Prorok Mohamed se narodil v Mekce na arabském poloostrově v roce 570 našeho letopočtu. Jako předzvěst jeho velké budoucnosti viděla jeho matka Amina ve snu skupinu andělů, kteří jí řekli, že porodí proroka a ten by se měl jmenovat Mohamed, což znamená „vysoce pochválen.“ Jeho příchod byl rovněž předpovězen v židovské, křesťanské i arabské kultuře.
Jednoho dne roku 610, zatímco rozjímal na hoře blízko Mekky, sestoupil k němu archanděl Gabriel a řekl mu, aby přednášel slova Allahova (Boha), aby se stal „prorokem z lidu.“ Mohamed byl zpočátku velmi zmaten, ale pak poslání proroka přijal. Texty, které mu byly v jeho vizích předávány, byly pozdějí sepsány do svaté knihy, zvané KORÁN a jeho SUNNAHU – souboru cvičení a příkladů. Korán hlásá víru v jednoho Boha a poslušnost. Popisuje boží zásahy do dějin světa od jeho stvoření až do dne posledního soudu. Stanoví také náboženské zásady, tvořící základ islámského práva – šaría. Korán se v lecčems shoduje se starým zákonem. Uctívá Ježíše jako proroka nebo posla.
Mohamed přivedl arabský lid k nové víře – islámu. Dosáhl zastavení bratrovražedných bojů tím, že ukázal lidem víru v jednoho boha s jedním univerzálním souborem norem, podle kterého mohli žít. Přinesl mír a duchovní jednotu do problémových zemí střední a východní Arábie (nyní známé jako Saudská Arábie). Před jeho nástupem byli lidé zmateni různými zákony a jejich výklady. Pod jeho vedením vstoupila morálka do míst, kde dříve žádná neexistovala. Šířil slovo „Allah“, výraz pro jednoho Boha, přístupního každému. V roce 622 v důsledku pronásledování uprchl s několika přívrženci z Mekky do Jathribu, který přejmenoval na Medinu (prorokovo město) a zavedl tam náboženskou vládu. Toto datum bylo označeno jako začátek muslimského kalendáře a tato cesta se nazývá „hidžra“. O pár let později dobyl zpět Mekku a začal šířit islám po celém arabském světě.
