Pránájáma (práná = životní energie získaná ze vzduchu; ájáma = rozšířit, prodloužit) učí techniky plného jógového dechu. Jejím cílem je zvýšit, přijímat a vázat pránu, shromažďovat ji v určitých centrech a následně tuto energii vědomě rozvádět po celém těle. Pránájáma je myslitelná pouze s aktivní spoluúčastí mysli, jež se projevuje koncentrací.
Klíčem ke správnému dýchání je poznání fyziologické stavby těla, především funkce bránice (viz tři energetické přehrady v těle), jako jednoho z nejdůležitějších činitelů. Bránici můžeme přirovnat k pístu pohybujícímu se od shora dolů. Během nádechu bránice jako píst postupně klesá, působí na vnitřní orgány (masíruje a výrazně je povzbuzuje) a s výdechem se vrací vzhůru, tlakem podporuje nasávání odkysličené krve zpět do Srdce. Společně se Srdcem je bránice nejaktivnějším svalem lidského těla. To, jak využijeme její možnosti, zásadně ovlivní kvalitu nádechu a výdechu. Obecně se doporučuje soustředit se na výdech a přitom se v mysli uvolnit, neboť vše co zaniká, odchází navždy s vydechnutím. Jak praví klasik (paní Jitka Vodňanská): „Pravý pokrok se spíše pozná ne podle toho, co jsme získali, ale podle toho, co jsme dokázali pustit.“
Na hloubce výdechu závisí kvalita nádechu.
Velmi zjednodušeně by se dal princip „bráničního dýchání“ shrnout do těchto kroků:
1. Břišní nádech - nádech je patrný v podbřišku a bedrech.
2. Hrudní nádech - hrudní koš se rozevírá, žebra se roztahují do čtyř stran.
3. Klavikulární nádech - vzduch naplní plicní hroty, uzavírá celý cyklus.
Vezmeme-li v úvahu lidské energetické pole, dostáváme se na úroveň jemných vibrací, které naše tělo prostupují. Tyto vibrace (forma energie) jsou metabolizovány čakrami, které spojuje hlavní vertikální kanál (vnitřní flétna). 1. čakra (hráz - perineum) a 7. čakra (fontanela, šišinka) jsou koncovými body této vnitřní flétny. Když vědomě rozšíříme nádech a výdech mimo své tělo a přivedeme vědomí a pránu do vnitřní flétny, rozehrajeme píseň života nejenom uvnitř těla, ale i v nejbližším okolí.
Základem je princip bráničního dýchání, rozšířený o vědomí vnitřní flétny. Nádech vedeme skrze 7. čakru vnitřní flétnou do podbřišku, výdech skrze 1. čakru do Země, do žhavého zemského jádra. Odtud nadechujeme teplou, vyživující, červenou energii Matky Země do 1. čakry a dál vnitřní flétnou přes Srdce, výdech vedeme 7. čakrou. Tím se spojujeme s Nebesy, Božím Vědomím, které nadechujeme zpět 7. čakrou do vnitřní flétny. Takto napojeni, dechem ukotveni ve vlastní existenci, jsme součástí neustálého koloběhu přijímání a dávání.
Zdroj: http://www.poutnik.net/cs/blog.html?start=2
