Všem klenotům posvátného světla na Zemi posílám své požehnání, lásku a soucítění. Objímám vás něžnou láskou bohyně a ve své mysli držím obraz vás, kdo žijete na Zemi, jako vašeho božského Já, s odvahou a úctou.
Otevírám vám nyní své srdce a Stvořitel mne povzbuzuje, abych vám poskytla svůj doprovod, abyste pluli vpřed jako závan čerstvého vzduchu, abych inspirovala vaši mysl a srdce. Žádám vás jen, abyste se drželi záměru uchovat si otevřenou mysl a srdce, abyste přijali a „strávili“ vibrace moudrosti, o které se s vámi chci podělit. Je to vaše božská svobodná vůle, která vám umožňuje vybrat si, zda vtělíte tuto vibraci do svého bytí, či ne.
Energie soucitu je nyní na Zemi potřebná, aby pomohla oblastem, kde vládne chaos a bolest, ať už uvnitř států či v nitrech jednotlivců na celém světě. Soucit je posvátný dar, který může dát s otevřeným srdcem jeden člověk druhému, aby mu pomohl k uzdravení; může zapůsobit jako podpora či útěcha, které umožní duši, aby se probudila do Stvořitelovy přítomnosti a do pravdy, která se může odkrýt. Nezáleží na tom, zda jde o osobu milovanou či cizího člověka, zda dáváte soucit skupině lidí nebo zemi; soucítění je možno sdílet velmi intenzivně a vytvořit mnoho božských zázraků. Soucítění je myšlenka, záměr a pochopení, které může být vysíláno v takové míře, v jaké uznáte za vhodné, nemusí být vůbec nijak omezeno vůči těm, kdo trpí, ale může být darováno i těm, kdo již dosahují osvícení. (Mnoho lidí věří, že stále prožívají jisté utrpení, i když se považují za ty, kdo se stávají osvícenými a sjednocenými se Stvořitelem. Je v tom něco pravdy, neboť nejsme plně svobodní, dokud se neodevzdáme Stvořiteli plně na všech úrovních svého bytí a neodevzdáme i svou duši a veškeré bytí.) Máte moc dát soucit ze samého posvátného jádra svého bytí; máte schopnost nechat je plynout ze svého bytí záměrně a svobodně. Soucítění musí být vždy dáno, je to přemístění energie; v energii soucítění jeden člověk může dávat, zatímco druhý může přijímat. Pocity a zážitky, ať dáváte či přijímáte, mohou být podobné, ale nejdůležitější důraz je na probuzení a otevření energií dávajícího i přijímajícího. Působit v roli dávajícího soucit, i když je to jen pár minut denně, je velkým požehnáním pro lidstvo, ale i pro vás.
Když pochopíte, že soucit je možné dát, nesmíte zapomenout, dát jej i sami sobě, protože i my vždy potřebujeme to, co dáváme druhým. Když dáte soucit sami sobě, ozdraví to vaše energie, probudí vás to z iluzí a poslouží vám jako světlo provázející vás v obdobích nejistoty. Můžete si dávat soucit každý den jako formu respektu a úcty k sobě sama, bude sloužit i jako podpůrný základ léčivého světla, jímž rozpustíte nepotřebnou přítěž.
Soucit je potřebný, když vidíte druhého člověka či sebe v bolesti, utrpení, zmatku, ponořeného do negativních emocí, nesprávně se posuzujícího, vedeného egem, odpojeného či nejistého svou další cestou. Soucit je také třeba, když jste vy či někdo jiný šťastný, veselý, v propojení a blažený. Ten druhý příklad potřeby soucitu se může zdát zvláštní, ale když začneme rozumět skutečnému a novému významu soucitu, uznáme jeho potřebnost v naší realitě, jako energii věčně proudící z našeho bytí.
V minulosti byl soucit chápán jako pocit hlubokého smutku kvůli okolnostem, v nichž byli druzí, nebo pocit pochopení a možná i přebírání jejich bolesti. Soucit může být nahlížen jako hluboká touha pomoci druhým, jak jen je možné, vést je a pomáhat jim, nabídnout své sympatie. Soucit se může někdy projevovat jako pocit lítosti pro druhé, vidět je jako odlišné či ubožejší, než jste vy. Mnoho lidí prožívá soucit různými způsoby, ale já bych ráda přinesla nový způsob chápání soucitu a jeho projevování na Zemi. Soucit je vždy zkušenost a požehnání, které můžete dát.
