Před 20 lety, Zecharia Sitchin (lingvistický učenec a dějepisec starověkých Židů, Sumerů, Akkadianů, a dalších ranných Mezopotámských kultur) publikoval knihu 12. planeta (1976), která pojednává o pravidelně se opakujícím návratu do naší sluneční soustavy obrovské červené planety, nazvané starověkými Sumery Nibiru (babyloňany Marduk). Podle Sitchina byl Nibiru domovem rasy - válkám nakloněných hominidů a odvolává se na starověké texty kde jsou jmenováni buď jejich dřívějším sumerským jménem Anunnaki nebo jejich pozdějším hebrejským jménem Nefilim (jméno Nefilim je zmíněno i v bibli). Anunnaki jsou popsáni jako dobře vyvinuté lidské bytosti vypadající podobně jako lidé, ale jsou vysocí v průměru 3 až 4,5 m. Zatímco astronauti, kteří první přišli na Zem byli nazýváni Sumery Anunnaki, vládnoucí královská hodnost byla bohové. Anunnaki byli technologicky schopni meziplanetárních letů vesmírem když dorazili na Zemi asi před 450,000 lety.
Nibiru byla starými národy nazývána 12. planeta. Staré národy totiž mezi planety zahrnovaly i Měsíc a Slunce. Nicméně, na rozdíl od dalších planet v naší sluneční soustavě, které jsou na oběžné dráze pouze kolem našeho Slunce, Nibiru je údajně na oběžné dráze mezi dvěma slunci. Kolem našeho Slunce a také kolem dalšího vyhaslého chladného slunce daleko vně naší sluneční soustavy.
Nibiru se vrací do naší sluneční soustavy přibližně každých 3600 let. Sitchin vysvětluje ve své knížce, že 3600 letý periodický cyklus Nibiru je Sumery nazvaný Shar nebo Sar. Jeden tento Shar tedy na Zemi zabírá časové rozpětí trochu více než 3600 let, ale na Nibiru je to pouze jeden rok.
Naposledy proletěla 12. planeta kolem Země v době odchodu Židů z Egypta. Ve skutečnosti však přiblížení této planety k Zemi způsobilo zemětřesení a záplavy a tím i velké obavy, chaos a paniku. To umožnilo izraelským otrokům uniknout ze sevření faraónových vojáků. Navíc 12. planeta za sebou vleče zbytky trosek a úlomků, které při průletu bombardují zemskou atmosféru. Rozpadají se a vzniká velké množství červeného prachu (kysličník železitý), který padá do vody, což odpovídá biblickému popisu řek červenajících se krví. Bible se také odkazuje na divoké bouře zářící blesky a „červenající se tvář“ lidí. Elektromagnetické bouře obrovské intenzity které nastávají během blízkého průchodu 12. planety reagují s uhlíkatými materiály vyzdviženými do atmosféry sopečnou činností.
Mnozí na základě různých důkazů předpokládají, že 12. planeta projde nejtěsněji mezi Zemí a Sluncem v pozdním jaru nebo začátkem léta 2003, pravděpodobně v květnu nebo červnu. V té době bude celá Země pod vlivem gravitačního pole 12. planety. Její rotace se může zastavit až na tři dny! Četné historické odkazy upozorňují na 3 dny temnoty, jsou citované v Bibli, legendách indiánů Hopi i mayských eposech.
