Už ve starověku si jí velmi vážili. Předmětem sběru je především list (Folia urticae) nebo nať (Herba urticae), méně často oddenek (Radix urticae) nebo i květy (Flos urticae).
Listy obsahují chlorofyl a asi 15 % minerálních látek, ze kterých je pro nás zajímavý hořčík. Dále zde nacházíme karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, aminy jako například serotonin, histamin, cholin, acetylcholin, sacharidy jako například arabinozu, galaktózu, glukózu, manózu a další. Dále obsahuje vitamíny, velmi bohatě aminokyseliny, glukokininy, třísloviny, fytoncidy a řadu dalších látek. Nepříliš výhodný je jistý obsah kyseliny šťavelové.
Dále silice, látky s antibiotickými účinky
vitamín A, vitamín B2, vitamín B5, vitamín C, vitamín E, vitamín K,
kyselinu křemičitou, kyselinu mravenčí, kyselinu octovou
I když se oficiálně uvádí sběr v červnu až v září, máme prokázáno, že největší efekt je z drogy, sbírané od časného jara do konce května. Při sběru se vyhýbáme místům neprosluněným a také takovým, kde se kopřivě mimořádně daří. Vesměs totiž jde o bývalou kulturní půdu kontaminovanou zpravidla dusičnany. Trhá se před květem v pozdním odpoledni po náležitém ozáření sluncem čímž se sníží hladina nežádoucích dusičnanů.
Listy nebo celé rostliny rychle sušíme první den na přímém slunci a pak ve stínu s možností dosoušení při teplotě do 50 °C. Droga musí mít zelenou barvu a sušením ztrácí pálivou schopnost podobně jako spařením čerstvých bylin.
Při samostatném podávání můžeme volit jemněji působící nálev nebo razantněji působící odvar. Kopřiva je také ideálním komponentem do směsí. V takovém případě volíme takovou přípravu čaje, jaká odpovídá hlavní droze ve směsi. Ve své praxi upřednostňujeme tzv. bylinářský čaj.
Kopřiva má zcela mimořádné působení. Kopřiva je bohatá na zeleň listovou - chlorofyl a protože má desinfekční účinky, působí na zlepšení dýchání. Chlorofyl působí tonizačně a povzbudivě na metabolismus a na všechny fyziologické funkce. Působí také jako antianemikum a antisklerotikum.
Kopřiva léčivě působí proti tvorbě ledvinového a močového písku. Při onemocnění ledvin jsou častými průvodními znaky ekzém a silné bolesti hlavy, které v krátkém čase zmizí pitím čaje z kopřiv. Ekzémy mají většinou vnitřní příčinu, proto je třeba léčit i vnitřně pomocí bylinek, které pročišťují krev. Kopřiva je naše nejlepší léčivá rostlina na pročištění krve a krvetvorbu. Má též dobrý vliv i na slinivku břišní, proto se kopřivou snižuje i obsah cukru v krvi. Léčí i nemoci a záněty močových cest a chorobné zadržování (zástava) močení. Protože současně vyvolává dobrý průběh stolice, je velmi vhodná na jarní kůry. Doporučuje provádět čtyřtýdenní čajovou kúru, a to na jaře z mladých výhonků a stejně tak na podzim po otravě, kdy se všude znovu objevují mladé výhonky. Ráno se má pít nalačno půl hodiny před snídaní jeden šálek a přes den opět jeden až dva šálky po doušcích. I před snídaní se má pít čaj po doušcích, neboť tím se zvyšuje jeho účinek. Může se přimíchat trochu heřmánku nebo máty pro zlepšení chuti.
V lidovém léčitelství se navrhuje více týdnů používat tinkturu proti chorobám jater a žlučníku, sleziny, ba dokonce proti tumoru sleziny, při zahlenění žaludku a dýchacích orgánů, při žaludečních křečích a vředech, vředech střev a chorobách plic. Čaj se pouze spaří, aby se zachovaly cenné účinné látky. Preventivně se pije denně jeden šálek čaje po celý rok. Je též vydatným pomocníkem při virových a bakteriálních onemocněních.
