.
   
čtvrtek 19. září
svátek slaví Zita, Konstantýn , zítra Oleg, Helmut
 
autor Lastura.cz

Jak funguje život, když jste spojeni s vyšším já

26.01.2012

Tady je další příběh z mé minulosti. Těsně poté, co andělé vstoupili do mého života, dovedli mě do školy nazvané Alfa a Omega, Řád Melchizedek. Při meditaci mi dali adresu, 111-444, 4. Avenue, Van-couver, Kanada a jméno člověka David Livingstone. Dali mi pokyn, abych šel na tuto adresu a promluvil si s tímto člověkem.

popisek

Nakonec jsem našel místo, které se nacházelo ve staré průmyslové čtvrti, kde byly skladiště a podobné budovy. Adresa samotná byla jen malá ulička připojená ke starým, čerstvě natřeným dveřím, nad nimiž visela barevná cedule s nápisem Alfa a Omega, Řád Melchizedek. David Livingstone je skutečná osoba a já ho potkal za velmi neobvyklých okolností. Dovolil mi učit se v této škole, kde 400 lidí studovalo meditaci. Naučil jsem se zde mnoho cenných lekcí a uvedu z nich jen jednu následující. Pokud porozumíte smyslu příběhu, pochopíte důležitost vyššího já ve spirituálním růstu.

V Japonsku žil jeden mladík, který komunikoval s vyšším já skrze automatickou kresbu. To samo o sobě není nic neobvyklého, ale vyskytl se tu jazyk, který nebyl z této planety. Byl složen z podivných symbolů a tvarů a čárky a tečky byly zdánlivě rozmístěny náhodně. Rozpoznal, že tento jazyk není lidský, přesto ho dokázal číst a dorozumíval se s ním. Ale neznal nikoho, kdo by s ním mohl mluvit.

Všechny instrukce od vyššího já přicházely v tomto jazyku a byl jím v životě veden. Udělal všechno, co mu vyšší já navrhlo, protože mu vždycky radilo dobře. Naprosto všemu věřil.

Jednoho dne v roce 1972 mu vyšší já řeklo, aby nasedl do letadla a letěl do Vancouveru v Britské Kolumbii, v určitý den a v určitou dobu, a pak se postavil na určitý roh ulice a počkal tam. Nic víc mu vyšší já nesdělilo; nevěděl, co se stane potom. Jelikož vyššímu já vždycky a bezvýhradně věřil jako dítě svým rodičům (ovšem pokud to je vždy morálně správně), koupil si lístek, letěl do Vancouveru
a našel roh ulice a čekal. Měl naprostou víru.

Toho dne jsem byl ve škole a David byl ve stejné místnosti jako já. Podíval se na své hodinky a řekl: „Ó ano, už tam brzo bude.“ Řekl jinému člověku: „Jdi na toto místo a předej mu tento kus papíru, je to na jihovýchodním rohu. Bude tam čekat Japonec.“ Řekl studentům jméno toho člověka a požádal posla, aby dovedl Japonce do naší školy.

Student tedy přišel k tomuto rohu, přistoupil k mladému Japonci a oslovil ho jménem. Vše, co pak řekl, bylo: „Pojďte se mnou, prosím,“ a dovedl ho do školy. Japonec mluvil anglicky, ale ne tak dobře. Byl vzat do malé místnosti, která měřila jen asi 10 čtverečních stop (cca lm2), a byl požádán, aby tu počkal. David mi řekl, že ode mě chce, abych se díval, co se stane, a proto mě přivedl do stejné místnosti a řekl mi: „Dobrá, zůstaň zde,“ a ukázal na roh místnosti.

Po chvilce vstoupil David do místnosti a oslovil Japonce jeho jménem. Oni se během svých životů nikdy nepotkali. David mu položil pár prostých každodenních otázek, například v jakém městě bydlí v Japonsku a podobně. Když byl u konce tento krátký rozhovor, David mu řekl: „Počkejte tady. Vrátím se během pár minut.“ Požádal mě, abych tam s ním zůstal, a pak odešel. Jen jsme tam tak na sebe koukali.

O chvíli později do místnosti tiše vstoupila krásná vysoká žena. Nevěděl jsem, kdo to je. V této organizaci bylo hodně lidí a já je neznal všechny. Postavila mezi nás dva stojan, přes nějž byl přehozený kus tmavofialového sametu, který skrýval něco, co bylo pod ním. Stojan měl přibližně plochu čtyř čtverečních stop (cca 0,4 m2).
Pak do místnosti tiše vstoupili čtyři další mladí muži. Dva si stoupli na jednu stranu stojanu a dva na druhou. Pak nastalo další dlouhé čekání pro nás šest osob tam stojících. Nakonec vstoupil David. Japonec se tvářil opravdu zvědavě, ale neměl strach a nebyl zmaten, a zeptal se: „Co to všechno znamená Co se tady bude dít“ David mu neodpověděl, ale jen se na něj díval a nadzvedl kus fialového sametu ze stojanu. Oči Japonce se rozšířily. Celá tabule byla popsaná tajným jazykem tohoto mladíka - který pokud věděl, neuměl nikdo jiný na světě kromě něj.

A navíc, Japonec tento jazyk nikomu neukázal od svého příjezdu do Kanady. David neviděl jazyk, který tam byl po celé tabuli. Nevím, co ten jazyk říkal, ale chlapíkovy oči byly velké jako koláče a jediné, co dokázal říct, bylo „óóó“. A pak, jako kdyby nestačil ten vystupňovaný šok z pohledu na jeho tajný jazyk napsaný někým jiným, čtyři muži stojící na každé straně stojanu začali k němu tímto jazykem hovořit. Když promluvil první muž, Japonec vypadal, jako kdyby právě dostal šok. Emocionálně se zhroutil a začal plakat a neovladatelně vzlykat. Čtyři muži ho začali ujišťovat, že je vše v pořádku - samozřejmě jeho tajným jazykem.

Vsadil bych se, že jedna malá část jeho já si myslela, že se pomátl, protože před ním zazněla zničehonic slova v jazyce, který nikdo neznal. Znenadání se rovněž potvrdila neuvěřitelná pravda jeho vnitřní meditace. Všichni pocházeli odněkud z konkrétní planety a všichni přesně věděli, kam jít. Všichni byli bez sebe radostí a zvláště tento japonský muž. Byl tak šťasten, že sotva stál. Byl to pro něho začátek úžasného dobrodružství života. Nedokážu říct, co se po tom stalo, protože jsem byl požádán, abych se na to neptal.

Vše je možné, absolutně všechno. Ale musíte věřit sami v sebe, musíte si důvěřovat a otevřít se této nevinné dětské vlastnosti uvnitř sebe. A uděláte-li to, započne proces, který obnoví vaše spojení s celistvostí, a věřím, že tento druh přímého spojení s Bohem je zcela dosažitelný. Je to spojovací článek, řekněme jako v transcendentální meditaci aspekt věcí.


Tři úrovně Já

Nižší já - Matka Země

Vyšší já - co vše znamená

Z mých starších spisů - život jako dítě

Jak funguje život, když jste spojeni s vyšším já

Komunikace kdekoli a s čímkoli

Předpovídání budoucnosti

Lekce sedmi andělů

Test reálnosti spojení s vaším vyšším já


Zdroj: Drunvalo Melchizedek: Prastaré tajemství květu života 2

HLEDEJ

text v článcích zboží v obchodě

PŘIHLÁŠENÍ

REGISTRACE

Zde se můžete zaregistrovat.
© 2008-2024 Milan Vojtíšek    E-mail: lastura@lastura.cz