Vývoj meditace na sama sebe.
Jedna z osmých sadhanapáda odvětví jógy.
Meditace je stav hlubokého vnoření se do sebe sama, do své skutečné božské podstaty. Jde o naladění se na jemné vibrace nekonečného Ducha, nikoli o duševní pasivitu, tupý pohled do prázdna.
Meditace je naslouchání Bohu nebo vesmírné moudrosti. Meditace je zkrátka: naslouchání, bdělá pozornost, aktivní mír, ticho, vnitřní blaženost.
Bůh k nám v meditaci přichází skrze svých osm vlastností, kterými jsou láska, radost, mír, hluboký klid, moudrost, síla, zvuk, světlo. Vysvětlíme je:
1. Láska – bezpodmínečná čistá láska. Ne sobecká láska: já tě budu mít rád, pokud ty mě též. Božská láska je jako slunce, které vrhá své paprsky světla na všechny, bez ohledu na to, jací jsou.
2. Radost – opravdová, vnitřní radost, jež přichází z duchovního poznání. Nemyslí se radost, kterou prožíváme, když uspokojujeme smysly: když se dobře najíme, napijeme, vyspíme a podobně.
3. Moudrost – moudrost, která přichází intuitivně, ze správného vnímání Pravdy, nikoli ze znalosti, čili „moudrost“ vyčtená z knih.
4. Síla – vnitřní duchovní síla a energie, která pramení z poznání. Nic nás nezlomí duchovně. Jsme silně zakotvení v Bohu. Nemyslí se tím hrubá, hmotná síla ve svalech.
5. Mír – aktivní mír, bdělý stav vědomí, a ne pasivní mír, který zažíváme, když ležíme v křesle u televize a podobně.
6. Hluboký klid – klid, který zasahuje mysl, srdce a každou buňku našeho těla. Je to hluboký vnitřní klid, jenž nám umožňuje vnímat Boha. Hlubší duchovní stavy se dosahují jen stále větším uvolňováním, nikoli s napětím a usilováním. Jen světští, materialističtí lidé si myslí, že úspěchu se dosahuje napětím a silou.
7. Zvuk – v meditaci budeme vnímat neslyšitelný zvuk Aum (Óm) v každé buňce našeho těla. Tento zvuk či rezonance nás propojuje s nekonečným vesmírným vědomím, s nekonečným Aum.
8. Světlo – v meditaci také budeme vnímat duchovní světlo. Otevírá se nám spirituální intuitivní oko, světlo poznání, jež nám umožňuje propojit se s nekonečným světlem ducha.