Od určitého věku se snižuje obsah železa v těle. V důsledku toho se dostaví stavy únavy a vyčerpanosti, člověk se cítí starým a málo výkonným. V takovém případě možno s úspěchem používat čerstvou kopřivu pro její obsah železa. Pomáhá nám překonat tento stav. Po kopřivové kúře se poměrně rychle cítíme tělesně lépe, vrací se nám energie a tvořivá síla, ba i náš vnější vzhled se viditelně zlepší.
Při vodnatelnosti kopřiva pomáhá silným odváděním vody. Svými účinnými látkami napomáhá tvorbě krve při chudokrevnosti, anémii a při jiných těžkých chorobách krve. Kopřiva ve směsi s jinými léčivými rostlinami se s úspěchem uplatňuje i při leukémii. Trpíme-li na nějaký druh alergie (k tomu patří i senná rýma), doporučuje se pít čaj z kopřivy, a to delší dobu. Kopřiva odstraňuje náchylnost k prochladnutí a pomáhá při chorobách revmatických a při dně - celkové kopřivové koupele s 200 g bylinek.
Při zúžení cév na nohou kopřiva pomáhá vynikajícím způsobem. Někteří lidé, kteří na to trpí, by se mohli, uchránit před amputací nohy, kdyby zavčas používali koupele nohou s kořenem kopřivy. Každá křeč, nechť je jejím původcem cokoliv, naznačuje poruchy prokrvení. V tom případě doporučujeme umývat se a koupat v odvaru z kopřivy. To platí i ve speciálním případě zúžení věnčitých (koronárních) cév srdce. Trup těla sehneme nad vanu, umýváme oblast srdce vlažným odvarem, přičemž současně provádíme lehkou masáž.
Ještě jedno důležité upozornění: při ischiasu, bolestech kříže (lumbago) a zánětu nervů v rukou a na nohách bolavé místo zlehka potřeme čerstvou kopřivou. Například při ischiasu lehce přejíždíme čerstvou rostlinou pomalu od kotníku po vnější straně nohy až k boku a odtud zpět po vnitřní straně až po patu. To opakujeme dvakrát a nakonec táhneme kopřivu od boku, směrem dolů přes hýždě. Podobně postupujeme i na jiných chorých místech. Nakonec pokožku zapudrujeme.
Čaj z kopřiv pomáhá léčit i rakovinu žaludku!
Další vlivy kopřivy jen ve stručnosti: kardiotonikum, antidiabetikum, zejména kdy si pacient ještě nemusí píchat inzulín, stimuluje činnost slinivky, působí protiprůjmově, působí antivirově, zejména proti chřipkám, podporuje hojení ran, ovlivňuje funkci vaječníků, podporuje léčbu bronchiálního astmatu, podporuje funkci žluče, používá se proti revmatismu (čaj, obklady, koupele, intenzivní šlehání bylinami), staví krvácení, působí močopudně, zvyšuje aktivitu enzymatické činnosti a zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů. Používá se na harmonizaci látkové výměny, zlepšování krve tvorby, snižování hladiny cukru v krvi a odlučování zplodin. Má výrazné močopudné působení - je součástí čistících čajů, v nichž příznivě působí na činnost jater, žlučníku a slinivky, na močové cesty a kožní potíže. Kořen používáme takřka výlučně zevně, nejčastěji proti vypadávání vlasů. Samčí květy zlepšují mužskou plodnost.
Další využití
Pro každý druh vlasů je velmi blahodárná tinktura z oddenku kopřivy, který vykopeme na jaře nebo na podzim a tinkturu si lehce připravíme. Hlava je bez lupů, vlasy jsou kypré, husté, poddajné a pěkně lesklé.
