Kopytník evropský

Kopytník evropský je trvalka s oboupohlavními květy. Nízká bylina, dorůstající do výšky asi 10 až 12 cm, má jednoduché, dlouze řapíkaté listy výrazně ledvinového tvaru, celokrajné, kožovité a tuhé, na líci leskle tmavozelené. Květy vyrůstají na krátkých stopkách, jsou velmi nevýrazné, okvětí je uvnitř kalně purpurové, zevně hnědavě zelené. Plodem je šestipouzdrá dužnatá tobolka, obsahující v každém pouzdérku 3 až 4 semínka.

Kopytník je rozšířená lesní bylina, rostoucí zejména ve stinných listnatých lesích.

Předmětem sběru je buď pouze oddenek (Radix asari), sbíraný časně na jaře nebo později na podzim, nebo pouze list (Folium asari), sbíraný v červnu a červenci. Může se sbírat i celá rostlina (Herba asari cum radicis), tedy nať i s oddenkem, a to nejlépe v srpnu.

Drogy obsahují asi 4 % silice s hlavní účinnou látkou asaronem, který je těkavý a postupně při skladování z drogy vyprchá. Dále zde nacházíme třísloviny, pryskyřici, sliz, organické kyseliny, minerální soli a neznámé, antibioticky působící látky. Zatím není známo, která z obsahových látek se podílí na mírném cytostatickém účinku drogy, pro který byla rostlina odnepaměti podávána jako kancerostatikum.

Dříve se droga předepisovala jako prostředek pro vyvolání dávení, ovšem k tomu je třeba dávek na samé hranici toxicity, takže tato indikace byla brzy opuštěna.

Dnes se droga podává především při neproduktivním kašli, při tzv. kuřáckém kašli a při suchém, dráždivém kataru horních dýchacích cest. Droga, zejména ve formě tinktury, prohlubuje práci srdečního svalu a tiší bolesti při ischialgii, lumbagu a při migrénách. Současně zvyšuje cévní tonus zužováním krevního řečiště. Působí také celkové uklidnění a zvyšuje diurézu.

Kancerostatický účinek není dosud dostatečně prozkoumán, ale prostějovský bylinář J. Kola sestavil svůj proslulý cytostatický čaj na bázi kopytníku. Droga také zlepšuje střevní peristaltiku, plicní ventilaci, činnost potních žláz a vylučování ochranného hlenu v žaludku.

Práškovou drogu lze použít v jednotlivých dávkách na špičku nože, což odpovídá množství asi 0,15 g. Tinktura má být podávána v dávce 20 +5 kapek, 2 až 4krát denně, je možno ji zapít vodou.

Při oběhových indikacích obvykle dáváme přednost nálevu, zpravidla postačí 4krát denně 1 polévková lžíce. Jako expektorans podáváme raději poněkud razantněji působící odvar, zpravidla ve stejné dávce.

Droga je ve své podstatě toxická. Otravu však předchází mohutné dávení, při kterém se droga vyzvrací, takže k vážnější otravě dojde jen zřídka. Přesto nebo právě proto považujeme neuvážené podávání drogy za nezodpovědné a také před jakýmkoli experimentováním každého "badatele" důrazně varujeme. Kontraindikací při podávání jsou pokročilejší stadia plicních onemocnění, podrážděná nebo zánětlivá ledvina a bronchiektazie. Drogu lze komponovat do směsí, ale její obsah by neměl překročit 15 % objemových.

Otrava se projevuje nevolností, zvracením, průjmem, podrážděním ledvin, slabostí a rozšířením zorniček. U těhotných žen může vyvolat potrat. K smrtelným otravám díky zvracení a průjmu nedochází. U postiženého, pokud se tak už nestalo, je třeba navodit zvracení, podat živočišné uhlí a větší množství tekutin.

Z listů kopytníku lze připravit koupel nebo omývací či obkladovou lázeň jako pomocnou léčbu při psoriáze nebo při tvrdošíjných ekzémech. Pro tyto účely může mít výluh vyšší koncentraci.

I když je kopytník známý a užívaný jako léčivá bylina již velmi dlouho, přesto se nedá říci, že by jeho účinek byl dokonale znám, což je ovšem možné konstatovat u celé řady bylin. Protože je však známa také jeho mírná jedovatost, nabízí se jeho užívání v homeopatické podobě jako nejbezpečnější a nejúčinnější.

Nejlepší výchozí částí pro homeopatické uplatnění je celá bylina, tzn. list i s kořeny, sbíraný nejlépe v červenci a srpnu. Zpracování byliny se provádí podle §3 lihem 90%. Základní esence se dále ředí lihem 30% až do potence D6. Nejvíce se užívá v potenci D5 s dávkováním 3krát denně 5 kapek, před jídlem, po dobu 30 dní.

Aplikuje se při poruchách centrálního nervstva, při horečnatých onemocněních s návaly krve, při hysterii, při předrážděnosti, průjmech z nervozity, při různých kolikách atd. Aplikace jako cytostatika vyžaduje speciální úpravu.

Z kopytníku evropského se dříve připravovala zajímavá směs proti zácpě, horečnatosti, vodnatelnosti i astmatu, která má následující složení:

nať kopytníku 8 g
kořen omanu 10 g
kořen puškvorce 10 g
kořen fialky vonné 10 g
šťáva z lékořice 10 g
semeno anýzu 5 g
kafr 0,8 g
ředěná vínovice 300 ml

Směs se nechá v lihu 12 dní v teple a temnu stát, pak se přecedí a vrátí zpět do vymyté láhve. Užívá se 3krát denně 1 čajová lžička, před jídlem.

Jemně rozemletý je součástí šňupavých tabáků.