V období jednoho roku je víceméně pravidelně rozmístěno osm wiccanských svátků (sabatů). Ty se liší od tzv. esbatů, což je dvanáct až třináct slavností, při nichž se wiccané scházejí k oslavě úplňku. Čtyři menší sabaty jsou svátky slunce (2×slunovrat a 2×rovnodennost), ostatní čtyři oslavují čtyři zemědělské cykly (setbu, růst, sklizeň a odpočinek).
Yule (Alban Arthuan) je menší slavnost zimního slunovratu. Připadá zhruba na 21. prosince a značí nejen nejdelší noc v roce, ale i počátek návratu slunce. Při svátku Yule wiccané zapalují ohně nebo svíce, aby přivítali slunce. Zdobí se cesmínou a jmelím – červená barva znamená slunce, zelená nekonečný život a bílá čistotu.
Imbolc se slaví 1. února. Je to větší sabat a nazývá se též „Slavnost svící“. Oslavuje první náznaky jara – klíčení neviditelných semen v zemi. Wiccané zakončují své zimní „domácí vězení“ očistnými rituály a zapalují všechny druhy ohňů, od bílých svící až po velké hranice.
Alban Eiler – při menším sabatu jarní rovnodennosti okolo 21. března wiccané barví vajíčka, sejí semena do země a chystají si „plán práce“ na nový rok.
Beltane, který připadá na 1. května, je další velký sabat. Wiccané slaví svátek květin, jehož součástí bývá tanec kolem májky, symbolu plodnosti.
Alban Heruin – nejdelší den v roce, letní slunovrat, se oslavuje okolo 21. března. Zapalují se hranice k poctě bohyně a boha. V této době se také uzavírají wiccanské svatby, při kterých novomanželé přeskakují koště.
Lugnasadh je největším sabatem léta, jenž je slaven 1. srpna. Symbolizuje první sklizeň a příslib, že všechny plody dozrají. Z prvního obilí se pečou bochníky ve tvaru slunce.
Alban Elued – při podzimní rovnodennosti okolo 23. září wiccané vzdávají díky za úrodu, symbolizovanou rohem hojnosti.
Samhain – Rok uzavírá tento velký svátek, slavený v předvečer 1. listopadu (tzn. 31. 10.). Vše kvetoucí umírá či upadá do zimního spánku.
