ROSTOU KOLEM NÁS NÁDHERNÉ A VZROSTLÉ,
PROSÍ NÁS O POMOC - VŽDYŤ JE TO TAK PROSTÉ.
ROSTOU NA KOPCÍCH, HORÁCH A ZAHRADÁCH,
LIDÉ JE NEVIDÍ A STROMY MAJÍ STRACH.
SNAŽÍ SE RŮST CO JIM SÍLY STAČÍ,
ALE LIDÉ MAJÍ POHLEDY PRÁZDNÉ A DRAČÍ.
LIDÉ STROMY KÁCEJÍ, LÁMOU A NIČÍ,
BEZ CITU, BEZ OHLEDU - PROČ?!!!!
PŘESTO SE STROMY USMÍVAJÍ, POTLAČUJÍ STRACH,
VOLNĚ SE KYMÁCEJÍ VE VĚTRU.
LIDÉ JDOU A VŮBEC JE NEVNÍMAJÍ.
NEPTAJÍ SE, JAK SE MAJÍ.
PROČ?!!!!
VŽDYŤ JE TO TAK PROSTÉ A JEDNODUCHÉ,
STAČÍ JEN VZHLÉDNOUT A POHLADIT OČIMA.
LIDÉ TO NEDĚLAJÍ, NEMAJÍ ZÁJEM - KDE JE PŘÍČINA?
NEJSOU LIDÉ VŠICHNI STEJNÍ,
ALE TĚCH, CO SI NEVŠÍMAJÍ JE VĚTŠINA.
STROMY VOLAJÍ A PROSÍ O LÁSKU,
JSME POVINNÍ JIM LÁSKU DÁT.
ABYCHOM NEZŮSTALI NA ZEMI SAMI A BEZEJMENNÍ.
O ČEM MLČÍ STROMY?
MLČÍ O SVÉM SMUTKU A BOLU,
ČEKAJÍ NA KAŽDÉHO Z NÁS.
ČEKAJÍ NA POHLAZENÍ A ZMÍRNĚNÍ ŽALU,
MLČÍ, ALE ČEKAJÍ CELÝ SVŮJ VYMĚŘENÝ ČAS.
DÍVÁM SE A SLEDUJI JAK ROSTOU,
CHVÁLÍM JE A OCEŇUJI JEJICH PÍLI.
POMÁHÁM JIM SVOU LÁSKOU A NA CO MI STAČÍ SÍLY.
JÁ STROMY HLADÍM, ROZMLOUVÁM S NIMI
A NESKONALE JE MILUJI.
ONY MI DÁVAJÍ TOLIK LÁSKY - SÍLY
A NIC ZA TO NECHTĚJÍ.
SNAD JEDNOU LIDÉ POCHOPÍ, ŽE BEZ NICH
BY BYL ŽIVOT PUSTÝ A PRÁZDNÝ
A STROMY JEN TIŠE MLČÍ A ČEKAJÍ...
ČAS A LÉTA NEZNAJÍ....
JE JEN NA KAŽDÉM Z NÁS,
JESTLI JE NECHÁME MLČET A ČEKAT.
Jaroslava Bačáková
