Líska obecná

1) Líska obecná je košatým keřem s pevnými, vzpřímenými kmínky a jemně větveným, bohatým kořenovým systémem. Dorůstá kolem 5 metrů. Listy má střídavé, jednoduché, vejčitě okrouhlé, zašpičatělé. Čepel listů je na obvodu dvakrát pilovitá, na rubu zřetelně vystupuje nervatura. Kvete dlouho před olistěním, v únoru a březnu. Květy jsou jednodomé. Samčí květy známe jako typické jehnědy, květy samičí tvoří pupenovité květenství. Plodem jsou vejčité oříšky s tlustým, zdřevnatělým oplodím.

2) Líska vyžaduje kyprou a čerstvou půdu, ale nepohrdne ani stanovištěm na živiny chudým a suchým. Je světlomilná a vystupuje i do nadmořské výšky přes 1000 metrů. Její výskyt je častý ve světlých doubravách a bučinách.

3) Drogou je, nepočítáme-li nutriční význam lískových oříšků, především list (Folium coryli avellanae), méně často i kůra (Cortex coryli avellanae). List sbíráme od poloviny května do poloviny července, nejlépe těsně před polednem kolem jedenácté hodiny. Kůru sbíráme těsně před olistěním, v druhé polovině března. Kůra se sbírá jen z mladších větví či kmínků, pokud možno nerozpukaná.

4) Listová droga obsahuje především silici, třísloviny, flavonoidy, glykosidy, myrcitrin a kvercitrin, sacharidy atd. Kůra obsahuje třísloviny, flobafeny a pryskyřice.

5) Obsahové látky listové drogy uklidňují střevní peristaltiku a působí protiprůjmově. Zevně se používá do koupelí při ekzémech a při hemoroidech. Kůra má podobné terapeutické účinky. Jak kůra, tak i list mají také účinek močopudný, svíravý a krev stavící.

6) Pro vnitřní použití připravujeme nálev, pro zevní použití dáváme přednost odvaru. Podle potřeby můžeme aplikovat i několikrát denně.

7) Listová droga působí velmi mírně a nejsou známy žádné kontraindikace a ani vážnější nežádoucí účinky. S ohledem na mírné působení drogu zpravidla nepodáváme samostatně, ale kombinujeme ji spíše do směsí. Přednost dáváme směsím močopudným a adstringentně působícím.

8) Od bulharského léčitele Dimitara Karaivanova jsme převzali používání směsi kůry a listů do čajů, ovlivňujících potíže s prostatou, především u starších mužů. (U mladších mužů se taktéž vyskytují potíže prostatou, ale s jinými projevy.) Při zánětlivých chorobách střev a při průjmech můžeme mimo podávání čajů podávat obě drogy i formou léčebného klyzmatu.rnrnRovněž koupele nohou a rukou, aplikované zpravidla obden, jsou velmi účinným léčebným prostředkem na kloubní degenerativní onemocnění - artrózy. Zcela mimořádné je působení lískových pupenů, které působí antiskleroticky, zlepšují činnost jater a mají i příznivý vliv na činnost plic.rnrnJelikož působení pupenů a všech částí rostlin, které znamenají pokračování jejich života, je nesmírně zajímavé především svým účinkem, doporučujeme čtenáři podrobně přečíst stať o gemmaterapii v posledním dílu herbáře.

9) Líska a lískové drogy nebyly předmětem homeopatického zpracovávání, což ovšem neznamená, že se pro homeopatické zpracování nehodí. Nechceme zde opakovat výhody homeopatického zpracování, ale při správném výběru části byliny a při jejím správném zpracování má prakticky nezastupitelné místo. Listy a kůra se poměrně obtížně sbírají, zpracovávají, skladují apod., homeopatická výroba všechny tyto potíže nemá, a navíc většinou zachovává maximální léčebný účinek.rnrnVýchozí surovinou pro homeopatii jsou listové pupeny, které obsahují prakticky stejné látky jako ostatní drogy, navíc v jejich nejčistší podobě. Tyto pupeny se sbírají v době jejich výskytu, tzn. od dubna a průběžně dále, ovšem nejúčinnější jsou právě z dubnového sběru. Zpracovávají se podle §4, poněkud doplněného, protože se nijak neupravují (nerozmělňují apod.), tedy prostou macerací v lihu 80%. Vzniklá esence má potenci D1 a ředí se dále až na D61ihem 40%. Na vnější použití se užívá potence D4, na vnitřní D6. Obecně se však užívá potence D6 s dávkováním 3krát 7 kapek, po jídle, především na vnější potíže, a to na veškeré kožní defekty od vrásek přes různá zranění až -po hluboké působení při křečových žilách, nedostatečném periferním prokrvování apod. Zajímavé je i její působení na kosmetické vady. Vlastně se užívá vnitřně i zevně podobně jako v alopatii.

10) Na unavenou pokožku, vrásky, drobné jizvičky apod. můžeme z lísky vyrobit výborný prostředek: Jednu až dvě polévkové lžíce listů lískového keře necháme v šálku studené vody 1 hodinu macerovat a pak krátce povaříme (necháme přejít varem), odstavíme a přikryté necháme vyluhovat. Přecedíme a pomocí vaty nebo jemného klůcku nanášíme poklepem na pokožku - postižená místa. Můžeme použít i obklad na dobu 10 až 15 minut.

Líska obecná

Líska je keř nebo malý strom, který roste na okrajích lesů. Jejím plodem je oříšek v listenovém obalu. Oříšky sbíráme až když vypadávají z plodního obalu a na vzdušném místě je sušíme.

Oříšky mají vysokou energetickou hodnotu, obsahují více než 50 % tuků, 15 % bílkovin, větší množství draslíku, fosforu, vápníku, ale také železo a měď, vitaminy skupiny B, provitamin A a vitamin C.

V léčitelství se doporučují strouhané oříšky smíchané s medem jako prostředek proti kašli.

Oříškové mléko
0,5 litru mléka, 100 lískových oříšků, špetka vanilky, 50 g medu
Oříšky lehce opražíme, umeleme, smícháme s vanilkou a medem a zalijeme horkým mlékem. Necháme stát v teple asi 10 minut a potom podáváme.

Oříškové kuličky
100 g lískových oříšků, 3 lžíce medu, šťáva z 1 citrónu, špetka skořice, 2 lžíce rumu, kakao
Oříšky umeleme, dáme do kastrolu, přidáme med, citrónovou šťávu, skořici a za stálého míchání vaříme asi 10 minut. Pak přilijeme rum a ještě krátce povaříme. Směs necháme vychladnout a potom z ní tvoříme malé kuličky, které obalujeme v kakau nebo strouhané čokoládě.