

Řepík je poměrně rozšířenou bylinou suchých luk, mezí, křovin, houštin a rumišť, dá se však i dobře pěstovat.

Předmětem sběru je obvykle kvetoucí nať (Herba agrimoniae), sbíraná obyčejně od června do srpna.

Droga obsahuje především katechinové třísloviny, méně elagových tříslovin. V natí nacházíme též gallotanin. Dále jsou tu triterpenové sloučeniny, jako například kyselina ursolová. V droze nacházíme též poměrně vysoký obsah kyseliny křemičité, silicinamid kyseliny nikotinové, železo, organické kyseliny, například kyselinu askorbovou, cholin, flavonoidy, hořčiny a malé množství saponinů.

Nať řepíku tvoří jednu z nejuniverzálnějších drog. Droga stimuluje činnost žlučníku a napomáhá ke zvýšení detoxifikační účinnosti jater a ke zlepšení metabolismu tuků a cholesterolu. Celkově zlepšuje trávení, tlumí zánětlivé procesy, zejména na sliznicích trávicího ústrojí, a také tlumí průjmy různého původu.

Drogu podáváme též při kožních chorobách, a to v kombinované, vnitřní i zevní terapii, zevně formou obkladů, koupelí nebo mastí.

Pokud chceme dosáhnout jemnějšího účinku, doporučujeme aplikovat spíše nálev, pokud chceme účinek razantnější, je na místě podávání odvaru, vařeného asi 2 minuty. Rovněž homeopatický čaj dle Kloudy v potenci kolem Us bývá velmi účinný. My osobně dáváme přednost tzv. bylinářskému čaji, který má všechny výhody nálevu i odvaru.

Řepík mohou užívat i těhotné a kojící ženy, není toxický a neznáme žádné výraznější nežádoucí účinky po jeho aplikaci. Je vhodný pro dlouhodobé podávání. Ale pozor, "dlouhodobé" podávání neznamená užívání trvalé nebo téměř trvalé.

Řepík je mimořádně vhodný pro samostatné podávání, ale osvědčil se rovněž do směsí. V jaterních indikacích jej kombinujeme s vlaštovičníkem, zemědýmem, pampeliškou, čekankou, s květem růže, se semenem ostropestřce mariánského, s natí pelyňku pravého nebo černobýlu a s květem měsíčku. Pro zevní aplikaci je mimořádně vhodná kombinace s kořenem kostivalu nebo s natí kokošky pastuší tobolky.

S květem měsíčku, natí tymiánu a se šalvějí vytváří řepík ideální směs pro přípravu kloktadel při bolestech v krku. Do směsi přidáváme na 250 ml čaje 1 čajovou lžičku šalvějové tinktury. Komu tato směs příliš vysušuje sliznici v krku, nechť si do ni přidá ještě podíl nati nebo květů slézu či topolovky. Všech bylinek dáváme do směsi stejný díl.

V homeopatii je řepík velice oblíben. Jako základ používáme list řepíku, trhaný v době květu. Postačí jednotlivé květy. Sběr provádíme nejlépe mezi čtrnáctou a šestnáctou hodinou. List zpracováváme podle §3 lihem 96% a dále ředíme až do potence D6 lihem 30%.

Obecně podáváme potenci D4 s dávkováním 3krát denně 9 kapek, před jídlem.

Tinkturu používáme na celou řadu problémů, především ale při léčbě jaterních a žlučníkových potíží, při průjmech, při žloutence, při poruchách trávení, střevní nečinnosti a k výplachům.

Velkým zastáncem řepíku byl přední český botanik z meziválečného období, prof dr. Josef Velenovský, autor vynikajícího díla Přírodní filosofie. Uvádíme ve své době proslulý Velenovského jaterní čaj, vhodný pro léčení nejrůznějších jaterních poruch: Vezmeme 25 gramů nati řepíku, po 20 gramech nati vlaštovičníku, zemědýmu a čekanky a 5 gramů nati pelyňku pravého. Připravujeme a podáváme jako bylinářský čaj v množství asi 0,65 litru denně.

