Pentagram odedávna symbolizuje planetu, potažmo bohyni Venuši. Během 5 synodických oběhů kolem Slunce koná totiž Venuše z geocentrického pohledu 5 retrográdních pohybů v různých částech zvěrokruhu, jejichž posloupnost tvoří vrcholy pěticípé hvězdy tj. pentagramu. Na každém z těchto pěti vrcholů se Země Slunce a Venuše ocitají v jedné linii. Děje se tak vždy po 583 dnech. Celý cyklus jednoho Venušina pentagramu trvá tedy celých osm let.
Spojením s Venuší se stal pentagram symbolem Bohyně s velkým B tj. Velké Matky. Považuje se tedy i za symbol zemské bohyně a zemských sil vůbec.
Pěticípá nevyplněná hvězda, jejíž jednotlivé strany se navzájem prolínají, symbolizuje také „pět údů člověka“ (2 ruce, 2 nohy a hlavu). Představuje pět smyslů, člověka jako Mikrokosmos a obraz Boží.
Pěticípá hvězda se užívá v magii již po celá staletí. Vysoce symbolický, účinný magický nástroj a velmi ochranný symbol - odvěký symbol ochrany a štěstí.
V obrácené poloze, tedy hrotem dolu představuje pentagram naopak Rohatého mužského boha. Z toho důvodu se stal oblíbeným symbolem mezi satanisty a získal nespravedlivě pověst „zlého“ znamení. Takový symbol často (zne)užívá černá magie. Ale není tomu tak vždycky, protože v tom nejdůležitějším „bílém“ významu se vztahuje k zasvěcení druhého stupně.
Přestože bychom se neměli nechat zastrašit používáním a zneužíváním obráceného pentagramu mezi satanisty, je mezi wiccany daleko oblíbenější varianta pentagramu s hrotem namířeným vzhůru.
Stříbrný pentagram (stříbro - kov Bohyně) s hrotem nahoru opsaný kruhem se stal pro svou oblíbenost dokonce jakýmsi poznávacím znamením pro lidi zabývající se wiccou, či bílou magií.
V lidové magii jsou veškeré symboly a předměty s ostrými hroty jako např. nože, trny, zvířecí drápy, zuby, ale také hvězdy používány jako ochrana před zlem. Pentagram je jedním z nejmocnějších ochranných znamení vůbec.
Hvězda obrácená jedním cípem nahoru představuje člověka a podle pořadí a směru, kterým se kreslí, je to také invokační a odvolávací symbol pro různé živly.
Pět hrotů pentagramu symbolizuje čtyři základní živly - oheň, vodu, zemi a vzduch plus pátý živel kterým je vše prostupující Duch. Někdy se můžeme setkat s živlovými pentagramy, které mají jednotlivé hroty vybarvené v barvách živlů. Duchu, nebo též Akáše se přiřazuje barva fialová, nebo bílá.
První datovaná zobrazení pentagramu pochází z Palestiny z období kolem 4000 př.n.l., později ze Sumeru (kolem 2700 př.n.l.). Symbol pentagramu se pak objevuje až v pýthagorejském mysticismu (kolem 400 př.n.l.), kde údajně symbolizoval člověka (jednotlivé vrcholy symbolizovaly hlavu, ruce a nohy). Název, který pro tento symbol používali, byl υγεία (hygeia, zdraví). V období 300-150 př.n.l. byl pentagram jakýmsi oficiálním symbolem města Jeruzaléma a byl nazýván „Šalomounovou pečetí“.
V křesťanství je pentagram užíván jako symbol pěti smyslů či zdraví. Ve středověku údajně symbolizoval pět ran Krista a byl užíván jako amulet proti zlým démonům, nicméně během 20. století byl mnohými křesťany zavržen jakožto symbol satanismu. Pentagram je častým motivem v mnoha neopohanských náboženstvích. Symbolizuje zde především víru, popřípadě pět živlů plus „Ducha“ jakožto „nejvyšší“ bod. Víra bahá’í používá pentagram jako svůj oficiální symbol.