V kuchyňském zpracování používáme kopřivu jako zeleninu, kdy ji spaříme a používáme jako doplněk zeleninových a bramborových polévek, přidáváme ji do špenátu, smažených vajíček a salátů.
Kopřivu můžete používat na vyhubení škůdců a hmyzu v zahradě. Dejte větší množství do 300 litrového sudu (možno přirozeně použít i menší nádobu) a nechte tam rostliny delší dobu vyluhovat. Kopřivovou vodou potom polévejte všechny rostliny, a tak je chraňte před všemi škůdci. Ani mrkev vám nenapadnou žádní červíci!"
Zápar (nálev)
Vrchovatou čajovou lžičku na 1/4 litru vody pouze spaříme a krátce vyluhujeme.
Nálev
1 lžíce řezané kopřivy na šálek vody. Pijí se až 3 šálky denně.
Tinktura
Na jaře nebo na podzim vykopaný oddenek očistíme ve vodě kartáčem, nadrobno pokrájíme a naplníme do láhve až po hrdlo. Zalijeme 30-40 % žitnou pálenkou a necháme stát čtrnáct dnů na teplém místě.
Koupel nohou
Dvouhrst dobře umytého oddenku a čerstvé kopřivy (stonky a listy) dáme na noc do pěti litrů vody a druhý den vše ohřejeme až k varu. Ve vodě tak teplé, jak sneseme, koupeme nohy dvacet minut. Během procedury zůstává kopřiva ve vodě. Koupel můžeme dvakrát i třikrát opakovat, když stejný obsah opět ohřejeme.
Umývání hlavy
Čtyři až pět vrchovatých dvouhrstí čerstvé nebo sušené kopřivy dáme do pěti litrů studené vody a pomalu zahřejeme k varu. Necháme ještě pět minut vyluhovat. Když použijeme oddenek kopřivy, dáme jednu dvouhrst na noc do studené vody, druhý den zahřejeme do varu a necháme ještě 10 minut vyluhovat. V tomto případě bychom měli hlavu umývat jádrovým mýdlem.
Polévka z mladých kopřiv
1 talíř mladých kopřiv, 1 cibule, 1 mrkev, 1 lžíce másla, 1 lžíce polohrubé mouky, 1 litr vývaru z masa nebo kosti, 3 brambory, sůl, pepř, 1 žloutek, 2 lžíce smetany nebo mléka, 1 lžíce citrónové šťávy. Drobně nakrájenou cibuli zpěníme na másle, zasypeme ji moukou, trochu osmažíme, přidáme omyté a usekané kopřivy, nastrouhanou mrkev, promícháme a zalijeme vývarem. Přidáme oloupané a na kostičky nakrájené brambory a uvaříme do měkka. Potom polévku osolíme, opepříme, zjemníme žloutkem rozmíchaným ve smetaně nebo v mléce a okyselíme citrónovou šťávou - již nevaříme a podáváme.
Za toxické lze považovat pouze působení čerstvé kopřivy, kdy působí koncentrovaně jed, způsobující pálení. Ten se však sušením nebo jinou úpravou ztrácí. Podávání kopřiv nemá žádné kontraindikace a ani nejsou známy vážné vedlejší účinky. Kopřivu lze podávat dlouhodobě, ne však trvale, a lze ji míchat prakticky libovolně. S úpadkem celkové imunity stoupá počet lidí na kopřivu alergických, i když kopřiva sama má protialergické účinky.
Za velmi účelnou preventivní aplikaci pokládáme následující kombinovaný postup: Denně vypijeme z termosky asi 0,5 litru kopřivového bylinářského čaje. K tomu provádíme koupel nohou jeden večer a koupel rukou druhý večer. Jeden den v týdnu všechny aplikace vynecháme. Délka takovéto prevence vyplyne z toho, o jaký orgán se jedná. V praxi je tato prevence užitečná vždy, a to jednou na jaře a jednou na podzim, vždy po dobu 3 týdnů.