V magii sloužíval řepík jako ochrana k odvracení záporných energií a k zahánění zlých duchů. Řepík je ovšem uznáván jako jedna z nejužitečnějších rostlin snad v celé Evropě, o čemž svědčí kromě jiných i slovinský lidový tradiční název "vsega sveta zdravje". Ale i u nás se věnuje řepíku velká pozornost, i když hlavně u venkovských obyvatel.

Při bronchitidě vložíme 100 gramů sušené natě řepíku do 1 litru studené vody a na velmi malém plameni necháme mírně vařit. Pak přecedíme a přes den vícekrát kloktáme.

Pro přípravu čaje použijeme 15 gramů řepíku, který přelijeme 0,5 litrem vařící vody, a necháme přikryté 5 až 10 minut vyluhovat. Přecedíme a pijeme 2 až 3 šálky denně, před jídlem, oslazený medem. Čaj působí svíravě a užívá se hlavně při dysfunkci jater, pro vyčistění střev a k odstranění ledvinového písku. Můžeme ovšem pít 3 šálky denně proti kašli, rýmě, zánětům v krku a revmatismu.rnrnŠťáva z čerstvé natě v množství 35 až 70 gramů slouží proti průjmům, při potížích jater a sleziny, při abscesech jater a plic a při nádorech ve střevech.

Proti únavě je dobrá koupel nohou ve vodě s přídavkem nálevu z řepíku. Koupel provádíme alespoň 10 minut.

Roste na slunečných a suchých místech, na okrajích lesů a cest, na mezích a chodnících, na kopcích a svazích, v prosvětlených lesích i na rumištích. Malé žluté kvítky tvoří dlouhé hrozny, podobné divizně. Celá rostlina je jemně chlupatá, má velké listy, podobné divizně, až deset centimetrů dlouhé, přetrhaně lichozpeřené. Rostlina dorůstá do výšky osmdesát centimetrů a patří do téže čeledi (růžovitých) jako kontryhel. Sbírá se kvetoucí nať v době květu v červnu až srpnu. Tato léčivá rostlina má velmi staré dějiny, znali ji už staří Egypťané.

Obsahuje katechinové třísloviny, flavonoidy, hořčiny, vitamíny a organické kyseliny. Kvetoucí nať se používá k přípravě nejrůznějších extrakčních forem odvarů, nálevů, tinktur ap. Droga a extrakční přípravky z ní se používají pro své protizánětlivé, desinfekční a hojivé účinky do koupelí nebo k ošetřování ran, křečových žil, bércových vředů, hemoroidů a mokvavých ekzémů.

Řepík má velké léčivé účinky při všech zánětech v krku, ústech, v hrtanu. Měli bychom na tuto rostlinu pamatovat při angíně, onemocnění krku, skorbutu a zápalech sliznice dutiny ústní. Lidé, kteří při svém povolání hodně hovoří nebo zpívají, by měli denně preventivně kloktat řepíkem.

Listy dobře účinkují při chudokrevnosti, ranách a s úspěchem se užívají při revmatismu, bolestech v kříži (hexenšus), těžkostech při trávení, tvrdnutí jater a při chorobách sleziny. Denně se pijí až dva šálky čaje.

Každý by se měl snažit udělat si jednou či dvakrát v roce bylinkovou koupel z řepíkového nálevu. Děti, mající tbc krčních uzlin, měly by se denně v řepíku koupat.

Třikrát denně jeden šálek čaje léčí rozšíření srdce, žaludku, střev a rozedmu plic, dále po delším užívání i nemoci ledvin a měchýře. Při křečových žílách a bércových vředech je možné vřele doporučit řepíkovou mast, která má podobné užití jako mast z měsíčku.

Při onemocnění jater se užívá čajová směs ze 100 g řepíku, 100 g svízele a 100 g mařinky vonné. Denně se pije jeden šálek na lačno a přes den dva šálky po doušcích.