Lastury spadají do zvláštní skupiny posvátných artefaktů a jsou nedílně spojeny s uctíváním posvátné perly. Jsou uctívány jak ve Védské, tak i v buddhistické tradici.

„Pravotočivá ulita“ (dungjä khjil) nebo 'bílá pravotočivá ulita' (dungkarjä khjil) je považována za posvátnou a v buddhistické tradici je pátým z osmy šťastných symbolů (Aštamangala). Velká bílá ulita, která je zatočená doprava, patří jako přírodní předmět dokonalých tvarů a dokonalého zvuku k nejstarším rituálním předmětům. V textech je nejčastěji zmiňována jako ulita, ale může označovat i lasturu nebo mušli, tibetské slovo 'dung' zahrnuje všechny tři významy. V předbuddhistickém období byla používána jako symbol ženy a ženství, v tibetském buddhismu se používá především pro silný a pronikavý zvuk, který vydává.

Ulity se používají jako hudební nástroje, ale i jako nádoby na vodu se šafránem. Jako jeden z osmi šťastných symbolů představuje dharmu, která se šíři do všech směrů jako zvuk, který vydává. Některé texty uvádí, že troubením na ulitu se ohlašuje Buddhovo probuzení, osvícení. Pokud se lastura použije jako trubka, vyčistí prostor zvukem „OM“.

Buddhovo učení se má šířit světem jako zvuk lastury. Dále představuje zmnožení pozitivních činů. Umožňuje zaslechnou samou podstatu slov, tímto způsobem je teprve možné přijmout poučení povolaného Mistra. Říká se, že všechny zvuky, kolik jich jen je, ale které neodpovídají Buddhovu učení, působí vedle zvuku lastury matně.
Mistr zabývající se mluvou a pochopením Nauky, nevyučuje z vlastního, intelektuálně a čistě rozumově získaného vědění, nýbrž ze svého osvíceného stavu mysli. Jen tak má zvuk učení Dharmy věrohodnou platnost.

V řadě kultur mají různé využití, např. jako symbol uctívání, nástroj války, výroba různých pouzder, ale také jako šperk. Často je můžeme najít v chrámech a někdy jsou zdobené  stříbrem, zlatem a drahokamy. Rituální léčba zahrnuje božské koupele, oběti kadidla, bílé rýže a mléka, a používání vody z lastur. Při rituální koupeli se lidé polévají vodou z lastury, aby se v nich probudil Bůh a ukázal jim správnou cestu. Tato léčba může odstranit hříchy, zlé duchy, démony i velmi zlé kletby. Varha Purana říká, že koupel pomocí lastury osvobozuje od hříchu. Skanda Purana vypráví, že Višnu se koupelí touto lasturou osvobodil z hříchů sedmi předchozích životů.

Lasturu také často najdeme v rukou bohů v hinduistickém náboženském umění.

Pravotočivá lastura známá jako „Lastura bohyně Lakšmí“ (Srí Lakshmi Shankh) přenáší požehnání na vlastníka.

Věří se, že pravotočivá lastura je příbytkem bohyně Lakšmí a proto je považována za ideální pomůcku pro léčení. Jedná se především o velmi vzácné druhy lastur z Indického oceánu. Tyto lastury mají 3 až 7 viditelných hřebenů na okraji otvoru a mají zvláštní vnitřní strukturu. Pravotočivé spirály tohot druhu lastur odráží pohyb planet. Zároveň to odráží Buddhův účes, který má vlasy také stočené doprava.

Lastura je považována za vzácný „klenot“ a bývá velmi krásně a pečlivě zdobena. Věří se, že přináší dlouhověkost, slávu, bohatství obdobné jeho lesku, bělosti a velikosti. I kdyby měla taková lastura nějakou vadu, velmi zručným uměleckým vsazením do zlata ji umělec vrátí její úctu.

Převážná většina lastur je tedy pravotočivých (Dakshinavarti Shankh) a je opravdu veliké štěstí, když najdete lasturu opačnou levotočivou (Vamavarta shankh). Zatímco perlu vytváří pouze 1 z 15000 lastur a pouze desetina z těchto perel je pěkných (tedy pouze 1 ze 150000), je ještě mnohem menší pravděpodobnost genetické predispozice ke vzniku lastury v opačném směru. Vznikne pouze u 1 ze 100.000.000 lastur! Velmi vzácná levotočivá lastura je jakousi vizitkou bohyně Lakšmí, ženy Višnua, která odstraňuje bolesti a přináší inteligenci, úspěch a duchovní vývoj.

Další důležité ulity jsou Lastura Ganéši a Lastura Krišny, který mají zcela odlišný charakter i tradice.