Z mého pohledu má soucit vyjádřit lásku, čistou a prostou jakéhokoli posuzování sebe sama či druhých. Soucit je proudící svobodná energie, která nese záměr podpořit, je to hojnost povzbuzujícího světla, které nemá člověka léčit nebo transformovat, ale utěšit ho. Toto světlo pak může využít duše tohoto člověka, aby vnesla energie realizace a vhledu, jež jsou zapotřebí k překonání utrpení. Energie soucitu přináší přijímajícímu naději, spokojenost, inspiraci a spojení s vlastní duší. Zkrátka nabízíte pomocnou ruku - ne vyřešením či rozpuštěním utrpení, ale tím, že podpoříte růst a uskutečnění, jichž je zapotřebí. Je to jako když zabalíte dítě do teplé přikrývky a nabídnete mu výživnou potravu, díte poroste a bude se vyvíjet svým tempem, vy jen růst podpoříte, nemůžete růst za něj. Když dáte druhým soucit, umožňujete jim přijímat růst a pochopení, které se musí dostavit; když dáváte soucit sobě, pak podporujete světlem, láskou a pochopením sebe sama a pomáháte dalšímu procesu probouzení a osvícení. Soucit je úžasný dar, který podporuje růst, a proto je potřeba ho nyní na Zemi sdílet a vyjadřovat.
Soucit je láska proudící ze srdeční čakry, ale také posvátné přijetí. Když dáváte soucit, přijímáte v člověku tu božskou a posvátnou bytost, také přijímáte a uznáváte jeho odvahu, když prochází zkušeností utrpení či bolesti, aby se přiblížil Stvořitelovu světlu. Každá zkušenost bolesti či utrpení je darem, učí, že jste si tu situaci vytvořili, abyste poznali nové a úžasné věci o sobě a Stvořiteli. Takže když se podíváme na druhé a vidíme jejich zkušenosti, musíme uznat zářícího ducha v nich a odhodlání uvolnit iluze a strachy a obejmout přítomnost Stvořitele. Musíme ctít každého člověka pro pravdu, kterou je a učení, kterým prochází, aby pomohl rozvoji svého duchovního vzestupu a probuzení do světla. Uznání a pochopení, že něčí utrpení je učení a přirozená cesta a to, že se na ni dají, vám umožňuje uvolnit všechny pocity smutku či lítosti a radovat se z úžasné práce a zkušenosti, které dosáhli. Je to, jako byste jednoduše přijali jejich situaci, jako boží vůli Stvořitele. S tímto pochopením se může zdát, jakoby nás láska soucitu opustila, protože jsme uznali to božské v druhém člověku a rozpoznali jeho proces růstu; může se zdát, že nemáme srdce nebo se méně zajímáme, ale to není pravda. Když vidíte v člověku pravdu, kterou je, a že jeho utrpení není skutečné, že je to jen zkouška či lekce, pak mu pomáháte, aby se viděl také tak. Je to jakoby se poodhrnoval závoj iluzí. Ten člověk pak může být schopen vidět, že prostým pochopením toho, co se děje, nebo co se snaží naučit, jeho utrpení či problém může „vypařit“.
Když uznáte osobní cestu každého člověka a rozšíříte lásku ze svého srdce na jeho podporu, pak se můžete ve svém nitru zeptat, je-li ještě něco dalšího, co můžete udělat či nabídnout jako pomoc. V některých situacích budete muset jen projít kolem, když bude nějaký člověk potřebovat zakusit utrpení nebo jindy budete inspirováni, abyste řekli nebo udělali něco, čím pomůžete.
Změna ve způsobu, jakým sdílíme soucit, je výsledkem růstu lidskosti. Lidé začínají přijímat zodpovědnost za své životy, za to co vytvoří a za svůj růst, a to znamená, že někdy, když se snažíme pomoci, ve skutečnosti narušujeme jejich cestu. Vždy musíme každého člověka milovat, podporovat a uznávat pro to, čím skutečně je a nejprve se ve svém nitru zeptat, zda můžeme nějak pomoci. Ctít a milovat druhého pro cestu, kterou jde, je velké požehnání pro vás i pro něj. Když teď chápete soucit, nechte jej proudit ze svého srdce k jednotlivcům i do celého světa. Dokonce i ti, kteří netrpí, ocení to, že je uznáváte pro jejich pravdu. Když rozpoznáte pravdu ve druhém člověku, rozpoznáte pravdu i v sobě.
Buďte nápomocni tím, že pošlete lásku ze svého srdce, vzdáte čest lidem pro božství v nich přítomné i jejich poslání zde na Zemi. Pak rozpoznejte cestu, kterou jdou a vězte, že objevují úžasné věci o sobě i o Stvořiteli. Nechť je vaše láska podporuje a vylaďuje na energie Stvořitele, aby mohli vidět pravdu o záležitosti, kterou procházejí, důvod a účel Stvořitelovy vůle. Pak se v nitru zeptejte, jestli je ještě něco, co můžete udělat nebo říci, abyste pomohli. Můžete se podívat na každého očima soucítění a až se vám to podaří, on se na vás také podívá očima soucítění a nakonec budete jeden ve druhém ctít posvátnou pravdu a zároveň si poskytovat lásku k podpoře a pomoci na další duchovní cestě.
Se soucítící láskou
Paní Kuan-Jin
© Natalie Glasson, http://www.omna.org/Home.html
Pro všechny poutníky na Cestě Lásky, do češtiny přeložila Hanka B (www.transformace.info). Tuto českou verzi je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně všech zdrojů i s aktivními odkazy.
